D442

1988, 2. leden, Praha. – Výzva adresovaná evropské veřejnosti k vyjádření solidarity s rumunským lidem dne 1. února 1988. (Dokument č. 2/88)

Výzva k solidaritě s RumunskemE1Koncem roku 1987 se zásobovací situace v Rumunsku natolik zhoršila, že lidé v důsledku nedostatku potravin a elektrické energie trpěli nouzí, hladem a zimou, přičemž rumunskému lidu byla upírána základní lidská práva – svoboda projevu, náboženského vyznání, cestování, právo na mzdu aj. V polovině listopadu 1987 se masová nespokojenost projevila v Brašově a na jiných místech desetitisícovými demonstracemi, které byly brutálně potlačeny.

Evropské vlády, nesčetné organizace a mnoho prostých občanů dnes uvažují o perspektivách našeho kontinentu, o jeho mírové budoucnosti, o tom, jak překonat jeho rozdělení do politických bloků, i o míře a druhu lidských práv, kterým se občané různých evropských zemí těší. O tom všem jsou pořádány četné konference.

To je samozřejmě dobré a důležité.

Méně dobré je, že se v době vytopených a dobře osvětlených konferenčních sálů zapomíná na to, že je v Evropě země, v níž lidé nemají ani teplo, ani světlo.

V rumunských bytech a kancelářích málokdy stoupne v zimě teplota nad 10 °C.V jednom bytě mohou být maximálně dvě čtyřicetiwattové žárovky. Základní potraviny jako mouka, cukr a maso jsou v Rumunsku – třiačtyřicet let po válce – na příděl nebo nejsou vůbec.

Po dvaadvaceti letech své vlády nabízí rumunský vládce lidu své země jediné: okázalý kult své osoby.

Jen úplné zoufalství dohnalo rumunské dělníky k demonstracím.

Rumunsko je kuriózní země: nejenže jeho vláda upírá jeho občanům elementární svobody v míře, která nemá obdobu v žádné jiné zemi sovětského bloku, ale navíc jim není schopna zajistit ani to, čím se komunistické režimy vždy legitimují jako svou nejvyšší vymožeností, totiž základní hmotné a sociální jistoty.

Bereme za slovo všechny Evropany, kteří jsou nadšeni Gorbačovovým výrokem, že žijeme v jednom evropském domě, a vyzýváme je, aby si uvědomili, že v tomto bohatém domě žije národ, který se musí bát zimy a hladu.

Není to jen rumunská záležitost. Jako jsou mír a svoboda Evropy společnou a nedělitelnou věcí všech Evropanů, je i to, co se děje v Rumunsku, záležitostí nás všech. A jako je nejistá svoboda toho, kdo je lhostejný k nesvobodě svého souseda či spoluobčana, je pochybná i jeho jistota tepla a světla, je-li spojena s lhostejností k zimě a tmě, v níž musí žít jeho méně šťastní bližní.

Apelujeme proto na evropskou veřejnost, aby nezapomínala na Rumunsko, a vyzýváme ji, aby svou solidaritu s ním veřejně manifestovala. Navrhujeme všem Evropanům, aby 1. února 1988 vyjádřili svou solidaritu s rumunským lidem všemi dostupnými způsoby. Pokusme se žít aspoň jediný den v nevytopeném a bídně osvětleném bytě! Pokusme se odříct si aspoň na jediný den vše, co patří k našemu hmotnému standardu a čeho jsou Rumuni trvale zbaveni! Kde je to možné, pořádejme pokojné protestní manifestace před rumunskými zastupitelskými úřady! Apelujme na své vlády, aby pomáhaly rumunskému lidu! Hledejme způsoby, jimiž mu každý z nás může osobně pomoci!

