Závěrečná tisková zpráva

Obecně prospěšná společnost Československé dokumentační středisko v Praze, nezisková badatelská a dokumentační instituce pro dějiny antitotalitní rezistence za komunistické éry v Československu, uspořádalo spolu s deseti partnerskými domácími i zahraničními organizacemi ve dnech na 5.–7. června 2005 mezinárodní konferenci Helsinský proces a zhroucení komunismu. Nad konferencí, která byla připravována od jara loňského roku, převzal záštitu ministr zahraničí České republiky Cyril Svoboda.

Konference bilancovala u příležitosti 30. výročí podepsání Závěrečného aktu v Helsinkách výsledky dosavadního výzkumu otázek, které stály v popředí zápasu o realizaci závazků z Helsink ve státech někdejší sovětské mocenské sféry. Šlo zejména o problematiku prosazování do života jednoho z deseti základních principů závazných pro státy – signatáře Závěrečného aktu – »respektu pro lidská práva a základní svobody, včetně svobody myšlení, svědomí, náboženství nebo víry« (princip VII.), o problematiku lidských a občanských práv a takzvaného třetího helsinského koše.

V popředí zájmu konference bylo zkoumání přímého a nepřímého dopadu závazků přijatých v Helsinkách 1975 a v průběhu následujícího helsinského procesu. Konference hledala odpověď na otázku, nakolik helsinský proces přispěl k znovuvynoření občanské společnosti ve státech sovětské mocenské sféry, zda, jak a nakolik »Helsinky« vyvolaly nebo ovlivnily dynamické procesy, které ve svých důsledcích vedly k demontáži či zhroucení komunistického panství v letech 1989/90 a k ukončení éry studené války. Dvoudenní jednání dalo odpověď pozitivní.

Konference se zúčastnilo kromě několika desítek českých odborníků a zájemců o danou problematiku více než 30 zahraničních odborníků a hostů z deseti zemí – z USA, Velké Británie, Francie, Německa, Finska, Polska, Maďarska, Slovenska, Ruska a Běloruska. Byly mezi nimi významné osobností vědeckého života i příslušníci mladé generace politologů a historiků, kteří se představili podnětnými referáty. Konferenci zahájil a řídil předseda správní rady ČSDS profesor Vilém Prečan.

Některé z třiceti připravených referátů, které byly v průběhu konference předneseny, se zabývaly politikou západních zemí i vlád komunistických států sovětského bloku v éře helsinského procesu. Velká pozornost byla věnována spolupráci disidentů v zemích střední a východní Evropy (Polsko, Československo, Maďarsko, NDR), a zejména také spolupráci disidentů a demokratických institucí na Západě přes hranice obou bloků.

Konference byla slavnostně zahájena v neděli 5. června v Pražské křižovatce úvodním večerním zasedáním za účasti pozvaných hostí z řad pražského diplomatického sboru diplomatů a představitelů českého veřejného a vědeckého života i aktivních účastníků helsinského procesu 1975–1989. V programu, který byl zakončen politicky angažovanou hudební produkcí Vlastimila Třešňáka a jeho rockové skupiny, vystoupili po úvodním slově Viléma Prečana Václav Havel, americký velvyslanec William J. Cabaniss, spoluzakladatelka nejstaršího helsinského občanského výboru Ludmila Aleksejeva z Moskvy, někdejší ředitel Mezinárodní helsinské federace pro lidská práva Gerald Nagler (ze Švédka) a senátor Karel Schwarzenberg, který byl v osmdesátých letech prezidentem helsinské federace, střechové organizace občanských helsinských výborů z Východu a ze Západu.

V pondělí a v úterý 6. a 7. června probíhala vlastní konferenční jednání odborníků v Černínském paláci. V úterý odpoledne promluvil na konferenci první místopředseda Senátu Parlamentu ČR Petr Pithart s kritickými poznámkami k diskontinuitě helsinského procesu v současné české politice. Poté následovala závěrečná debata, kterou uvedli prof. Otto Pick a prof. Jacques Rupnik a kterou řídil prof. Vilém Prečan.

Součástí programu konference bylo Setkání očitých svědků v pondělí večer 6. června v Českém muzeu hudby v Karmelitské ulici 2 na Malé Straně. Sešli se tu v přítomnosti Václava Havla aktivní účastníci helsinského procesu zdola z bývalého Československa a někdejší NDR, z Polska a Maďarska, Ruska a Běloruska se svými někdejšími západními partnery. Jaroslav Hutka, Svatopluk Karásek a Dagmar Vokatá provázeli setkání písničkami. Nad setkáním převzala záštitu ministryně školství, mládeže a tělesné výchovy Petra Buzková.