Newsletter Československého dokumentačního střediska, září 2026

Aktivity ČSDS v září

V uplynulém měsíci jsme si připomněli mimo jiné výročí dvou významných osobností československé disidentské a neoficiální sféry. Svých 95. narozenin by se 22. září dožil jaderný fyzik František Janouch (1931–2024), který ve švédském exilu zajišťoval politickou a finanční podporu rodinám politických vězňů, neoficiálních aktivitám a vydávání knih zakázaných autorů v samizdatu a zahraničí. Tuto pomoc spoluorganizoval v rámci Nadace Charty 77, která dodnes působí v rámci Konto Bariéry. A 24. září jsme si připomněli 36 let od úmrtí filosofa a disidenta Milana Šimečky, jehož úvahy o občanské společnosti zůstávají dodnes aktuální. Texty obou osobností naleznete na našich webových stránkách v sekci Osobnosti.

Během září proběhly první korektury sazby dlouho chystané publikace korespondence mezi americkým publicistou Jamesem H. Ottawayem a cestovatelem Jiřím Hanzelkou z let 1990 až 2003. Na přípravě knihy, která bude obsahovat 86 dopisů v českém a anglickém překladu, se podílejí Derek Paton, Vilém Prečan a Miloslava Slavíčková. Jsme tedy se o významný krok blíže datu vydání, které očekáváme na konci tohoto roku.

A během září se ČSDS připojilo ke spoluorganizátorům projektu 50 let Charty 77, který sdružuje podobně zaměřené instituce a pamětníky z řad disentu a neoficiální kultury. Cílem projektu je upozornit na výročí nejvýznamnějšího občanského hnutí v soudobých dějinách Československa nejen v Praze, ale také v regionech a na Slovensku a podílet se na připomínkových akcích. Do projektu jsou zapojeny veřejnoprávní média, kulturní a dokumentační instituce a občanskoprávní spolky: Archiv Jana Patočky, Česká televize, Český rozhlas a Česká tisková agentura, spolek Díky že můžem, Galerie hlavního města Prahy, Guerilla Records, Jeden svět na školách, Knihovna Petra Pitharta, Libri prohibiti, Národní knihovna a Paměť národa, za finanční podpory Nadace Tipsport a Pale Fire Capital.

Nesmírně nás těší, že se můžeme do tohoto projektu

a v takové rozmanité společnosti zapojit!

S nástupem zimního semestru jsme začali opět pravidelně zveřejňovat přehled vědeckých, kulturních a popularizačních událostí, které se týkají témat našeho střediska – dějiny disentu a exilu, Československa a globálního vývoje v různých oblastech života po druhé světové válce, jejich současný výzkum a obraz v české a slovenské společnosti. Přehled událostí v nadcházejícím týdnu zveřejňujeme vždy v neděli na našem účtu na Facebooku.

Pokud se Vaše vědecká, paměťová nebo kulturní instituce věnuje některému z témat a chtěli byste, abychom na Vaši činnost upozornili v našich komunikačních kanálech, neváhejte se na nás obrátit (kontakt: csds@csds.cz).

Výročí ČSDS

Jak Vás od začátku roku průběžně informujeme, letos si připomínáme čtyřicet let od založení exilového Československého dokumentačního střediska nezávislé literatury, předchůdce dnešního střediska. Při této příležitosti zpracováváme rozsáhlou sbírku o aktivitách, akcích a institucionálním vývoji ČSDS a některé výsledky budeme zveřejňovat na našem webu. K tomuto účelu jsme založili tematickou sbírku Historie Československého dokumentačního střediska 1986-2026, ve které již nyní najdete tematický rozcestník k jednotlivých oblastech – minulé i současné – činnosti ČSDS.

Rádi bychom vyzvali ty z Vás, kteří se střediskem v jeho čtyřicetileté historii spolupracovali, abyste se s námi podělili o své vzpomínky, dobové dokumenty nebo korespondenci, která s ČSDS před i po roce 1989 souvisí. Neváhejte se ozvat na e-mailovou adresu: csds@csds.cz.

