Vyšel soubor dopisů ke vztahům česko-slovenského exilu

Na jaře tohoto roku vydal slovenský Ústav pamäti národa soubor korespondence politika Martina Kvetka a historika Viléma Prečana z let 1976–1989 s názvem Dialóg dvoch exilov. Publikaci připravil historik a vysokoškolský učitel Marek Syrný (Univerzita Mateja Bela v Banskej Bystrici) ve spolupráci s historikem a předsedou Dozorčí rady ČSDS Vojtechem Čelkem, archivářem Ivanem Gubem (Mestsky archív v Bratislave) a Vilémem Prečanem, který poskytl dochovanou část korespondence. Také připojil svou vzpomínkovou esej, ve které představil Kvetkův život a aktivity v jeho exilovém období, a řadu vysvětlujících poznámek k jednotlivým dopisům.

Vydaná korespondence přibližuje vztah dvou významných osobností československého exilu, které spojoval nejen zájem o politický a společenský vývoj v Československu a podpora tamních nezávislých intelektuálů, ale také zaujetí pro dějiny Slovenského národního povstání (Kvetko coby přímý účastník, Prečan coby historik tématu). Jejich výměnu můžeme sledovat také jako dialog dvou „generací“ československého exilu. Zatímco Martin Kvetko jako politik Demokratické strany odešel z Československa po únorovém převratu v roce 1948, Vilém Prečan – bez možnosti svobodně působit v akademické sféře a pod tlakem perzekucí – odjel během normalizace. Tzv. poúnorovou a posrpnovou emigraci odlišovala zkušenost s komunistickým Československem, propojení s aktéry domácí opozice a nezávislé kultury stejně jako politické nebo profesní ambice v nových životních podmínkách.

Přínos této publikace spočívá především v tom, že přibližuje v kolektivní (české i slovenské) paměti málo připomínaná témata koexistence, spolupráce i sporů české a slovenského exilu.  Dopisy doplněné bohatými poznámkami tak rozšiřují poznání o česko-slovenských vztazích exilu a disentu. A to v kontextu, kdy například nejvýznamnější občanská iniciativa v Československu Charta 77 byla řadou Slováků doma a v zahraničí vnímaná coby „česká záležitost“ – nejen pro malý počet signatářů ze Slovenska, ale také kvůli přehlížení nebo odlišnému postoji k některým tématům, která byla pro řadu Slováků důležité (např. rovnoprávnost obou národů na vládní úrovni, státní nezávislost Slovenska a otázky maďarské menšiny).

Samotné dopisy, vzpomínku jednoho z jejich pisatelů a texty editorů doprovází bohatá obrazová a textová příloha, která dokresluje v korespondenci vzpomínaná témata. Jedná se o články k historickým a společenským tématům, recenze na exilová vydání slovenských autorů a korespondenci s historiky a aktéry zejména slovenského občanského hnutí (Ján Čarnogurský, Jozef Jablonický, Miroslav Kusý, Milan Šimečka a dalšími). Soupis těchto dokumentů obsažených v knize najdete v detailu publikace na našem webu.