D155

1980, 17. září, Praha. – Dopis prezidentu republiky s návrhy na příspěvek Československa ke zdaru madridské schůzky účastnických států KBSE.

Pane prezidente,

v současné době již probíhá přípravné jednání pro madridské setkání delegací států, jež podepsaly Závěrečný akt Konference pro bezpečnost a spolupráci v Evropě v Helsinkách 1. 8. 1975. Bude se zde hodnotit, jak tyto státy plnily zásady a závazky uložené tímto historickým dokumentem, a rovněž se zde bude jednat o dalších krocích směřujících k tomu, aby se posílil proces uvolňování napětí, jemuž právě podepsání Závěrečného aktu dalo mocný impuls.

Patříme k těm, kdo berou vážně zásady tohoto dokumentu a v souladu s prohlášeními, která jste několikrát učinil i Vy jako jeho signatář, považujeme plnění jeho zásad nejen za věc vlád, nýbrž celých národů a všech občanů. Vítáme proto ujištění odpovědných míst o zájmu naší vlády na dobré přípravě i konstruktivním průběhu madridského setkání, jež by mělo přispět k tomu, aby se zlepšily vztahy mezi státy i národy, upevnily se jistoty a práva jejich občanů a bylo odvráceno nebezpečí konfliktů i návratu atmosféry studené války. Souhlasíme s pasážemi květnové deklarace států Varšavské smlouvy, Vámi spolupodepsané, o nutnosti přísného dodržování všech ustanovení Závěrečného aktu, zejména zásad, jimiž se zúčastněné státy zavázaly řídit vztahy mezi sebou navzájem – a také, jak výslovně uznává Závěrečný akt a uvedením této zásady potvrzuje i citovaná deklarace – své vztahy k vlastním občanům. Respektování lidských práv a základních svobod je v závěrečném dokumentu s plnou výrazností a důrazem uvedeno jako jedna ze základních zásad a podmínek opravdového mírového soužití a spolupráce, stejně důležitá jako základní podmínky politické, hospodářské, vojenské i mezinárodněprávní. Domníváme se, že právě v tom je jeden z jeho velkých přínosů pro mírový rozvoj mezinárodních vztahů i pro společenský pokrok vůbec.

Záleží nám ovšem stejně tak na tom, aby madridské jednání znamenalo pokrok v oblasti vojenské, ve snížení břemen zbrojení i v omezení možností a nebezpečí konfliktů. Jako prostí občané můžeme se však těžko vyslovovat ke konkrétním opatřením v této oblasti, vyžadujícím znalosti často složitých technických problémů, navíc ještě chráněných pochopitelným utajením. Můžeme jen vyslovovat sympatie požadavkům, aby taková opatření byla účinná a pro všechny účastníky stejně spravedlivá, bez jednostranných výhod pro kohokoli z nich.

Byli bychom rádi, kdyby stát, jehož jsme občany, přispěl kladným přínosem i pro jednání o problematice lidských práv a základních svobod a vůbec tzv. „třetího koše“. Jde tu o vnitřní věci vztahu mezi mocí a občanem. Stanou-li se určité normy tohoto vztahu předmětem mezinárodní dohody, je ovšem samozřejmé, že plnění takových norem (a Závěrečný akt připomíná zejména závaznost mezinárodních paktů o lidských právech, které jste rovněž ratifikoval, a umožnil tak jejich vstup v platnost v roce 1976) je pak mezinárodní otázkou a že mezinárodní diskusi o ní nelze považovat za vměšování do vnitřních záležitostí kteréhokoli státu. Uvítali bychom ovšem, kdyby taková diskuse měla konstruktivní charakter a nedostávala se do ovzduší polemik, v nichž by u účastníků mohly ožívat argumenty studené války. A zejména bychom si nejméně přáli, aby k takovým polemikám zavdávaly příčinu akty moci vůči občanům naší vlasti, odporující zjevně ustanovením mezinárodních paktů o lidských právech, jejichž závaznost potvrdil slavnostně Závěrečný akt a jež jako součást našeho právního řádu nutně mají řídit i interpretaci a aplikaci jeho ostatních norem, pokud se týkají práv a povinností občanů.

Jako účastníci občanské iniciativy zakládající se na výslovném ustanovení Závěrečného aktu, jakož i na článek 17 Ústavy naší republiky, jsme od počátku roku 1977 upozorňovali orgány našeho státu na konkrétní situace a případy odporující zásadám i závazkům Závěrečného aktu a mezinárodních paktů, jež se staly součástí našeho právního řádu. Odpovědí bylo obvykle jen další a hrubější jejich porušování včetně policejní i soudní represe, jež byly v tak zjevném rozporu s mezinárodními závazky Vámi převzatými, že vyvolaly značnou mezinárodní odezvu především v pokrokové a mírovému soužití oddané evropské veřejnosti.

