D93

1979, 8. únor, Praha. – Sdělení o předání funkcí mluvčích Charty 77 Václavu Bendovi, Jiřímu Dienstbierovi a Zdeně Tominové s jejich životopisy.

Charta 77 oznamuje, že dnešním dnem byli v souladu s dohodnutou praxí vystřídáni mluvčí Charty 77 Václav Havel a dr. Ladislav Hejdánek. Protože mluvčí Charty 77 dr. Jaroslav Šabata je ve vězení a nemůže zatím svou funkci vykonávat, byl vzhledem k potřebě tří fungujících mluvčích jejich počet rozšířen. Funkcí mluvčích byli pověřeni dr. Václav Benda, Jiří Dienstbier a Zdena Tominová. Dřívější mluvčí dr. Jiří Hájek, Václav Havel, dr. Ladislav Hejdánek a v budoucnu i další budou s mluvčími spolupracovat a jsou v nutném případě připraveni se této funkce opět prozatímně ujmout.

dr. Václav Benda, Jiří Dienstbier, dr. Jaroslav Šabata, Zdena Tominová
Václav Havel, dr. Lad. Hejdánek, mluvčí Charty 77

Životopisy mluvčích Charty 77:

Václav Benda se narodil 8. 8. 1946 v Praze, jeho otec byl právník. Vystudoval Filozofickou fakultu UK, kde byl v roce 1960 předsedou Akademické rady studentů. Doktorát filozofie získal v roce 1970 za práci o Ladislavu Klímovi. Krátce pracoval jako asistent filozofie na vysoké škole, po propuštění z politických důvodů a kratším období nezaměstnanosti vystudoval matematicko-fyzikální fakultu UK a působil jako matematik a programátor. Chartu 77 podepsal po zahájení štvavé kampaně v tisku proti jejím signatářům. V důsledku podpisu nakonec ztratil kvalifikované zaměstnání, nyní pracuje jako topič v hotelu Meteor v Hybernské ul. v Praze. Je členem Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných.

V šedesátých letech příležitostně časopisecky publikoval básně a literární recenze. V 70. letech matematické články (teorie automatů, aplikovaná logika). V samizdatu zveřejnil prózu Černá dívka (1978) a různé politické úvahy. Je katolík, má 5 malých dětí, jeho žena pracuje jako matematička. Bytem v Praze 2, Karlovo nám. 18, telefon 29 86 76 (od roku 1978 nefunguje).

Jiří Dienstbier se narodil 20. 4. 1937 v Kladně v rodině lékařů, aktivních příslušníků levice a později komunistické strany. Vystudoval Filozofickou fakultu UK. Během studia vstoupil do KSČ. V letech 1959–1969 pracoval v Československém rozhlase jako zahraničněpolitický redaktor, korespondent na Dálném východě a v USA. Psal do řady novin a časopisů, mj. do Literárních novin a Reportéra, komentoval mezinárodní události v televizi. V roce 1967 vydal reportážní knihu o událostech v Indonésii. Principy demokratického socialismu a státní suverenity hájil v rozhlasovém vysílání v srpnu po invazi vojsk Varšavské smlouvy do ČSSR. V roce 1970 byl propuštěn z Československého rozhlasu, vyloučen z KSČ a ze Svazu československých novinářů jako tisíce jiných. Od té doby je mu znemožněno publikovat. Pracuje jako podnikový dokumentátor. V prosinci 1976 podepsal Prohlášení Charty 77, od jara 1977 je členem Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných.

Vydal strojopisně různé politické statě, v posledních dvou letech 3 divadelní hry. V lednu 1979 uspořádal sborník pro mezinárodní politiku Čtverec. Má 4 děti, bydlí v Praze 2, Podskalská 8, tel. 29 56 40 (od roku 1978 nefunguje).

Zdena Tominová se narodila 7. 2. 1941 v Praze v rodině zahradnického dělníka. Rok po maturitě byla přijata na DAMU, obor herectví, po necelých 4 semestrech však byla ze studia vyloučena. Vykonávala pak různá zaměstnání: herečka, kulturní terapeut v psychiatrické léčebně, metodička osvětového domu, redaktorka cizojazyčného časopisu. V 60. letech studovala dálkově na Filozofické fakultě UK obor filozofie – sociologie, časopisecky publikovala verše, reportáže, stati a povídky, externě pracovala jako simultánní tlumočnice. Promovala v roce 1968, její diplomová práce, filozofický esej Nesmyslný život, vycházela v roce 1969 v Sešitech pro literaturu a umění. V letech 1969–1970 provázela manžela (filozof Julius Tomin, signatář Charty 77) na jeho cestě po USA, kde působil jako hostující profesor Havajské univerzity. Po návratu pracovala rok jako simultánní tlumočnice. V květnu 1978 s ní PIS rozvázala pracovní poměr, od té doby je v domácnosti. (Manžel pracuje nyní jako noční hlídač.) V téže době podepsala Chartu 77. V edici Petlice vyšly dvě její literární práce, novela Totální nasazení (1977) a hra Divadelní kus (1978). Nikdy nebyla organizována v žádné politické straně. Má dvě děti, bydlí v Praze 7, Keramická 3, tel. 37 74 31 (od roku 1979 nefunguje).

Zdroj

• ČSDS, sb. Charta 77. – Strojopis, průpis.

Plné znění

• In: Informace o Chartě, roč. 2 (1979), č. 2, s. 4–6
• Listy, roč. 9 (1979), č. 2, s. 53.

Pole