D146

1980, 9. červen, Praha. – Dopis generálnímu tajemníkovi OSN Kurtu Waldheimovi o porušování práva na vzdělání a účast v kulturním životě.

Pane generální tajemníku,

jménem občanské iniciativy Charta 77, jejímž cílem je přispívat k respektování a plnění paktů o lidských právech, ratifikovaných ústavními orgány naší země roku 1975 a platnými jako součást jejího právního řádu, obracíme se na Vás se žádostí o radu, jak postupovat v situaci, kdy naše upozornění na konkrétní porušování ustanovení paktů (i Ústavy naší země jim odpovídajících) jsou v rozporu s duchem i literou Ústavy a jiných právních norem příslušnými orgány ignorovány.

Kromě mnoha jiných případů jde zvláště v poslední době o soustavné porušování práva na vzdělání a účast v kulturním životě (článek 13 a 15 Paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech), jež vyvolává právem rozhořčení v mezinárodní kulturní a vědecké veřejnosti.

Jak je Vám známo z jiných informací, jsou od počátku sedmdesátých let v naší zemi protiústavně a protizákonně vylučovány z přístupu na vyšší stupně vzdělání děti občanů a občané, kteří tím či oním způsobem, vždy však v plném souhlasu s právním řádem naší země, projevili či projevují rozdílné názory na politický systém zavedený u nás po cizí vojenské intervenci v srpnu roku 1968, jež – jak známo – byla i předmětem jednání Rady bezpečnosti OSN. Zároveň bylo značné množství vědeckých pracovníků a pedagogů z těchže důvodů zbaveno možnosti práce ve výzkumných ústavech i na vysokých školách a zabráněno jim nadále se zabývat vědeckou činností. Tento stav, odporující nejen uvedeným článkům, ale i článku 6 zmíněného Paktu, jakož i konvenci 111 MOP, byl předmětem jednání různých nevládních organizací, jakož i částečně MOF.

Poněvadž lidem takto diskriminovaným nelze zabránit v myšlení a sledování problémů vědy a kultury i ve ztížených podmínkách, vznikly u nás již před několika lety spontánní kroužky a skupiny, v nichž se scházejí mladí lidé zbavení možnosti vyššího vzdělání, ale dychtiví po znalostech a vědění, s některými vědeckými pracovníky, kteří jim tyto znalosti a vědomosti neformálním způsobem zpřístupňují.^{E1Bytové přednášky, tzv. Patočkova univerzita, v podstatě doplňovaly eticky a myšlenkově činnost Charty. Od roku 1977 se k českým přednášejícím přidali i zahraniční profesoři, zejména z univerzity v Oxfordu, zájem projevili také pedagogové z harvardské, heidelberské, západoberlínské a pařížské univerzity. Přestože obsah přednášek vůbec nesouvisel s aktuálními problémy (přednášelo se o racionalizaci vědy, konkrétní fenomenologii, o antické filozofii atd.), od února 1980 podnikala StB proti filozofickým seminářům razie. Bezpečnost několikrát vtrhla do bytů, rozpustila účastníky a vyhostila externí profesory. Viz D136 (11. 3. 1980), D140 (18. 4. 1980) a D141 (23. 4. 1980). Britský velvyslanec v Praze Peter Male se marně snažil podat osobní protest na ministerstvu zahraničních věcí, ale nebyl přijat. O událostech referovaly britské listy The Economist, The New Statesman, The Times a řada dalších. Policejní zásahy proti Patočkovým univerzitám pobouřily mezinárodní veřejnost. O mimořádných ohlasech svědčí četné relace ve vysílání Svobodné Evropy. Srv. ÚSD, sb. RFE, pol. blok S-1010–1012 (11.–13. 3. 1980), S-1018 (19. 3. 1980), S-2052 (22. 4.), S-1054 (24. 4.), S-1077 (17. 5.), S-1082 (22. 5.), S-1088 (28. 5.), S-1095 (4. 6. 1980).} Děje se tak na základě plné dobrovolnosti, bezplatně a bez jakýchkoli společenských či politických ambicí. V posledních měsících jsou tyto schůzky předmětem brutálních a nezákonných zásahů policejních orgánů. Policejním šikanám jsou vystavováni také zahraniční návštěvníci naší země, kteří ze zájmu o tuto spontánní činnost jsou ochotni přispět k rozšíření obzorů těchto mladých lidí. V poslední době byly zvláště brutálním zásahům vystaveni účastníci schůzek o antické filozofii.

V příloze připojujeme kopie některých upozornění a stížností, které účastníci uvedených schůzek a také občanská iniciativa Charta 77 předložili kompetentním orgánům a úřadům naší země a které zůstaly bez jakékoli odpovědi.

Jsme si vědomi toho, že vláda naší země neratifikovala opční protokol k Paktu o občanských a politických právech a že se tedy nemůžeme obrátit přímo k výboru zřízenému podle článku 26 tohoto Paktu. Domníváme se však, že sekretariát, jenž zajišťuje agendu tohoto výboru, jakož i komise pro lidská práva Hospodářské a sociální rady jsou kompetentní k tomu, aby vyjádřily, byť neformální cestou, stanovisko, jež by pomohlo k respektování a plnění paktů vypracovaných dlouholetým úsilím OSN.

Rudolf Battěk, Marie Hromádková, Miloš Rejchrt
mluvčí Charty 77.
Mluvčí Charty 77 Václav Benda, Jiří Dienstbier a Jaroslav Šabata jsou t. č. ve vězení.

Přílohy: dopis Charty 77 rektoru Karlovy univerzity^{E2Viz D141 (23. 4. 1980).}, dopis Charty 77 Federálnímu shromáždění ČSSR^{E3Viz D140 (18. 4. 1980).}, Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných, Československá liga pro lidská práva, člen Mezinárodní federace pro lidská práva: Sdělení č. 172, 175 a 177,^{E4Bylo publikováno in Informace o Chartě 77, roč. 3, (1980) č. 6, s. 9–10, 12–33; č. 7 s. 9–10.} prohlášení účastníků filozofického kurzu^{E5Tamtéž, č. 8, s. 7.}

Na vědomí: generální ředitel UNESCO^{E6U dokumentu je ve složce uložena fotokopie obálky a průvodního dopisu generálnímu tajemníkovi UNESCO do Paříže podepsaného všemi třemi mluvčími: „Pane řediteli, v příloze Vám zasíláme kopii dopisu generálnímu tajemníkovi OSN dr. Kurtu Waldheimovi.“}

Zdroj

• ÚSD, sb. FMV-Ch. – Strojopis, Fotokopie.

Pole