D180

1981, 3. červenec,^{E1S tímto datem byl dokument publikován v Informacích o Chartě a 22. 7. 1981 čten v Rádiu Svobodná Evropa. V anotovaném seznamu dokumentů v knize Charta 77 1977–1989 je neupřesněný časový údaj (mezi 27. červencem a 27. srpnem 1981). Pravděpodobně byl dokument zveřejněn až ve dnech předcházejících Battěkovu soudnímu procesu. Agentura CCN vydala text 21. 7., Svobodná Evropa o něm referovala 22. 7. 1981 (srv. ÚSD, sb. RFE, pol. blok T-311, 22. 7. 1981).} Praha. – Dopis prezidentu s Francouzské republiky Françoisi Mitterrandovi s žádostí o intervenci u čs. úřadů ve prospěch uvězněného Rudolfa Battěka.

Pane prezidente,

dne 14. 6. 1980 byl vzat do vazby Rudolf Battěk, kdysi poslanec České národní rady, sociolog, v posledních letech vězeň a čistič výloh. Uvalením vazby vyvrcholila řada šikan jisté části čs. bezpečnostních orgánů i trestných činů neznámých pachatelů proti odpovědnému občanu, zastánci základních práv a svobod, členu VONS, mluvčímu Charty 77, stoupenci a propagátoru myšlenek Socialistické internacionály.^{E2Rudolf Battěk byl 28. 7. 1981 odsouzen k 7 1/2 roku vězení a k tříletému následnému policejnímu dozoru. Proti procesu protestovalo mj. francouzské ministerstvo zahraničí, Kongres britských odborových organizací (T.U.C.) aj. Předseda Socialistické internacionály W. Brandt vydal 29. července Prohlášení Socialistické internacionály: „Odsouzení Rudolfa Battěka je flagrantním porušením základních zásad lidských práv a odporuje podstatným prvkům helsinských dohod. Totéž platí o obvinění, že Battěk navázal kontakt s politickými osobnostmi mimo Československo. Socialistická internacionála proto vyzývá československé úřady, aby propustily Rudolfa Battěka a zastavily represe vůči občanům, kteří se dovolávají ustanovení helsinského Závěrečného aktu.“ (Komuniké 23/81, Londýn 29. 7. 1981, podepsán Willy Brandt a Bernt Carlsson, přetištěno in Listy, 1981, č. 6, s. 20; Právo lidu, 1981, č. 3, s. 1.) Amnesty International vydala zvláštní bulletin Urgent Action, organizovala intervenci za „trpitele pro politické přesvědčení“ a doporučila psát dopisy generálnímu prokurátorovi ČSSR. Nesporně pod silným tlakem světové veřejnosti se 8. 10. 1981 konal odvolací soud u Nejvyššího soudu v Praze, který snížil R. Battěkovi trest o dva roky. O zatčení a věznění R. Battěka viz D148 (20. 6. 1980), D151 (29. 6. 1980), D157 (13. 10. 1980), D159 (9. 11. 1980), D165 (5. 2. 1981), D168 (21. 2. 1981), D172 (20. 4. 1981).}

Původně byl Rudolf Battěk obviněn z útoku na veřejného činitele, jehož se měl dopustit, když se z vlastní vůle odebral na okrsek VB ve věci svého vozidla, které mu bylo předtím neznámou osobou poškozeno a posléze nenávratně ukradeno. Po opuštění úřední místnosti byl násilím vtažen zpět. Po tomto incidentu měl Rudolf Battěk dle oficiálního obvinění srazit zakročujícímu příslušníku VB čepici a udeřit jej do hlavy. V průběhu vyšetřování bylo obvinění překvalifikováno na ublížení na zdraví. Toto odsouzení, v případě Rudolfa Battěka groteskní, na jehož základě může být pachatel odsouzen maximálně na rok odnětí svobody, bylo však po šesti měsících vazby překryto zlověstným obviněním z podvracení republiky podle § 98/1, 2 trestního zákona, kterýžto trestný čin může být sankcionován do deseti let vězení. Okolnosti tohoto obvinění nejsou známy, neboť styk Rudolfa Battěka s vnějším světem není prakticky žádný. Jsme však přesvědčeni, že se Rudolf Battěk nedopustil ničeho trestného a že i v jeho případě (podobně jako u jiných známých případů, např. Petra Uhla, Václava Bendy, Václava Havla, Jiřího Dienstbiera, Otky Bednářové) se aplikací § 98 postihuje angažované občanství a snaha o dodržování zákonů a mezinárodních paktů, které i čs. reprezentace slavnostně podepsala. Jsme přesvědčeni, že soud závislý jen na zákonech, veřejnosti přístupný a kontrolovatelný, by musel rozhodnout, že činnost Rudolfa Battěka byla nejen nezávadná, nýbrž příkladná.

Zdraví Rudolfa Battěka, od začátku tzv. normalizace v naší zemi již potřetí dlouhodobě vězněného, je podlomené. K chronickému astmatu přistupují bolesti v zádové oblasti zřejmě nervového původu. Lze se domnívat, že vazební podmínky poznamenávají jeho stav trvalými následky.

Charta 77 prostřednictvím svých mluvčích i řada občanů individuálně i formou skupinových petic (včetně řetězové hladovky) se mnohokráte obrátili na kompetentní čs. orgány včetně nejvyšších míst se žádostí o nápravu, spravedlivé přešetření případu Rudolfa Battěka a jeho propuštění. Odpovědí bylo jedině mlčení, eventuálně varování, že podobné návrhy mohou být posuzovány jako trestný čin.

Neobraceli bychom se na Vás, pane prezidente, kdybychom již nevyčerpali všechny možnosti přímého upozorňování čs. orgánů na tento případ, který je o to závažnější, že není jediný svého druhu a že nezákonné až brutální represe určitých složek moci vůči stoupencům občanských práv se v poslední době množí za vytrvalého mlčení odpovědných míst. Věříme, že Vaše intervence by pomohla probudit z netečnosti úřední místa Čs. socialistické republiky, která dovolí, aby ve vězení již rok bez soudu seděl nemocný čs. občan pro své socialistické přesvědčení.

Přijměte, pane prezidente, naše pozdravy.

Václav Malý, mluvčí Charty 77, Nad pomníkem 8, Praha 5
prof. MUDr. Bedřich Placák, mluvčí Charty 77, Křivenická 418, Praha 8
Jiří Němec, člen kolektivu mluvčích Charty 77, Ječná 7, Praha 2
PhDr. Jaroslav Šabata, mluvčí Charty 77, Křížkovského 53, Brno

Zdroj

• Informace o Chartě 77, roč. 4 (1981), č. 8, s. 8.

Sdělení a komentáře

• Zpráva o odsouzení mluvčího Charty 77 R. Battěka, Informace o Chartě 77, roč. 4 (1981), č. 8, s. 1
• Sdělení VONS č. 260, Odsouzení Rudolfa Battěka, tamtéž, č. 9, s. 5–7
• Sdělení VONS č. 275, Odvolací soud s Rudolfem Battěkem, tamtéž, č. 11, s. 2–3.

Komentáře

• ÚSD, sb. RFE, pol. blok T-328 (8. 8. 1981), T-330 (10. 8. 1981)
• Krutý rozsudek, Listy, č. 6 (1981), s. 18–19
• Odvolací soud u Nejvyššího soudu v Praze, Nový domov, roč. 32, č. 20 (22. 10. 1981)
• Lederer, J.: Co představuje Battěkův případ, Listy, roč. 11 (1981), č. 6, s. 15–17.

Pole