D544

1989, 17. duben, Praha. – Dopis sovětské nezávislé společnosti Memorial s návrhem uspořádat v Praze společný východoevropský seminář o stalinismu. (Dokument č. 31/89)

Vážení přátelé,

s velikým zájmem sledujeme ustavení a činnost nezávislé společnosti Memorial.^{E1Společnost Memorial byla založena roku 1989 bratry Medvěděvovými. Jejím cílem bylo zhodnocení tragického období Stalinovy vlády a jeho morálních a politických důsledků.} Vítáme ji především jako projev občanského svědomí a cti, jako snahu o nezbytné zhodnocení tragické historie stalinismu, o morální očištění sovětské společnosti od jeho hrozných projevů a následků.

Stalinismus chápeme jako složitý společenský fenomén, který zasáhl všechny oblasti života: politiku, sociální sféru, ekonomiku, kulturu a dlouhodobě především morálku. Souhlasíme také s Vaším názorem, že stalinismus nebyl jen výlučně sovětským jevem, ale že jeho integrální součástí byla také expanze do jiných zemí. I my v Československu máme mnoho důvodů zkoumat příčiny a důsledky stalinismu v naší zemi, který byl jak výrazem postupné i nárazové expanze stalinismu sovětského, tak i naším vlastním domácím produktem. Stalinismus totiž v Československu měl a má své vlastní protagonisty, měl a dodnes má i své vlastní instituce.

Jsou dvě období v naší novodobé historii, která stalinismus poznamenal mimořádným způsobem. Především je to období od konce 40. let do druhé poloviny let 50., kdy namísto proklamované vlastní československé cesty k socialismu ovládla stát i společnost úzká mocenská skupina, často slepě poslouchající příkazy sovětských ideologů a vládců a ovšem i z vlastní vůle likvidující veškeré své protivníky ve straně i mimo ni. Je to období přímých autoritativních zásahů J. V. Stalina do našich poměrů, období sovětských poradců v ministerstvu vnitra i v dalších státních orgánech, období represí a velkých politických procesů, inscenovaných podle sovětských vzorů. Výsledkem relativně krátkého období mezi roky 1948–1954 byly stovky popravených, desetitisíce uvězněných a bezpočet jinak postižených lidí, zničená tradiční hospodářská a společenská struktura.

Dodnes nebylo toto období zhodnoceno. Pouze v roce 1968, v krátkém období československého obrodného procesu, byl učiněn vážně míněný pokus rehabilitovat nevinně odsouzené, který byl zároveň pokusem o zkoumání příčin vzniku stalinismu v našich podmínkách i pokusem, jak demokratickými změnami a větší otevřeností čelit jeho možným recidivám.

Násilný vstup vojsk Varšavské smlouvy na naše území 21. 8. 1968 však tento proces ukončil. Byl vydán zákaz zveřejnit závěrečnou zprávu tzv. Pillerovy komise, která se z pověření tehdejšího ÚV KSČ zabývala represemi 50. let. Vyšetřovatelé StB obvinění z přímé účasti na mučení a vraždách byli brzy propuštěni na svobodu. Začalo druhé období mimořádných zásahů sovětské stalinské politiky do československých poměrů. Naši domácí stalinisté pod ochranou Brežněvových tanků zvedli hlavy a postarali se, aby naši společnost znovu podřídili cizí a domácí kuratele. Znovu k tomu posloužily represe, věznění, atmosféra strachu a násilí jedněch vůči druhým. Znovu se vytvářel obraz nepřítele, lidé byli rozdělováni na věrné, pomýlené a zaprodané. Zlo se znovu organizovalo, posvěceno státní mocí. Základní občanská a lidská práva opět platila jen na papíře.

Tento stav v mnohém přetrvává dodnes. Ba co víc, zdá se, že stalinismus má u nás nadále své horlivé stoupence. V červnu 1988 byl např. ve městě Šumperk znovu odhalen pomník J. V. Stalina. Na budově Leninova muzea v Praze je dosud umístěn Stalinův reliéf. Stalina obhajují i mnozí důstojníci StB, kteří nás vyslýchají v kancelářích, občas vyzdobených jeho portréty. V Praze i v dalších městech v Československu stále existují Stalinovy či Ždanovovy ulice. V létě roku 1988 požádala Charta 77 o zrušení těchto názvů a o postavení pomníku obětem stalinismu. Dodnes nedostala od státních orgánů odpověď.

Nedotčena a nedotknutelná zůstává úloha Klementa Gottwalda a dalších představitelů tehdejšího československého vedení, přestože osobně rozhodovali o rozsahu represí a rozsudcích smrti. Stejně nedotknutelná zůstává úloha československé a sovětské Bezpečnosti, prokuratury a soudnictví při organizování, plnění a zároveň zamlčování všech těchto represí. Jakákoli opravdová kritika minulosti je v tomto ohledu nadále tabu. Stalinismus je stále součástí naší přítomnosti.

Považujeme proto jeho překonání za jeden z největších úkolů dneška. Jsme přesvědčeni, že k tomu, aby bylo možné považovat stalinismus za minulost, je třeba jeho zločiny pojmenovat a veřejně odsoudit. Současně je ovšem nezbytné vytvářet ve společnosti poměry, které by jeho recidivám zabránily. Memoriál proto chápeme jako společnost, která se skrze tragiku minulosti dívá na živou, rozpornou přítomnost i do budoucnosti. Zdroje a prvky stalinismu a neostalinismu jsou totiž v našich společnostech stále přítomny, nadále ovlivňují a mnohdy se ještě snaží určovat její vývoj.

Proto Vám, vážení přátelé, navrhujeme spolupráci, v rámci které bychom chtěli uspořádat v Praze v listopadu 1989 společný východoevropský seminář o stalinismu.^{E2V důsledku listopadových událostí roku 1989 se seminář nekonal.} O pomoc při jeho zajištění bychom rádi požádali i Dům sovětské vědy a kultury v Praze. Prosíme, abyste se k tomuto námětu vyjádřili.

S přáním úspěchů ve Vaší záslužné práci

Tomáš Hradílek, Dana Němcová, Saša Vondra
mluvčí Charty 77
Jiří Hájek, první mluvčí Charty 77
Pozn.: Václav Havel, další z první trojice mluvčích Charty 77, je t. č. ve vězení.

Zdroj

• ČSDS, sb. Charta 77. – Počítačový výtisk.

Plné znění

• In: Informace o Chartě 77, roč. 12 (1989), č. 9, s. 3–4.

Komentáře

• Urban, J.: Proč ještě lhát? In: Lidové noviny, roč. 2, č. 4 (duben 1989), s. 10
• –KUK- (Z. Sládek): V hlavní roli Josef Stalin. Tamtéž, s. 18
• Vrabec, V.: Dva obraty do roka. Tamtéž, č. 5 (květen 1989), s. 8
• –KUK– (Z. Sládek): Diagnóza stalinismus. Tamtéž, s. 18
• Šilhán, Věněk: Stalinismus nutno poznávat. Tamtéž, č. 6 (červen 1989), s. 9
• Vrabec, V.: Ve stínu Stalina. Tamtéž, (léto 1989), s. 11.

E1.	Společnost Memorial byla založena roku 1989 bratry Medvěděvovými. Jejím cílem bylo zhodnocení tragického období Stalinovy vlády a jeho morálních a politických důsledků.
E2.	V důsledku listopadových událostí roku 1989 se seminář nekonal.

Pole

Název	Hodnota
Řada	Dokumenty Charty 77
Den	17
Měsíc	4
Rok	1989
Zpracovaný	true
OCR	false