Chudoba, Bohdan

CHUDOBA Bohdan, PhDr., 21. 11. 1909 Brno – 2. 1. 1982 Madrid (Španělsko), historik a politik; syn anglisty prof. Františka Chudoby (1878–1941). 1928 maturoval na Českém státním gymnáziu v Brně. Poté studoval historii na univerzitách v Brně, Oxfordu, Římě, Vídni a Madridu. 1933 promován na doktora historických věd na královské univerzitě v Madridu-Alcalá de Henarés. 1934–36 absolvoval vojenskou službu a po jejím ukončení vyučoval 1937–42 dějepis na středních školách v Brně a v Tišnově. Za okupace byl propuštěn ze školské služby a stal se komisařem Archivní služby a archivářem Českého zemského archivu (1942–45); zároveň spolupracoval s odbojem. Po válce působil 1945–46 na ministerstvu informací. Politicky činný v ČSL; 1946–48 poslanec ÚNS. Zabýval se politickými a duchovními dějinami raného novověku (16.–17. století), zejména pronikáním španělských vlivů do střední Evropy, historickými souvislostmi bělohorské porážky a dobovým zápasem katolické a protestantské kultury v českých zemích. Autor řady článků, studií a knih (Počátky barokní myšlenky, 1934; Španělé na Bílé hoře, 1945 atd.) Své subjektivní pojetí českých dějin podal v knize úvah nad českou minulostí Jindy a nyní (1946). Filozofické a politické postoje vyjádřil v Úvodu do studia filosofie (1946) a ve spisku Co je křesťanská politika (1947). Psal též poezii a prózu a překládal z mnoha jazyků (například starou čínskou poezii). Člen Syndikátu československých spisovatelů. Aktivní též jako novinář. 1933 redaktor časopisu Akord, 1945–46 redaktor Obzorů. Po únorovém převratu 1948 jako zásadní odpůrce komunistického režimu již 28. 2. 1948 emigroval. Po krátkém pobytu v Německu odešel do Francie, kde získal místo tlumočníka na francouzském ministerstvu obrany. Na podzim 1948 spolu s dalšími lidoveckými politiky v exilu založil Radu zahraniční reprezentace ČSL. Později s některými dalšími lidovci (Simonem Ghelfandem, Josefem Kalvodou aj.) založil Křesťansko-demokratické hnutí, jež se stalo alternativou k ČSL. 1949 se usadil v USA a zde přednášel historii a politologii na řadě amerických univerzit (1949–78 profesor na Iona College atd.). Od konce 50. let pobýval často ve Španělsku, kam se později natrvalo přestěhoval. V exilu uveřejnil několik historických děl (například Spain and the Empire 1519–1643, Chicago 1952; Of Time, Light and Hell, Haag 1974), v pozůstalosti pak zanechal řadu historických prací, románů a básnických sbírek. Jeden z hlavních představitelů exilového konzervativního katolického proudu.