Newsletter Československého dokumentačního střediska, říjen 2026

Uplynulý měsíc začal vzpomínkou na Václava Havla, symbol a aktéra disentu, nezávislého myšlení, přechodu mezi totalitou a demokracií a prvního desetiletí politického režimu nové České republiky. V různých městech a v rozličných formách si občané napříč profesemi a generacemi připomínali myšlenkový odkaz spojený s aktivní občanskou společností, aby se závěrem října zpřítomnil v rozsáhlých demonstracích proti přístupům české vlády ke kultuře a veřejnoprávním médiím. Nejen umělecká a mediální část veřejnosti vyslovuje značné znepokojení nad kroky, jakými vláda narušuje dosavadní praxi vyjednávání se zasaženými skupinami občanů, s opozicí a širokou veřejností o svých politických záměrech. V této společenské atmosféře je více než zřejmé, že dědictví nezávislého myšlení, pluralismu a spolupráce občanského hnutí z minulého století zůstává v mnoha ohledech pro současnost aktuální a inspirativní. Také proto zveřejňujeme další číslo našeho newsletteru, nejen k představení našich aktivit z uplynulého měsíce.

Václav Skořepa, výkonný ředitel ČSDS

Aktivity ČSDS v říjnu

Na začátku října se podstatná část veřejného prostoru napříč republikou nesla ve znamení připomínky nedožitých devadesátin dramatika, čelního představitele disentu a prezidenta přelomové doby soudobých dějin Československé a České republiky – Václava Havla (1936–2011). Na našem webu zpřístupňujeme řadu jeho esejí v původní, samizdatové podobě.

S Václavem Havlem, na kterého celý podzim intenzivněji vzpomínáme, jsou spojovány pojmy „život v pravdě“ a „ve lži“ k pojmenování občanského postoje nejen v totalitě. Stejné koncepty použil také o několik let dříve sovětský spisovatel a disident Alexandr Solženicyn. Nově se můžete na našem webu seznámit s jeho texty ve verzích, jak je vydala exilová nakladatelství Svědectví a Konfrontace. Jedná se o Řeč o pravdě (1972, na Západ propašovaná řeč k udělení Nobelovy ceny za literaturu v roce 1970) a Nežít se lží (1974).

Click to enlarge

Také jsme si 12. října připomněli Den samizdatu, který je loňského roku oficiálním významným dnem České republiky. Neformálně existuje již deset let, od roku 2016. Tehdy ho společně vyhlásily organizace, které se věnují dokumentaci domácí výroby neoficiálních tiskovin a knih v éře socialistického Československa – česká knihovna Libri prohibiti (Jiří Gruntorád), český dokumentační projekt Scriptum.cz (Miroslav Svoboda) a slovenský portál Samizdat.sk (Ján Šimulčík). Od roku 2021 je 12. říjen památným dnem na Slovensku. Na našem webu najdete elektronickou verzi několika samizdatových dokumentů a časopisů a publikací k fenoménu nezávislé literatury.

V říjnu oslavil své kulaté narozeniny významný historik československých soudobých dějin a člen správní rady našeho střediska – Jiří Suk. Při této příležitosti jsme uveřejnili laudatio od Viléma Prečana, který rekapituloval svou dlouholetou spolupráci s Jiřím Sukem a představil některé jeho základní vědecké práce.

Na začátku října zemřel Jakub Schwarz Trojan (1927–2026), evangelický teolog, pedagog, publicista, signatář Charty 77 a člen Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. Po odebrání státního souhlasu k výkonu duchovenské činnosti v roce 1974 se živil jako ekonom a vedle aktivit spojených s obhajobou lidských práv pořádal také bytové semináře. V prvních porevolučních letech stál v čele Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy (1990–1996). Se souhlasem Tomáše Halíka zveřejňujeme na našem webu jeho kázání, které pronesl na Trojanově pohřbu 23. října.