Vyzýváme Evropany, aby se připojili k Chartě 77 a dne 1. února 1988 veřejně vyjádřili svou solidaritu s trpící rumunskou společností a svůj odpor k samovládci, který za toto utrpení může.E2Výzva Charty, aby se den 1. února stal Mezinárodním dnem solidarity s rumunským lidem, nezůstala bez odezvy. V Praze drželo 68 signatářů hladovku a napsalo petici rumunskému velvyslanci. Manifestace, které se konaly před rumunskými ambasádami v Praze, v Budapešti i ve Varšavě byly rozehnány policií. V Polsku zorganizovala demonstrace Polská socialistická strana. V SSSR se připojili k solidaritě s rumunským lidem disidenti A. Sacharov, S. Kovaljov, L. Bogorazová aj.

Víme, že jeden den evropské solidarity rumunskou krizi nevyřeší. Jsme však přesvědčeni, že může k jejímu řešení přispět.E3Signatáři Charty 77 J. Dus a M. Rejchrt zaslali 14. 1. 1988 mluvčím Charty 77 své připomínky k dokumentu: „Milí přátelé, k Vašemu dokumentu č. 2/88 připomínáme: Politická prohlášení ať na svou osobní odpovědnost sepisují a podpisují občané, které k tomu nutí pouze svědomí, a také Vy, ne však jako mluvčí Charty 77. Jako mluvčí byste se měli varovat prohlášení v užším smyslu politických, abyste neopustili střízlivou a univerzální základnu úvodního Prohlášení Charty 77 z 1. 1. 1977. Vaši Jan Dus a Miloš Rejchrt.“ Informace o Chartě 77, roč. 11 (1988), č. 1, s. 20.

Stanislav Devátý, Miloš Hájek, Bohumír Janát
mluvčí Charty 77

Zdroj
  • ČSDS, sb. Charta 77. – Strojopis, průpis.
Plné znění
  • In: Informace o Chartě 77, roč. 11 (1988), č. 1, s. 4
  • Listy, roč. 18 (1988), č. 1
  • Charta 77. 1977–1989, s. 331–332.
E1.Koncem roku 1987 se zásobovací situace v Rumunsku natolik zhoršila, že lidé v důsledku nedostatku potravin a elektrické energie trpěli nouzí, hladem a zimou, přičemž rumunskému lidu byla upírána základní lidská práva – svoboda projevu, náboženského vyznání, cestování, právo na mzdu aj. V polovině listopadu 1987 se masová nespokojenost projevila v Brašově a na jiných místech desetitisícovými demonstracemi, které byly brutálně potlačeny.
E2.Výzva Charty, aby se den 1. února stal Mezinárodním dnem solidarity s rumunským lidem, nezůstala bez odezvy. V Praze drželo 68 signatářů hladovku a napsalo petici rumunskému velvyslanci. Manifestace, které se konaly před rumunskými ambasádami v Praze, v Budapešti i ve Varšavě byly rozehnány policií. V Polsku zorganizovala demonstrace Polská socialistická strana. V SSSR se připojili k solidaritě s rumunským lidem disidenti A. Sacharov, S. Kovaljov, L. Bogorazová aj.
E3.Signatáři Charty 77 J. Dus a M. Rejchrt zaslali 14. 1. 1988 mluvčím Charty 77 své připomínky k dokumentu: „Milí přátelé, k Vašemu dokumentu č. 2/88 připomínáme: Politická prohlášení ať na svou osobní odpovědnost sepisují a podpisují občané, které k tomu nutí pouze svědomí, a také Vy, ne však jako mluvčí Charty 77. Jako mluvčí byste se měli varovat prohlášení v užším smyslu politických, abyste neopustili střízlivou a univerzální základnu úvodního Prohlášení Charty 77 z 1. 1. 1977. Vaši Jan Dus a Miloš Rejchrt.“ Informace o Chartě 77, roč. 11 (1988), č. 1, s. 20.

Pole

NázevHodnota
ŘadaDokumenty Charty 77
Den2
Měsíc1
Rok1988
Zpracovanýtrue
OCRfalse