Newsletter Československého dokumentačního střediska, srpen 2026
Aktivity ČSDS v srpnu
V tomto roce si připomínáme 70 let od vzniku exilového časopisu Svědectví (vycházel 1956–1992), jednoho z nejvýznamnějších zahraničních periodik pro rozvoj nezávislé diskuse o kulturních a politických tématech v socialistickém Československu. K tomuto poněkud zapomenutému výročí upozorňujeme na dokumentaci, od jejíhož vzniku letos uplynulo 45 let. Tehdy historik v exilu Vilém Prečan inicioval anketu o vnímání, dostupnosti a čtenosti tohoto časopisu do roku 1968 v Československu. Ze 120 rozeslaných dotazníků se v našem fondu zachovalo 48 odpovědí od osobností československého politického, kulturního a vědeckého exilu – například Karla Durmana, Agneši Kalinové, Karla Kaplana, Karla Kryla, Ivana Medka, Zdeňka Mlynáře, Pavla Pecháčka a Josefa Škvoreckého.
O výsledcích ankety Prečan přednesl referát na podzim 1981 na každoročním sympoziu v německém Frankenu, kde českoslovenští exulanti tentokrát diskutovali o významu Svědectví při 25. výročí od jeho vzniku (dostupný sborník z celého sympozia). Všechny odpovědi, které přináší svědectví o kulturním životě jak šedesátých let v Československu, tak osmdesátých let v exilu, najdete na našem webu.
Při letošním 58. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa jsme upozorňovali na naše rozsáhlé digitální sbírky k tématu pražského jara, jeho potlačení a vyhodnocování jeho významu v dalších desetiletích. Na našem webu najdete kompletní tzv. Černou knihu – Sedm pražských dnů, kterou ještě v září 1968 sestavila skupina historiků a dalších pracovníků Historického ústavu ČSAV, mimo jiných historici Milan Otáhal a Vilém Prečan. Tato publikace se stala záminkou pro státní šikanu vůči jejím tvůrcům. Digitální sbírka dále obsahuje dokumenty, novinové články a občanská prohlášení z let 1968–1970 a několik disidentských a exilových, esejistických i odborných publikací k tématu.
Zakladatel ČSDS profesor Vilém Prečan vystoupil v podcastu Slovenská mozaika organizace Bona Fide, která v Česku organizuje kulturní akce pro veřejnost a propaguje témata ze slovenské historie a umění. Dne 29. srpna vyšel první díl podcastu, který se věnuje životním osudům Viléma Prečana. Později bude zveřejněn druhý díl, ve kterém Vilém Prečan vypráví o jednom z hlavních témat jeho historického výzkumu – Slovenskému národnímu povstání z roku 1944.
Jak jsme přislíbili v minulém newsletteru, přinášíme zprávu o oslavě životního jubilea historika a předsedy Dozorčí rady ČSDS Vojtecha Čelka, která se uskutečnila 24. července 2026 ve vile Lanna v Praze. Zpráva obsahuje projevy, ve kterých různé osobnosti vyzdvihly Čelkův přínos pro výzkum historie, česko-slovenské vztahy i osobních životů jednotlivců – historici Josef Tomeš, Roman Holec a Vilém Prečan a pozdrav slovenského prezidenta Petera Pellegriniho přečet slovenský velvyslanec v Česku Martin Muránský.
Výročí ČSDS
Jak Vás od začátku roku průběžně informujeme, letos si připomínáme čtyřicet let od založení exilového Československého dokumentačního střediska nezávislé literatury, předchůdce dnešního střediska. Při této příležitosti zpracováváme rozsáhlou sbírku o aktivitách, akcích a institucionálním vývoji ČSDS a některé výsledky budeme zveřejňovat na našem webu. K tomuto účelu jsme založili tematickou sbírku Historie Československého dokumentačního střediska 1986-2026, ve které již nyní najdete tematický rozcestník k jednotlivých oblastech – minulé i současné – činnosti ČSDS.
Rádi bychom vyzvali ty z Vás, kteří se střediskem v jeho čtyřicetileté historii spolupracovali, abyste se s námi podělili o své vzpomínky, dobové dokumenty nebo korespondenci, která s ČSDS před i po roce 1989 souvisí. Neváhejte se ozvat na e-mailovou adresu: csds@csds.cz.
Nabídka knih
Na našem webu si můžete objednat knihy, které ČSDS vydalo nebo se na jejich vydání podílelo, a to za zvýhodněnou cenu! Můžete si také objednat tematické balíčky publikací, které představují konkrétní historický fenomén, událost nebo osobnost z různých perspektiv.
Prosba o finanční dar
ČSDS je nezisková „obecně prospěšná společnost“, jejíž příjmy v posledních
letech závisely na finanční podpoře větších či menších dárců. Díky spolupráci
s Národním muzeem máme zajištěné skladovací prostory pro archivní sbírky,
knihovnu a zázemí pro práci. Z darů platíme především náš malý tým a prostředky
přímo související s péčí o sbírky ČSDS, s jejich zpracováním a zpřístupněním k
bádání. S výjimkou publikací poskytujeme odborné konzultace a digitalizované
dokumenty na webových stránkách zdarma nejen pro experty a studenty,
ale i pro širokou veřejnost. O všech průběžných výstupech Vás pravidelně
informujeme v newsletteru, na webu a Facebooku.