ČSDS spolupracuje s projektem 50 let Charty 77, který sdružuje instituce a pamětníky spojené s dědictvím disentu a neoficiální kultury. Cílem projektu je upozornit na výročí nejvýznamnějšího občanského hnutí v soudobých dějinách Československa nejen v Praze, ale také v regionech a na Slovensku a podílet se na připomínkových akcích. Nově ho můžete sledovat také na Facebooku.

Výročí ČSDS

Jak Vás od začátku roku průběžně informujeme, letos si připomínáme čtyřicet let od založení exilového Československého dokumentačního střediska nezávislé literatury, předchůdce dnešního střediska. Při této příležitosti zpracováváme rozsáhlou sbírku o aktivitách, akcích a institucionálním vývoji ČSDS a některé výsledky budeme zveřejňovat na našem webu. K tomuto účelu jsme založili tematickou sbírku Historie Československého dokumentačního střediska 1986-2026, ve které již nyní najdete tematický rozcestník k jednotlivým oblastem – minulé i současné – činnosti ČSDS.

Rádi bychom vyzvali ty z Vás, kteří se střediskem v jeho čtyřicetileté historii spolupracovali, abyste se s námi podělili o své vzpomínky, dobové dokumenty nebo korespondenci, která s ČSDS před i po roce 1989 souvisí. Neváhejte se ozvat na e-mailovou adresu: csds@csds.cz.

Nabídka knih

Na našem webu si můžete objednat knihy, které ČSDS vydalo nebo se na jejich vydání podílelo, a to za zvýhodněnou cenu! Můžete si také objednat tematické balíčky publikací, které představují konkrétní historický fenomén, událost nebo osobnost z různých perspektiv.

Doporučení

Na našem webu najdete zprávu nové ředitelky Nadace Milana Šimečky Daniely Nemcové o stavu organizace a jejích aktivitách navzdory vytrvalému tlaku vládních politiků na Slovensku. O předchozích politických snahách diskreditovat tuto občanskou organizaci jsme informovali také v loňském roce na našem webu. 

Dovolujeme si upozornit na webový portál iBadatelna, který spravuje spolupracovník ČSDS a člen jeho dozorčí rady, publicista a badatel Radek Schovánek. Portál má za cíl představit strukturu a fungování komunistických bezpečnostních složek v Československu, zejména v období 1969–1989. Jádrem portálu je vyhledávač v údajích bezpečnostních složek ČSR/ČSSR z let 1948–1989. Doplňuje ho časová vizualizace organizačních struktur československé rozvědky a aparátu pro „boj proti vnitřnímu nepříteli“. Součástí jsou také slovník pojmů k totalitnímu režimu a jeho bezpečnostním službám, rozcestník domácích i zahraničních webů a archivních zdrojů a přehled legislativy a judikatury upravující přístup k dokumentům tajných služeb ve vybraných zemích bývalého východního bloku.

Z nových publikací upozorňujeme na:

• kolektivní monografii k nejnovějšímu výzkumu o procesu s Rudolfem Slánským The Slánský Trial: A New History (Kateřina Čapková, Chad Bryant, Diana Dumitru; Oxford University Press 2026);
• nové vydání jedné z prvních vědeckých publikací o Chartě 77 z roku 1981 – Charter 77 and Human Rights in Czechoslovakia (H. Gordon Skilling, Routledge 2026);
• knižní rozhovor s psychoterapeutkou a disidentkou Věrou Roubalovou Jak to jenom říct (Barbora Postránecká, Vyšehrad 2026);
• soubor studií a dokumentů k fenoménu rehabilitací v 60. a 70. letech v Československu Rehabilitace lidských tragédií (ed. Jaroslav Pažout, Ústav pro studium totalitních režimů 2026);
• sborník Covert Action: National Approaches to Unacknowledged Intervention o tajných operacích bezpečnostních složek v historii různých států, který obsahuje studii Czechoslovakia: Covert Measures in Peace and War z pera Daniely Richterové, Petera Rendeka a Radka Schovánka (Magda Long et al. (eds.), Georgetown University Press 2026);
• nové číslo berlínského odborného měsíčníku Osteuropa, který se věnuje historii a společenské dění ve střední a východní Evropě. Číslo 5–6 se věnuje česko-německým vztahům a srovnávání historických zkušeností a mimo jiné přináší rozhovor ředitelky Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Adély Gjuričové s Martinem Schulzem Wesselem, ředitelem Collegia Carolina, o historii česko-německého napětí, konfliktů a smiřování.

