D457

1988, 9. duben, Praha. – Vzpomínka na Františka Kriegla k jeho nedožitým osmdesátinám. (Dokument č. 16/88)

K nedožitým osmdesátinám Františka Kriegla

Dne 10. dubna vzpomeneme nedožitých 80. narozenin MUDr. Františka Kriegla.

Narozen v haličské židovské rodině, přichází ve dvacátých letech do Prahy, studuje medicínu na německé univerzitě, vstupuje do Komunistické strany Československa a srůstá s českým národem. Jeho zásadní odpor k fašismu jakožto ztělesnění politického, národnostního a rasového útisku jej přivedl do Španělska, kde působil jako lékař mezinárodních brigád. Po porážce republikánů odešel na další frontu boje – do Číny – jako smluvní lékař v uniformě důstojníka americké armády.

Po válce se vrátil do země, která se stala jeho druhou a definitivní vlastí – do Československa. Byl nejvýznamnější postavou krajského výboru strany v Praze, v roce 1949 se stal náměstkem ministra zdravotnictví. V letech vrcholícího stalinismu byli však lidé s jeho minulostí a zkušenostmi nežádoucí. František Kriegel byl vyřazen z politického života, pracoval jako závodní lékař a o vlas unikl osudu mnoha interbrigadistů.

Teprve v době tání koncem padesátých let a v letech šedesátých mohl opět plně uplatnit své schopnosti. Byl poslán na Kubu, aby tam zorganizoval zdravotnictví. Po návratu se stal primářem v Thomayerově nemocnici, členem ústředního výboru KSČ a poslancem Národního shromáždění. Byl jedním z těch, kteří aktivně připravovali Pražské jaro. V roce 1968 se stal členem předsednictva ústředního výboru strany a předsedou Národní fronty.

V ranních hodinách 21. srpna byl spolu s Alexandrem Dubčekem, Josefem Smrkovským a dalšími československými představiteli zatčen okupačními vojsky a odvezen do Moskvy. Jako jediný odmítl podepsat moskevský protokol a na tomto principiálním stanovisku setrval. Byl za to vyloučen ze strany a postižen zákazem povolání. Země trpící nedostatkem lékařů neměla pro dr. Kriegla práci.

Zůstal věrný původním, nezfalšovaným ideálům socialismu, humanitě, myšlence národní suverenity a lidské solidarity. Stal se jedním z prvních signatářů Charty 77. Tento čin mu vynesl neustálé a neskrývané policejní sledování, které trvalo až do jeho skonu 3. prosince 1979.

František Kriegel se nesmazatelně zapsal do srdcí mnoha lidí: vojáků španělské republikánské a čínské armády, jimž zachránil život, pacientů, jimž vracel zdraví, stranickým funkcionářům, kterým s taktem a osobním kouzlem pomáhal orientovat se na nesnadné půdě veřejného života, československých občanů, pro něž zůstává symbolem lidské statečnosti.^{E1V roce 1987 byla Nadací Charty 77 ve Stockholmu zřízena Cena Františka Kriegla. Je každoročně udělována za mimořádné zásluhy v boji za lidská práva a občanské svobody, národní nezávislost, suverenitu a demokracii v Československu.}

Stanislav Devátý, Miloš Hájek, Bohumír Janát
mluvčí Charty 77

Zdroj

• ČSDS, sb. Charta 77. – Strojopis, průpis.

Plné znění

• In: Informace o Chartě 77, roč. 11 (1988), č. 7, s. 3–4.

Komentáře

• Havel, V.: Přemýšlení o Františkovi K. In: Listy, roč. 18 (19880, č. 2, s. 22–24
• K nedožitým osmdesátinám MUDr. Františka Kriegla. Samizdatový sborník, leden 1988
• MUDr. František Kriegel (uspořádal T. Křivánek), Nadace Charty 77, 1990.

Pole