Dovolujeme se obrátit na Vás s žádostí, abyste dle svých možností zvážili koupi některé naší publikace nebo zaslání jakékoli částky na podporu naší činnosti. Částku můžete zaslat na účet 27-3147470297/0100. Do poznámky pro adresáta uveďte „Dar ČSDS“ a Vaši e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o daru.
Předem děkujeme všem za projevenou podporu!
Doporučení
Dovolujeme si upozornit na první letošní číslo ročenky Česko-slovenské historické komise, které vedle studií o poválečném slovenském ženském spolku Živena nebo reflexe třiceti let od rozdělení Československa obsahuje také dvě další laudatia k životnímu jubileu Vojtecha Čelka.
V uplynulém měsíci vyšla teoretická publikace Censorship of History (Cambridge University Press, 2026) o fenoménu cenzury při psaní historických prací od nizozemského historika Antoona De Baetse, který navazuje na svůj dlouhodobý výzkum filosofie dějin a vztahu mezi historií, etikou a lidskými právy. Je také zakladatelem Network of Concerned Historians (zal. 1995) na podporu cenzurovaných či pronásledovaných historiků ve světě. Publikace je ke stažení zdarma na webové stránce nakladatelství.
Dovolujeme si sdílet výzvu ke spolupráci mezi filmovými dokumentaristy a vědci, kterou organizuje Inspirační fórum v rámci Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě. Projekt slouží k popularizaci témat nejen historického výzkumu a formou filmového dokumentu poznatky z výzkumu dostal k široké veřejnosti. Své projekty můžete přihlásit do 15. září 2026.
Vzhledem k blížícímu se 50. výročí vzniku Charty 77 připravují Ústav pro soudobé dějiny a Filosofický ústav AV ČR mezinárodní konferenci Charter 77 at 50: Transnational Human Rigths, Social Imagination, and Civic Resistance in the (Post-)Global Age. Záměrem konference není připomínat samotnou historii nejvýznamnějšího občanského hnutí v socialistickém Československu, ale jeho dědictví a inspiraci coby iniciativy budované lidmi zdola na obranu základních lidských práv a platformy pro demokratickou diskusi různých názorových proudů. Jak může být přínosné promýšlet tento fenomén v kontextu dnešních autoritářských tendencí ve světě, ustupování od lidskoprávního rozměru domácí či zahraniční politiky a zpochybňování demokracie? S podobnými otázkami vyzývají organizátoři konference české a zahraniční experty a expertky z různých oborů, aby přispěli do akademicky a společensky důležité diskuse. Termín pro zaslání abstraktů příspěvků v angličtině je 6. září 2026. Detailní Call for Papers naleznete zde. Naše středisko je organizačním a mediálním partnerem konference.
Chartovního výročí se týká také pozvánka na výstavu Charta 77 ve středních Čechách. V průběhu podzimu bude tato venkovní expozice putovat mezi Lysou nad Labem, Mnichovým Hradištěm, Brandýsem nad Labem, Kutnou Horou a Slaným, aby připomněla mimo jiné příběhy středočeských signatářů prohlášení Charty 77, jejich motivace k veřejnému angažmá za dodržování lidských práv i následky, které za něj nesli ze strany komunistické diktatury. Také připomínáme, že další výstava k Chartě, tentokrát výtvarná, probíhá v Litoměřicích už jen do 27. září!
A v Museum für Kommunikation Frankfurt probíhá výstava Samizdat: svoboda slova v Československu v letech 1939–1989 (20. srpna 2026 – 24. ledna 2027). Na její přípravě se podíleli Věra Böhmové z Moravské zemské knihovny (spoluorganizace akce), Jiří Gruntorád z Libri prohibiti (poskytnutí samizdatové sbírky), Michal Přibáň z Ústavu pro českou literaturu AV ČR (scénář expozice) a Štěpán Drlík (grafika výstavy). Výstava je součástí kulturní prezentace České republiky coby čestného hosta na letošním Frankfurtském knižním veletrhu, který se uskuteční v říjnu.
Závěrem připomínáme nedávné narozeniny slovenského historika a vysokoškolského pedagoga Ivana Kamence (nar. 27. srpna 1938). Na Historickém ústavu Slovenské akademie věd se odborně věnoval především politickým dějinám a tématu holocaustu na Slovensku v první polovině 20. století. V letech 1994–2014 předsedal slovenské části Česko-slovenské komise historiků. Od roku 2015 pravidelně glosuje společenské a politické dění na Slovensku z historické perspektivy pro Denník N. Na našem webu jsme zveřejnili jeho bibliografii.
Na podobné zajímavosti k tématům ČSDS a na události vědeckých, paměťových a kulturních institucí průběžně upozorňujeme na našem účtu na Facebooku.
