Veltruský, Jiří

Veltruský Jiří, 5. 6. 1919 Praha – 31. 5. 1994 Paříž, estetik, sociolog, publicista, odborový a politický činitel. Vystudoval estetiku, filozofii a literární védu na Filozofické fakultě Uni­verzity Karlovy v Praze (doktorát 1947), kde 1946–48 působil jako asistent semináře prof. Jana Mukařovského. 1945 vedoucí organizačního oddělení Ústřední rady odborů; od 1945 politicky činný v Čs. sociální demokracii. 1948 odešel do exilu; usadil se v Paříži, kde pokra­čoval ve své odborné práci a zároveň se podílel na činnosti exilové ČSSD jako jeden z před­stavitelů její zemské organizace ve Francii. 1949 redigoval v Paříži týdeník Oedipe, 1951–54 bulletin Messes–Informations Tchécoslovaquie. 1955–58 ředitel výzkumu edičního a doku­mentačního centra při Commision internationale contre le régime concentrationnaire. 1962–68 vedoucí výzkumu, posléze ředitel kanceláře Mezinárodní ústředny svobodných odborů v New Yorku, od 1968 vedoucí evropské kanceláře americké odborové ústředny AFL–CIO v Paříži. Vedle své literárněvědecké a estetické činnosti, vycházející ze strukturalistických tradic Pražského lingvistického kroužku a postupně se soustřeďující na semiotickou teorii divadla (monografie Drama as Literature, 1977, a Structure in Folk Theatre, 1987; český výbor Příspěvky k teorii divadla, 1994), se od mládí věnoval politické publi­cistice, orientované zejména na problematiku odborového hnutí a sovětského bloku (Byro­kracie, demokracie a dělnická třída, 1946; Prague a 1'heure de Moscou, 1954; Misére et revolté de l'ouvrier polonais, 1971). Pod svým jménem i pod pseudonymy (Paul Bartoň, Pavel Bartoň) publikoval též v zahraničním a exilovém tisku, zvláště v časopisech Demo­kracie a socialismus, Proměny a Právo lidu. Autor příspěvků ve sbornících Osmdesát let československé sociální demokracie 1878–1958 (1958) a Sozialdemokratie und Systemwandel . Hundertjahre  tschechoslowakische  Erfahrung (1978).