Nabídka knih

Na našem webu si můžete objednat knihy, které ČSDS vydalo nebo se na jejich vydání podílelo, a to za zvýhodněnou cenu! Můžete si také objednat tematické balíčky publikací, které představují konkrétní historický fenomén, událost nebo osobnost z různých perspektiv.

Doporučení

Se zimním semestrem na vysokých školách začínají také pravidelné a veřejně dostupné semináře vědeckých institucí, na kterých odborníci a odbornice představují svůj aktuální výzkum. Z pražské nabídky upozorňujeme na semináře Ústavu pro soudobé dějiny a Masarykova ústavu a archivu Akademie věd ČR, nebo Centra pro výzkum studené války na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.

Z nových publikací upozorňujeme na monografii (Bez)moc technokracie v Československu: odborníci, politika, společnost? od kolektivu vedeného historiky Jakubem Rákosníkem a Matějem Spurným o roli expertů v dějinách Československa v oblastech hospodářského plánování, urbanismu nebo populačního růstu. Anglicky vyšla publikace historičky Evy Taterové o československé diplomacii na Blízkém východě pod názvem Czechoslovak Diplomacy and the Arab-Israeli Conflict from 1948–1989. A do třetice – vychází knižní zpracování historicko-popularizačního pořadu Českého rozhlasu Jak to bylo doopravdy: mýty polopravdy a lži z naší historie, za kterým stojí novinářka Ivana Chmel Denčevová. Přehledný soupis dílů tohoto více jak deset let vysílaného pořadu jsme letos uveřejnili na našem webu.

Z široké plejády havlovských připomínkových akcí napříč republikou upozorňujeme – vedle zmíněné – na několik pořadů Českého rozhlasu v rámci projektu Slyšet Havla. Spisovatel Pavel Kosatík připravil podcastovou sérii Rekonstrukce Dálkového výslechu o vydání Havlova "rozhovoru" s novinářem Karlem Hvížďalou, který spolu vedli přes železnou oponu v polovině osmdesátých let. Herci Ivan Trojan a Marin Myšička nově zpracovali legendární „vaňkovku“ Audience. Rozhlas také uveřejnil dobový záznam další Havlovy hry Asanace a nově objevený záznam rozhovoru Havla s novinářem Ferdinandem Peroutkou, který spolu nahráli na konci šedesátých let ve Spojených státech. Důležité není pouze vzpomínání, ale také kritická reflexe Havlových myšlenek a činů v tvorbě a politice. K tomu slouží podcastová série Promyslet Havla moderátorky Karolíny Koubové a filosofů Tomáše Koblížka a Alice Koubové, kteří probírají Havlovy názory na pravdu, hrdinství nebo spiritualitu spolu se svými hosty (Pavel Barša, Matěj Cibík, Martin Nitsche, Martin C. Putna a Anna Šabatová). Na našem webu najdete řadu Havlových esejí a také si můžete doplnit knihovnu o tematický balíček za zvýhodněnou cenu!

V rámci blížícího se výročí vzniku Charty 77 inicioval týdeník Respekt anketu mezi současníky z různých oblastí veřejného života a napříč generacemi, aby se zamysleli nad historickým významem tohoto hnutí a nad jeho (inspirativním) odkazem pro současnou společnost. Oba díly ankety pro Vás zpřístupňujeme: Charta 77 není mrtvým broukem (student Dario Juričič, výtvarník Kristof Kintera, filozofka Alice Koubová, ústavní soudce Jiří Přibáň, novinářka Apolena Rychlíková a spisovatelka Kateřina Tučková) a Charta 77 je závazkem k trvalé práci (studentky konzervatoře Eliška Dbalá a Natálie Lesová, filosof Václav Němec, novinář Bohumil Pečinka, disident a politik Petr Pithart a speciální pedagožka a bývalá zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková).