Právě proto považujeme za svou občanskou povinnost upozornit Vás na pravděpodobnost, že tyto akty některých orgánů naší republiky, notoricky odporující těmto závazkům, zavdají podnět k polemikám, jež nepřispějí ke konstruktivnímu charakteru jednání o bodu VII zásad Závěrečného aktu. Domníváme se, že takové polemice jde předejít jen tak, že se odstraní či alespoň zmírní její reálné a oprávněné příčiny. Dáváme Vám proto v úvahu, abyste

1. použil jako prezident naší republiky své pravomoci a prominul tresty nespravedlivě odsouzeným J. Šabatovi, O. Bednářové, V. Bendovi, J. Dienstbierovi, V. Havlovi, P. Uhlovi, A. Černému, J. Šavrdovi, P. Cibulkovi a dalším a zahladil jejich odsouzení, které je v rozporu s ustanoveními Paktu o občanských a politických právech a tím i s Ústavou, jež musí být po jejich ratifikaci vykládána v jejich kontextu,
2. zastavil trestní řízení proti R. Battěkovi, K. Soukupovi a dalším, s jejichž případy Vás můžeme podrobně seznámit,
3. dal podnět k důkladnému přezkoumání těch částí našeho právního řádu, zejména trestního zákona a zákona o SNB, ale i jiných zákonů, které se neshodují s ustanoveními mezinárodních paktů o lidských právech a tím i se závazkem převzatým Vámi v Helsinkách a vyjádřeným v bodu VII zásad Závěrečného aktu. Domníváme se, že již zahájení takové seriózně pojaté akce, jak ji s konkrétními návrhy žádala Charta 77 dokumentem č. 15,^{E1Srv. D42 (8. 2. 1978).} by mohlo přispět ke konstruktivnímu ovzduší debaty o tomto bodu v Madridu. Snad ani není třeba dodávat, že mluvčí a právní odborníci z řad občanské iniciativy Charta 77 i jejích četných přátel ochotně přispějí k takové akci, bude-li podniknuta v duchu upřímného plnění zásad i závazků Závěrečného aktu z Helsinek. Jsme rovněž připraveni předložit další materiály, upozorňující v jednotlivých oblastech našeho života na existující nesoulad mezi zákonodárstvím i praxí a zásadami i závazky Vaším podpisem Závěrečného aktu převzatými. Tyto návrhy a podněty na úpravu mají jediný cíl – zmíněný nesoulad odstranit.
4. K takovému konstruktivnímu ovzduší by přispělo i to, kdyby debata o problematice bodu VII zásad Závěrečného aktu a k tzv. „třetímu koši“ vůbec byla zaměřena k dohodě o tom, že zúčastněné státy uvedou své zákonodárství i správní, zejména policejní praxi co nejdříve v soulad s bodem VII a s mezinárodními dohodami v něm uvedenými, jakož i s Všeobecnou deklarací lidských práv, a zřídí k tomu účelu i koordinační útvar analogický Komisi pro lidská práva OSN, popř. ji požádají o služby k tomuto účelu. Pověsti naší vlasti by prospělo, kdyby čs. delegace v Madridu vystoupila s takovým podnětem.
5. Důležitým kritériem plnění zásad a závazků Závěrečného aktu je chování státních orgánů vůči občanským iniciativám směřujícím k podpoře jejich opravdového plnění a odstraňování jeho překážek. Proto by konstruktivnímu ovzduší madridského jednání přispělo, kdyby tu bylo dosaženo dohody o legalizaci a plné podpoře takových iniciativ vládami zúčastněných zemí, jakož i o způsobu komunikace orgánů konference, jednajících o „třetím koši“, s těmito iniciativami, obdobné vztahům mezi Hospodářskou a sociální radou OSN a nevládními organizacemi pracujícími ve sféře její kompetence. Máme za to, že iniciativa čs. delegace v tomto směru by rovněž zvýšila autoritu Československa v tomto jednání.

Byli bychom rádi, pane prezidente, kdybyste tyto náměty přijal a zvážil v takovém duchu, jak jsou podávány. Domníváme se, že jejich pochopení a realizace by přispěly k plnění zásad i závazků Závěrečného aktu, k zlepšení vzájemné důvěry mezi státy i důvěry občanů naší země k její vládě a k pokroku věci míru v Evropě.

Musíme bohužel podotknout, že v souvislosti s přípravou tohoto dopisu jsme byli spolu s dalšími přáteli v posledních dnech vyslýcháni a někteří z nás i bezdůvodně a protiprávně zadrženi 48 hodin orgány Bezpečnosti.^{E2Viz D156 (28. 9. 1980).} Přitom jsme byli podezíráni z činů a úmyslů, které jsou tomuto dopisu zcela vzdáleny, jak přesvědčivě dokáže nepředpojatá četba jeho textu.

Marie Hromádková, Miloš Rejchrt
mluvčí Charty 77

Zdroj

• Libri prohibiti, sb. Charta 77. – Strojopis, průpis.

Pole