Hais, Arno

novinář, odborový a politický činitel; místopředseda Ústředí svobodných odborů v exilu

Hais Arno, 30.11.1893 Rottenstein (Dolní Rakousy) – 16.6.1971 Vídeň, odborový předák, novinář a politik; syn Josefa Haise. 1896 se s rodiči přestěhoval do Prahy, kde se posléze vyučil typografem. 1913 odešel do Kyjeva a stal se redaktorem zdejšího českého časopisu Čechoslovan. Za 1. světové války byl jako občan nepřátelského státu 1914–16 internován. 1917–18 politicky působil mezi českými a slovenskými zajatci v Rusku, které se snažil získat pro radikálně socialistický program, nakonec se stal exponentem bolševiků; 1918 spo­luzakladatel Čs. komunistické strany na Rusi, organizátor oddílů čs. rudoarmějců a vedoucí čs. sekce v lidovém komisariátu pro národnostní záležitosti. V prosinci 1918 se vrátil do vlasti. 1919–21 aktivista tzv. marxistické levice v čs. sociální demokracii, 1921 spoluzakladatel a poté funkcionář Komunistické strany Československa, 1923–30 sekretář Mezinárodního všeodborového svazu (Rudých odborů). 1929 se postavil proti novému vedení KSČ v čele Klementem Gottwaldem a vzápětí byl ze strany vyloučen. 1930 vstoupil do Čs. sociálně demokratické strany dělnické, kde se uplatňoval především jako odborový činitel a novinář. 1939–42 vedoucí představitel (první náměstek generálního tajemníka, od 1941 zástupce předsedy) protektorátní Národní odborové ústředny zaměstnanecké (NOÚZ) a zároveň člen vedení odbojové organizace Petiční výbor „Věrni zůstaneme"; 1942–45 vězněn v nacistických žalářích. 194ó–48 přednosta tiskového odboru ministerstva výživy a 1947–48 člen ústředního výkonného výboru Čs. sociální demokracie; v únoru 1948 podpořil požadavek Václava Majera, aby se sociálně demokratičtí ministři připojili k demisi demokratických členů vlády, a začátkem března 1948 byl vyloučen z ČSSD. 15. 3.1948 odešel do exilu; 1948–49 žil v Paříži, 1949–51. v Londýně, 1951–54 v Kanadě. Podílel se na ustavení a činnosti exilové ČSSD (člen předsednictva) a Ústředí svobodných čs. odborů, 1950–59 vydával časopis Odborové rozhledy. 1954–62 místopředseda Mezinárodní ústředny svobodných odborů v exilu se sídlem v Paří­ži. 1962 odešel do důchodu a zbytek života prožil ve Vídni.