Dne 17. října oslavil své osmdesátiny jeden z předních polských disidentů a veřejných intelektuálů, publicista a šéfredaktor deníku Gazeta Wyborcza Adam Michnik. Upozorňujeme na jednu z mála zmínek, které se v českém veřejném prostoru objevily, a to na glosu diplomata a komentátora Petra Janyšky nazvanou Adam Michnik, jedinečná postava polské společnosti, dostupnou na webu Českého rozhlasu. Také doporučujeme kanál na YouTube s názvem Alfabet Michnika, kde tento intelektuál (polsky a anglicky) reflektuje některé fenomény polské a obecně středoevropské minulosti, kultury a politiky. Prozatím vyšly tři díly: Antysemityzm, Bunt (vzdor) a Cenzura.

Od 23. října do 30. dubna 2027 můžete v Muzeu literatury navštívit novou výstavu Hlasy z dálky: česká literatura v exilu 1948–1989. Připravil ji tým pracovníků Památníku národního písemnictví pod vedením kurátorky jeho Literárního archivu Michaely Kuthanové. Výstava nabízí k nahlédnutí archivní dokumenty, svazky a ilustrace exilových publikací, které se týkají autorů jako Ivana Blatného, Vladimíry Čerepkové, Jiřího Gruši, Egona Hostovského, Sylvie Richterové, Jana Vladislava a dalších. K výstavě byl vydán katalog, doplněný o studie literárních historiků a pamětníků.

Prezident Petr Pavel vyznamenal u příležitosti státního svátku 28. října 51 osobností z politické, sociální, kulturní, sportovní nebo ekonomické sféry. Dovolujeme si vyzdvihnout některé z nich, které svým občanským postojem a nezávislou tvorbou přispěly k rozvoji demokratické společnosti navzdory době nesvobody nebo k současnému vyrovnávání s minulostí:

• čtyři signatáři Charty 77, i když nebyli vyznamenáni pouze za činnost v disentu: Jiří Dienstbier (in memoriam), Tomáš Hradílek, Vojtěch Sedláček, Jáchym Topol;
• s Dienstbierem byl vyznamenán také Jaroslav Šedivý (in memoriam) za budování porevoluční zahraniční politiky a vyjednání odchodu okupačních vojsk (které navazovalo na jejich disidentské představy o uspořádání Evropy);
• sociální pracovnice Elena Gorolová se zásadně zasloužila o nápravu nespravedlnosti spáchané na Romkách, které byly v minulosti protiprávně sterilizovány;
• spisovatelka Kateřina Tučková ve své literární tvorbě upozorňuje na historii ženských aktérek a citlivá místa české historie;
• soudkyně Eliška Wagnerová (in memoriam) působila během své emigrace v 80. letech také v Rádiu Svobodná Evropa;
• gymnastka Věra Čáslavská a režisér Miloš Forman (oba in memoriam), významní reprezentanti Československa ve svých oborech v druhé polovině 20. století, spojení s odmítnutím politického režimu po roce 1968;
• účastník Pražského povstání Vladimír Dvořák a diplomat Vladimír Vochoč (in memoriam) byli vyznamenáni za odvahu během druhé světové války;
• dětská ošetřovatelka a jedno z „Wintonových dětí“ Milena Grenfell-Baines aktivně šíří odkaz záchrany dětí Nicholasem Wintonem z Protektorátu Čech a Moravy.

O dalších zajímavostech z výzkumu a společenské reflexe soudobých dějin a o souvisejících aktivitách vědeckých, paměťových a kulturních institucí Vás průběžně informujeme na našem účtu na Facebooku.

Přejeme Vám příjemný sváteční Listopad!

• Aktuální číslo newsletteru v pdf
• Všechna dosavadní čísla Newsletterů ČSDS