Dále:

Collegium Carolinum – výzkumná instituce zaměřená na české a slovenské dějiny a kulturu sídlící v Mnichově – slaví 70 let své existence. Po celou dobu propojuje německé, české a slovenské historiky, nabízí výzkumné pobyty pro studenty a publikuje časopis Bohemia.

Na Českém rozhlasu bude během října stále možné poslechnout si audioverzi knihy Poslední průvodce Prahou od spisovatelů Ivana Diviše a Josefa Jedličky. Tato pragensie zachycuje stesk obou autorů po vlasti, ze které odešli po invazi v roce 1968.

Po rozporuplném dění kolem Knihovny Václava Havla na jaře tohoto roku obnovuje svou veřejnou činnost původní instituce, tentokrát pod názvem 1. prezidentská knihovna. Nadále zpřístupňuje svůj archiv badatelům a startuje podzimní sezónu svých veřejných akcí – nejen v souvislosti s Havlovými devadesátinami.

Knihovna Jiřineum v září zahájila svůj veřejný program v novém prostoru – ve Studiu Citadela (Klimentská 16, Praha 1). Každou středu od 17 hodin pořádá tzv. Bytové rozpravy. V říjnu se uskuteční čtyři setkání: 7. října rozprava nad knihou vzpomínek na Jiřinu Šiklovou Zájem: člověk, 14. a 21. bude téma ještě upřesněno, a 28. setkání na téma Jak pracovat s projevy systémové diskriminace v sociální práci. Pokyny pro účast na rozpravách: Každé nové téma Rozpravy je třeba ohlásit nejméně tři neděle dopředu, aby se stihla rozeslat jeho anotace do kruhu zájmu o Jiřineum. Rozprava trvá 150 minut s krátkou přestávkou a je nahrávána za účelem pracovního a dokumentačního přepisu. Rozpráví se v kruhu, jehož účast by neměla přesáhnout 20 osob. Nejvíce se nás sešlo 25, nejméně 4, v průměru bývá cca 12 rozmlouvajících. Každý/á se představí ve vztahu k tématu, volně na sebe navazujeme a směřujeme k závěru, kdy se společně pokusíme formulovat posun optiky pro případné další fáze Rozpravy.

Paměť národa, která nedávno oslavila 25 let své existence, nově zpřístupnila službu pro lepší práci s přibližně 30 000 hodinami nahrávek pamětníků a pamětnic. Asistent na bázi umělé inteligence má pomoci s hledáním témat napříč záznamy a měl by zvládnout vyhledávat nejen podle klíčových slov, ale i s ohledem na význam a kontext.

Oddělení dějin kultury antitotalitního změření v Moravském zemském muzeu zveřejnilo nové číslo svého bulletinu, věnované učiteli a muzejníkovi Jaromíru Procházkovi (1926–2010), který mimo jiné v roce 1989 založil Občanské fórum v Bystřici nad Pernštejnem. Bulletin obsahuje také pozvánku výstavu Od nástěnek k příběhům a na debatu s pamětníky z moravského disentu, která se uskuteční ve středu 4. listopadu od 17 hodin v Brně. V rámci ní vystoupí výkonný ředitel ČSDS Václav Skořepa s úvodní přednáškou o vztazích Charty 77 s exilem, která vychází z připravované publikace Dějiny Charty 77.

V rámci Dne samizdatu 12. října, uznaného Českou a Slovenskou republikou, se uskuteční tradiční odborný seminář Ústavu pamäti národa a samizdatu.sk, který začne 12. října ve 13 hodin ve Faustově sieni Múzea města Bratislavy.

Na podobné zajímavosti k tématům ČSDS a na události vědeckých, paměťových a kulturních institucí průběžně upozorňujeme na našem účtu na Facebooku.

Přejeme Vám pokojný podzimní čas!