Anotace

Slovo úvodem

Tato kniha chce připomenout málo známou stránku nedávné minulosti a vyjádřit dík, jímž jsou tato země a česká kultura zavázány Wolfgangu Scheurovi. Jeho působení jako kulturního referenta na velvyslanectví Spolkové republiky Německo v Praze od roku 1981 do roku 1986 bylo ve všech třech sférách – služební, privátní i quazislužební (jednodušeji disidentské) –, velkou vzpruhou a pomocí těm, kdo v oněch „temných dobách“ usilovali o svobodu pro sebe a pro svou zemi.

Vzrušující příběh přátelství, solidarity a služby společné věci se stal čímsi na způsob zázraku, jak to pociťovali jeho protagonisté. Vycházelo to z hloubi Scheurovy osobnosti, z jeho lidské motivace a kategorického imperativu, kterým se cítil zavázán jednat v souladu se svým přesvědčením. Jeho životní krédo, nikdy nevyslovené, ale výrazně se manifestující v činech, mu přikazovalo a dosud přikazuje neúnavně hledat způsoby, jak pomáhat těm, kdož zápasí s útlakem anebo trpí následky diktatur, válek, lidské destruktivity. Neustále prolínání lidských osudů s velkými dějinami způsobilo, že se příběh Scheurovy spolupráce s nezávislými spisovateli a disidenty stal jedním ze základních kamenů, na nichž  po pádu komunismu mohla začít spolupráce demokratického Německa a demokratického Československa.

Mozaika textů v této knize snad pozornému čtenáři dovolí seznámit se se všemi rovinami příběhu, který neskončil odchodem Wolfganga Scheura z Prahy a který jeho pražské působení přesahuje.

V. P. – M. U.