D587

1989, 22. říjen, Praha. – Prohlášení k 10. výročí procesu se členy Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. (Dokument č. 66/89)

Před deseti lety, ve dnech 22. a 23. října, probíhal u Městského soudu v Praze jeden z největších a nejostudnějších procesů posledních dvaceti let. Odsouzeno bylo šest členů Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných, z toho pět k tvrdým nepodmíněným trestům. Soudní líčení bylo vyvrcholením rozsáhlé policejní akce proti tomuto výboru, která byla pravděpodobně nejrazantnějším útokem čs. státu proti nezávislým občanským iniciativám za celou dobu jejich dosavadního působení. Akce začala koncem května 1979; patnáct z tehdejších osmnácti členů VONS, kteří byli na svobodě, bylo zadrženo, u sedmnácti byly provedeny domovní prohlídky a v průběhu jednoho měsíce bylo svědecky vyslechnuto okolo jednoho sta osob. Někteří členové VONS byli sice propuštěni, ale zbývajících deset bylo obviněno z podvracení republiky a vzato do vazby. Čtyři z nich byli po sedmi měsících propuštěni, ale dodnes zůstávají obviněni. Rozsudek nad šesti členy VONS potvrdil v odvolacím řízení Nejvyšší soud v prosinci 1979.E1Srv. dokumenty D107 (30. 5. 1979), D108 (31. 5. 1979), D111 (25. 6. 1979), D114 (27. 8. 1979), D116 (15. 10. 1979), D119 (21. 10. 1979), D120 (24. 10. 1979), D123 (12. 11. 1979), D125 (14. 11. 1979) a D129 (22. 12. 1979). Poslední z odsouzených členů VONS se vrátil z vězení až po pěti letech. Devatenáctý člen VONS, který byl obviněn z podvracení republiky a držen ve vazbě již několik týdnů před tzv. operací Kmen z konce května 1979, byl odsouzen v samostatném procesu.

VONS, který od svého založení na jaře roku 1978 dodnes zdůrazňuje plnou zákonnost svého působení, se tímto ryze politickým útokem nenechal zastrašit. Jeho uvězněné členy nahradili okamžitě noví, kteří v nelehkých podmínkách začátku 80. let pokračovali v činnosti. Všichni byli represivními orgány pronásledováni, někteří byli uvězněni, a to i na dlouhá léta, jiní byli vyštváni z republiky do exilu. Výjimkou nebyly ani fyzické útoky proti členům VONS. Do práce Výboru se znovu zapojili ti, kteří se postupně z vězení vraceli. V posledním roce byli v rámci zostřujících se represí opět někteří členové VONS uvězněni, většinou za jiné aktivity, a tři z nich – Petr Cibulka, Ivan Jirous a Jiří Ruml – zůstávají ve vězení.

Přes tyto nelehké podmínky vydal VONS za téměř dvanáct let své existence přes tisíc sdělení, informujících úřady i veřejnost o několika stech případech policejní a justiční svévole, a do čs. veřejného života už dávno vrostl jako jeho neodmyslitelná součást.E2V letech 1978–1990 vydal VONS celkem 1121 sdělení. Srv. Informace o Chartě 77. Článková bibliografie. Brno, Libri prohibiti – Doplněk 1990. Jeho vytrvalá a seriózní práce si vysloužila mezinárodní respekt. Zvláštního uznání se Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných dostalo právě v době procesu s jeho členy, kdy mu Mezinárodní federace pro lidská práva FIDH, mající statut přidružené organizace OSN, nabídla, aby se stal její členskou ligou. VONS je již téměř deset let řádným členem této federace a jeden z jeho členů je dokonce jejím místopředsedou. Poněkud se změnilo i postavení VONS z hlediska čs. státu. I když státní orgány tento výbor stále kriminalizují, přece jen byly donuceny si na některé dříve pronásledované projevy zvyknout a tolerovat je, byť s nechutí, a na některé své mezinárodní závazky v oblasti lidských práv přece jen brát větší ohled. Představitelé FIDH, stejně jako zástupci Mezinárodní helsinské federace a Amnesty International, například už oficiálně navštěvují Československo a vydávají svědectví o porušování lidských práv, zvláště pak o politických procesech a vězních svědomí.

Ve světle těchto skutečností je absurdita někdejšího zásahu proti VONS stále zjevnější a stále zjevnější je nesmyslnost procesu, v němž byla práce VONS souzena jako údajné podvracení republiky.

U příležitosti desátého výročí procesu s členy VONS žádáme znovu a veřejně generálního prokurátora ČSSR, aby podal stížnost pro porušení zákona a domohl se tak soudního řízení, v němž by byli v plném rozsahu zproštěni viny ti, kdo byli v roce 1979 protiprávně odsouzeni. Lze přitom vyjít také ze skutečnosti, že motiv nepřátelství ke státnímu a společenskému zřízení nebyl při soudním řízení nijak dokázán a že přisuzování tohoto motivu členům organizace, která sleduje stav lidských práv, je ideologickým stanoviskem, jež nemá oporu v zákoně. Zároveň žádáme, aby příslušný prokurátor zastavil trestní stíhání těch, kteří jsou od roku 1979 za svou práci ve Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných stále ještě obviněni. Domáháme se nápravy i pro ty členy Výboru, kteří byli uvězněni nebo odsouzeni mimo proces z října 1979.

Léta strávená ve vězení nikomu vrátit nelze. Alespoň formální rehabilitace je však možná. Mělo by to smysl především pro čs. justici, která by tím ukázala, že je schopna, byť dodatečně, pojmenovat pravým jménem křivdy, které spáchala, a dát průchod právu ve věci, v níž svého času právo tak zjevně pošlapala.

Václav Havel, Tomáš Hradílek, Dana Němcová
mluvčí Charty 77
(Mluvčí Charty 77 Saša Vondra je t. č. ve vězení.)

Zdroj
  • Informace o Chartě 77, roč. 12 (1989), č. 20, s. 2–3.
E1.Srv. dokumenty D107 (30. 5. 1979), D108 (31. 5. 1979), D111 (25. 6. 1979), D114 (27. 8. 1979), D116 (15. 10. 1979), D119 (21. 10. 1979), D120 (24. 10. 1979), D123 (12. 11. 1979), D125 (14. 11. 1979) a D129 (22. 12. 1979).
E2.V letech 1978–1990 vydal VONS celkem 1121 sdělení. Srv. Informace o Chartě 77. Článková bibliografie. Brno, Libri prohibiti – Doplněk 1990.

Pole

NázevHodnota
ŘadaDokumenty Charty 77
Den22
Měsíc10
Rok1989
Zpracovanýtrue
OCRfalse