D159

1980, 9. listopad, Praha. – Dopis Charty 77 Amnesty International v Londýně s novými informacemi o Rudolfu Battěkovi.

Vážení přátelé,

od doby, kdy jsme Vám psali o případu ing. Rudolfa Battěka,^{E1Srv. D157 (13. 10. 1980).} mluvčího Charty 77, tj. od 13. října t. r., objevily se některé nové, závažné skutečnosti.

Na stížnost proti nezákonnému věznění ing. R. Battěka odpověděla městská prokuratura jeho manželce vysvětlením, že vazba byla R. Battěkovi řádně prodlužována, a fakt, že rozhodnutí o prodlužování vazby nebylo vždy doručeno, označila za administrativní nedopatření.

Zdravotní stav R. Battěka se zatím natolik zhoršil, že kolem 8. 10. t. r. musel být převezen do vězeňské nemocnice v Praze-Pankráci, kde mu mj. byly v rámci léčby dány tři infuze. Jeho stav se díky těmto zákrokům částečně zlepšil, takže byl kolem 22. 10. z nemocnice převezen zpět do věznice v Praze-Ruzyni. Zde mu však po celý týden nebyly poskytovány potřebné léky, což se obrazilo v opětovném zhoršení jeho zdravotního stavu.

Dne 30. 10. byl ing. R. Battěk eskortován do soudní vazby ve věznici v Praze-Pankráci a zde je dosud, ačkoliv vyhotovená obžaloba proti němu byla mezitím prokuraturou stažena. V soudní vazbě je t. č. proti československým právním předpisům, podobně jako ve vazbě vůbec. Tato skutečnost je krajně znepokojující proto, že by potřeboval intenzivní lékařskou péči, která je mu ve vězení poskytována nedostatečně – nemluvě ani o podmínkách jeho věznění v Ruzyni, což jednoznačně dokládá jeho cenzurovaná korespondence s manželkou.

Věříme, že učiníte pro našeho přítele Rudolfa Battěka vše potřebné včetně okamžité a důrazné publicity jeho „případu“.^{E2Amnesty International vydala v roce 1981 zvláštní bulletin „Urgent action“ ve věci R. Battěka, v němž vyzvala světovou veřejnost, aby intervenovala u generálního prokurátora ČSSR ve prospěch obžalovaného s tím, že jde o „trpitele za politické přesvědčení“. Německá odbočka AI v čele s Helmutem Frenzem protestovala proti postihu R. Battěka telegramem prezidentu Husákovi a vyzvala čs. úřady, aby upustily od žaloby. Na základě dokumentů Charty 77 a VONS Amnesty International vypracovala a zaslala prezidentu Husákovi dokumentaci Czechoslovak Briefing Paper, v níž shrnula případy perzekuce čs. občanů z politických a náboženských důvodů. Zpráva byla též rozeslána veřejným činitelům a mezinárodním organizacím po celém světě. Prezidenta ČSSR požádala, aby v duchu mezinárodních závazků prozkoumal tyto případy a současně i zákony omezující výměnu informací, náboženskou svobodu a lidská práva vůbec. Čs. velvyslanec Zdeněk Černík vrátil materiál AI bez věcného komentáře a poznamenal, že „postup vůči nekonformním občanům je naše věc… Vy je nazýváte disidenti, my je nazýváme zločinci.“ Srv. ÚSD, sb. RFE, pol. blok T-304, 15. července 1981.}

Marie Hromádková, mluvčí Charty 77
Vendelín Komeda, člen kolektivu mluvčích Charty 77
Miloš Rejchrt, mluvčí Charty 77

Zdroj

• Informace o Chartě 77, roč. 3 (1980), č. 16, s. 1.

Komentář

• Londýnské listy, roč. 7/8 (1981), s. 15.

Pole