Němec, František

odborový předák a politik; 1940–1944 ministr čs. exilové vlády v Londýně, 1944–1945 vládní delegát pro osvobozená území, 1947–1948 velvyslanec v Kanadě; člen výboru Rady svobodného Československa, představitel čs. exilu v Kanadě, spolupracovník exilového tisku

Němec František, 20. 5. 1898 Libišany u Pardubic – 19. 3. 1963 Montreal (Kanada), odbo­rový předák a politik. 1917 maturoval na gymnáziu v Hradci Králové. Od roku 1918 činný v sociálně demokratické straně a odborech, v 30. letech generální tajemník Unie železnič­ních zaměstnanců; 1927–33 náhradník, 1933–38 člen ústředního výkonného výboru, 1937–38 člen představenstva Čs. sociálně demokratické strany dělnické, 1935–39 poslanec Národního shromáždění. Jeden ze spolupracovníků Antonína Hampla. Na počátku nacistické okupace se významně podílel na formování domácího odboje, patřil k vedoucím představitelům Politického ústředí a Ústředního vedení odboje domácího (ÚVOD) a prostřed­nictvím konspirativní železničářské sítě zajišťoval ilegální přechody hranic. Na jaře 1940 odešel do Francie a odtud v červnu 1940 do Velké Británie, kde se stal předním čini­telem čs. zahraniční politické reprezentace. 1940–42 minis­tr sociální péče, 1942–45 ministr hospodářské obnovy (1942–44 pověřený též správou ministerstva obchodu, průmyslu a živností) v čs. exilové vládě v Londýně. 1944–45 čs. vládní delegát pro osvobozené území; v této funkci při­letěl 7. 10. 1944 do povstalecké Banské Bystrice, Slovenská národní rada mu však odmítala předat vládní moc; poté pře­sídlil na osvobozené území Podkarpatské Rusi, kde se dostal do konfliktu se sovětskými orgány i místními prosovětskými silami, připravujícími anexi této země Sovětským svazem. Po válce vstoupil do služeb ministerstva zahraničních věcí a 1947–48 působil jako čs. vyslanec v Kanadě. Po únorovém převratu 1948 zůstal v exilu, stal se členem vedení exilové ČSSD, kterou též zastupoval v Radě svobodného Čes­koslovenska. Zároveň činný publicisticky – mj. napsal a vydal knihu o své misi na Podkar­patské Rusi 1944–45: The Soviet Seizure of Subcarpathian Ruthenia (Sovětské uchvácení Podkarpatské Rusi, 1955). – Jeho první manželka, dcera, matka a bratr zahynuli v nacistickém kon­centračním táboře.