D183

1981, 16. listopad, Praha. – Prohlášení Charty 77 k mírovému hnutí v západní Evropě.^{E1Iniciátorem a autorem dokumentu byl Jiří Hájek, jehož některé formulace o studené válce byly v konečné verzi zmírněny.}

Z různých stran se v poslední době setkáváme s projevy zájmu o naše stanovisko k současnému mírovému hnutí v západní Evropě, které rozsahem i důrazností svého odporu proti jadernému zbrojení překonává vše, co až dosud v Evropě existovalo.

Naše stanovisko je dáno samým důvodem a základem naší angažovanosti ve věci občanských a lidských práv v naší zemi. Usilujeme o dodržování paktů, které se jako zákon 120/76 Sb. staly součástí našeho právního řádu (Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech) a které ve svém úvodním odstavci souhlasně s Všeobecnou deklarací lidských práv vyhlašují uznání nezcizitelných lidských práv a lidské důstojnosti za „základ svobody, spravedlnosti a míru ve světě“. Požadujeme, aby naše mocenské orgány dodržovaly závazek, který na sebe vzala naše republika ratifikací těchto paktů i podpisem Závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě. Právě Závěrečný akt řadí respektování lidských práv a základních svobod, jak jsou formulovány Všeobecnou deklarací i oběma pakty, mezi základní principy politiky uvolňování, míru a spolupráce. V souladu s těmito dokumenty, jež jsou významným výsledkem politiky uvolňování v Evropě i východiskem jejího dalšího rozvoje, považujeme úctu k lidským právům a občanským svobodám za nedílnou součást politiky uvolňování, stejně důležitou jako její aspekty vojenské, hospodářské a diplomatické, za součást tyto aspekty podmiňující i jimi podmíněnou. Řekli jsme již mnohokrát v dopisech a podnětech našim státním orgánům: Slova o nedělitelnosti míru, už po celá desetiletí při různých příležitostech slavnostně vyhlašovaná, bereme vážně. Helsinský dokument jim dává jednoznačný výklad tím, že do komplexu této nedělitelnosti zahrnuje výslovně jako rovnocennou složku respektování lidských práv, bez něhož nelze hovořit o mírovém postoji hodném toho slova. Tato závislost je vzájemná a platí v obojím směru. Těžko lze uvěřit v upřímnost mírového úsilí tam, kde jsou lidé pronásledováni za to, že se dožadují plnění závazků politiky uvolňování v oblasti lidských práv a základních svobod. Na druhé straně sotva jsou skutečnými obránci těchto práv a svobod ti, kdo zvyšují tempo závodů ve zbrojení a přibližují nebezpečí války, a to především v Evropě, která je tak olupována o nadějné perspektivy otevřené Závěrečným aktem z Helsinek a ohrožena proměnou v bojiště jaderné války, ve hřbitov svých národů i civilizace, z níž vzešel koncept lidských práv, vyhlašující právo na život na místě nejpřednějším.

Za skutečné obránce těchto práv a svobod včetně práva na život a svobody od strachu z války lze sotva považovat ty, kdo jejich porušování vytýkají jen svým mocenským a ideologickým protivníkům, sobě a svým spojencům je však tolerují. Vítáme proto, že právě mezi těmi, kdo nyní zvedají varovný hlas a požadují důrazně především na svých vládách uplatňování politiky odpovídající závazkům z Helsinek, jsou mnozí naši přátelé, kteří neváhali projevit svou solidaritu s těmi z nás, kdo za svůj postoj k porušování těchto závazků a za ochotu přispět k jejich plnění byli našimi mocenskými orgány vystaveni perzekuci, šikanám a ještě většímu omezení svých práv. Je naším přáním, aby nadále bojovali za mír v jeho nedělitelnosti, jež zahrnuje nejen různé zeměpisné oblasti, nýbrž i různé dimenze lidského života. Nemáme možnosti, jako mají oni, abychom vyjádřili toto naše společné přesvědčení o nedělitelnosti míru a svobody stejně hlasitě.

Alespoň tímto způsobem chceme především jim vyřídit, že jsme solidární se všemi, kdo usilují o to, aby náš kontinent nepropadl zkáze a aby se na cestě vyznačené Helsinkami 1975 scházely národy, jejich vlády i všichni lidé dobré vůle.

Na vědomí:

Federální shromáždění ČSSR

předsednictvo vlády ČSSR^{E2Úřad předsednictva vlády postoupil dokument Federálnímu ministerstvu vnitra. Ve složce je u dokumentu archivována i obálka s adresou odesílatele dr. B. