D484

1988, 24. srpen, Praha. – Sdělení Charty 77 a VONS o policejní represi proti účastníkům demonstrací k výročí 21. srpna 1968. (Dokument č. 41/88)

Policejní represe proti účastníkům akcí k 20. výročí sovětské vojenské intervence

Jak je známo, došlo v Praze dne 21. srpna 1988 k mnohatisícové manifestaci na Václavském náměstí a na Staroměstském náměstí a pochodu pražskými ulicemi. Menší manifestace byly pořádány již 20. srpna a 21. srpna odpoledne. Kromě toho byly v předcházejících dnech rozšiřovány tři druhy letáků: Leták Nezávislého mírového sdružení, podepsaný Janem Chudomelem, vyzýval k „rozptýlené manifestaci na den 21. srpna“, která měla spočívat pouze v tom, že se občané označí trikolórami nebo obdobnou barevnou kombinací svého oděvu. Dále byla rozšiřována výzva ke shromáždění na 20. srpna o 19. hodině na Václavském náměstí, podepsaná deseti neznámými jmény. A konečně leták Českých dětí, vyzývající k manifestaci na Václavském náměstí dne 21. srpna v 18 hodin.

Chceme v této zprávě informovat o tom, jak účastníci všech těchto aktivit byli a jsou postihováni represivními silami. Výčet však bude nutně neúplný, protože se o mnohých událostech dovídáme se zpožděním anebo vůbec ne.

Již 15. srpna 1988 zahájil vyšetřovatel VB z okresní správy SNB v České Lípě trestní stíhání ve věci trestného činu pobuřování podle § 100 odst. 1 písmeno c) trestního zákona, k němuž mělo dojít rozhozením a vylepením letáků vyzývajících k rozptýlené manifestaci v Doksech a na pláži Máchova jezera. Dne 17. srpna 1988 vznesl por. Metál, vyšetřovatel téže správy SNB, obvinění z tohoto trestného činu vůči třem mladým lidem; dva z nich si nepřejí být jmenováni a hájeni naším výborem. Třetím obviněným je Stanislav Penc, narozený 28. února 1970, bytem Praha 4-Chodov 972, Vyhnálkova ulice, zedník, svobodný. Stanislav Penc však může prokázat, že se inkriminovanou noc ze 14. na 15. srpen v Doksech nezdržoval, neboť byl v Praze. Je stíhán na svobodě.

Policejní zásah postihl také nejméně dvě občanky podezřelé z rozšiřování letáku Českých dětí. Dne 17. srpna obklíčily orgány StB a VB domek v Praze 6-Břevnově, Hošťálkova 13 nouz., v němž žije Olga Hochmanová. Poté, co se jí podařilo z domku nepozorovaně odejít, byla v něm pravděpodobně provedena domovní prohlídka; byt je úředně zapečetěn. Téhož dne, zřejmě v rámci trestního stíhání ve věci (bez obvinění konkrétní osoby), byly provedeny dvě domovní prohlídky u Lucie Váchové, a to jednak v bytě v Bělohorské 10 v Praze 6, kde fakticky žije, jednak v bytě Martina Machovce, kde je policejně hlášena. Při první prohlídce bylo odňato 69 položek, mezi nimi rámeček k cyklostylování a cyklostylová blána s napsaným textem výzvy Českých dětí, dále kazety, samizdaty apod. Při prohlídce v bytě Martina Machovce, t. č. mimo Prahu, byl odňat pouze psací stroj a album fotografií. Lucie Váchová sama byla zadržována jako podezřelá z trestného činu do 18. srpna do 1 hod. v noci, kdy byla obeslána na týž den na 9. hodinu ranní ke svědeckému výslechu v této trestní věci.

Policejní zásahy dále směřovaly proti členům Nezávislého mírového sdružení – iniciativy za demilitarizaci společnosti. Již 19. srpna byl na hlavním nádraží v Praze zadržen člen tohoto sdružení Jiří Štencl z Litovle a při nezákonné domovní prohlídce mu byly odňaty všechny písemnosti včetně Všeobecné deklarace lidských práv, plánu Prahy a dále dva kusy odznaků s portrétem Alexandra Dubčeka. Jiří Štencl byl sice po osmihodinovém výslechu propuštěn, ale dne 21. srpna ve 14 hodin u pomníku sv. Václava byl znovu zadržen, tentokrát 48 hodin. Jeden nebo dva dny byli vězněni i další členové NMS – Ondřej Černý, Jáchym Kaplan a Radek Zeman. Zvláště brutálně zacházela policie s Janem Chudomelem, který byl 21. srpna kolem 22. hodiny přepaden třemi muži v civilu zepředu a dvěma dalšími zezadu. Vstříkli mu do očí slzný plyn, srazili ho na zem, kopali ho, mlátili a tahali prudce za ušní lalůček. Vážně ho při tom zranili, ještě dnes má nepohyblivé koleno. Vhodili ho do zavazadlového prostoru vozu Žiguli-combi a zavezli ho na oddělení VB do Školské ulice, kde příslušníci VB zavolali lékaře, aby ho ošetřil. Po dvou dnech strávených ve věznici v Ruzyni a v cele předběžného zadržení v Konviktské ulici příslušníci StB oznámili Janu Chudomelovi, že bude propuštěn, místo toho ho však zavezli do psychiatrické léčebny v Praze – Bohnicích, kde ho chtěli umístit do vězeňského pavilonu. Když tam nebyl přijat, převezli ho do civilního pavilonu č. 30, kde je od večerních hodin dne 23. srpna až dosud.1Chudomel, JanJan Chudomel byl propuštěn z psychiatrické léčebny dne 29. 8. 1988.

Další zásah proti NMS provedla StB dne 23. srpna 1988 o 17. hodině, a to v domě č. 20 v ulici U libeňského pivovaru v Praze. Přicházející byli postupně zadržováni a odváženi na okrsek VB v ulici Rosenbergových v Libni. I se svými dvěma malými dětmi byla zadržena Alice Svobodová, byla však po půlhodině propuštěna. U dalších zadržovaných, Hany Marvanové, Ruth Šormové, Jáchyma Kaplana, Luboše Vydry a Jiřího Pavlíčka, byly provedeny nezákonné osobní prohlídky, při nichž jim byly odebrány některé písemnosti. Propuštěni byli až mezi 21. a 23. hodinou. Výslechy byly zaměřeny na průběh manifestace dne 21. srpna 1988, některé vyslýchající příslušníci StB obviňovali, že ji přímo organizovali. Je přitom všeobecně známo, že pokojná manifestace vznikla spontánně, o čemž svědčí i to, že petice podepisovaná u sochy sv. Václava byla sepsána až na místě. Dále je vyslýchali na rozšiřování letáků vyzývajících k roztroušené manifestaci.

Pokud je nám známo, nikdo z členů NMS nebyl obviněn a všichni byli již propuštěni.

Represe se zaměřila na signatáře a mluvčí Charty 77. ing. Tomáš Hradílek, signatář Charty 77 a aktivista SPUSA, který spolu s bývalou mluvčí Charty 77 Evou Kantůrkovou položili v neděli k pomníku sv. Václava květiny, byl krátkodobě zadržen. Také signatář Charty 77 Jan Urban byl zadržován, a to po tři dny, 19., 20. a 21. srpna, vždy v denních hodinách. Markéta Fialková, signatářka Charty 77, byla vězněna den na Ruzyni. Tři mluvčí Charty 77, Stanislav Devátý, Miloš Hájek a Bohumír Janát, byli poprvé zadrženi 20. 8. v poledne, kdy chtěli předat na sovětském velvyslanectví dokument Charty 77 k srpnu 1988. Stanislav Devátý byl dne 20. srpna 1988 eskortován do Gottwaldova, odkud se vrátil do Prahy, kde byl znovu krátkodobě zadržen. Miloš Hájek a Bohumír Janát byli rovněž zadrženi 21. srpna a propuštěni až okolo půlnoci. Spolu s Bohumírem Janátem byla zadržena i jeho přítelkyně Alena Plášilová. Půl hodiny po propuštění byli Bohumír Janát a A. Plášilová opět zadrženi na Václavském náměstí, údajně pro trikolóru, kterou měla A. Plášilová na oděvu. Byli vězněni na Ruzyni, kde se Alena Plášilová stala obětí psychického týrání: z magnetofonového záznamu pouštěli příslušníci StB nebo SNV hlas Bohumíra Janáta (vyslovoval své jméno) těsně před dveřmi její cely, potom slyšela bití, rány a „radu“ příslušníka – kdyby vám bylo špatně, zavolejte. Byla přesvědčena, že její druh je fyzicky týrán. Alena Plášilová byla propuštěna 22. srpna večer a Bohumír Janát 24. srpna okolo 0.30 hod.

Samotný policejní zásah proti průvodu a manifestaci 21. srpna 1988 večer se alespoň zpočátku vyznačoval jistou zdrženlivostí. Příslušníci VB používali spíše štítů než obušků, ovšem přítomnost policejních psů zvyšovala napětí. Později došlo při rozhánění manifestace k několika brutálním akcím, zvláště u Národního divadla. Krajně brutálně byl ztýrán ing. Vladimír Hajný, signatář Charty 77 ze Šumperka, který pracuje jako stavební dělník v Praze. Příslušník StB ho surově zbil, V. Hajný ho identifikoval jako muže-kulturistu, který jako první vkročil dne 14. května 1988 do restauračního sálu v Praze-Břevnově při zásahu proti 4. fóru Charty 77. Při zadržování okolo 22. hodiny 21. srpna na Národní třídě vyťal V. Hajnému nejprve tři políčky a když se napadený ohradil dotazem „Co si to dovolujete?“, odpověděl: „To ještě uvidíš, co všecko si já můžu dovolit“ a dal mu silnou ránu pěstí do varlat. Nato ho zatáhl do chodby sousedního domu, kde mu dal několik ran pěstí do hlavy; velmi bolestivá byla zvláště rána do spánku. Z Konviktské ulice, kam byl Vladimír Hajný dopraven, byl převezen do nemocnice Na Františku, zde byl ošetřen a lékař mu vystavil potvrzení o zranění. Odtud ho převezli do Školské ulice a na Ruzyň. Byl propuštěn v ranních hodinách 22. srpna.

Dosud neznáme podrobnosti o dalších případech surovostí; zacházení s Janem Chudomelem a Vladimírem Hajným je však natolik hrubým porušením zákona a práva, že musíme se vší naléhavostí žádat vyšetření všech těchto násilností a přísné potrestání viníků.

Pokud jde o celkový počet zadržených, uvádějí ti, kteří byli na Ruzyni, počet 77 – zveřejněný ČTK – za krajně nepravděpodobný; odhady jdou nad sto krátkodobě uvězněných. Není známo, zda z patnácti osob, které měly být dne 23. srpna ráno podle vládního mluvčího zadržovány, byl někdo v průběhu dalších dvou dnů vzat do vazby, či zda byli všichni propuštěni.

V každém případě je krajně znepokojivé, že pokojné shromáždění občanů může vyvolat tak brutální a rozsáhlé zásahy orgánů státní moci. Ve svých důsledcích je za všechny tyto nezákonné a protispolečenské postupy nesporně odpovědno politické vedení státu.

Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných (Čs. liga pro lidská práva, člen FIDH)
Stanislav Devátý, Miloš Hájek, Bohumír Janát, mluvčí Charty 77

Zasláno: vládě ČSSR, FS a Inspekci FMV.

Zdroj
  • ČSDS, sb. Charta 77. – Strojopis, průpis.
Plné znění
  • In: Informace o Chartě 77, roč. 11 (1988), č. 16, s. 2–4.
Komentáře
  • Sdělení VONS č. 797: Trestní postih proti účastníkům manifestace z 21. srpna 1988. Informace o Chartě 77, roč. 11 (1988), č. 16, s. 13–15
  • 21. srpen v Praze. Magazín Společenství přátel USA, roč. 1 (1988), č. 3
  • Postihy za 21. srpen. Nový domov, roč. 39 (1988), č. 20
  • Blumfeld, P.: 21. srpen 88 – že nejsme opice. Voknoviny, 1988, č. 19
  • R + B: 21. srpen 1988 v Praze. Magazín Společenství přátel USA, roč. 1 (1988), č. 3
  • 21. srpen v Praze. Nový domov, roč. 39 (1988), č. 18
  • Postihy za 21. srpen. Tamtéž, č. 20.
Komentáře v oficiálním tisku
  • Rušivé akce v Praze – zmařená provokace. In: Mladá fronta, Práce, Lidová demokracie, 22. a 23. srpna 1988.
1.Jan Chudomel byl propuštěn z psychiatrické léčebny dne 29. 8. 1988.

Pole

NázevHodnota
ŘadaDokumenty Charty 77
Den24
Měsíc8
Rok1988
Zpracovanýtrue
OCRfalse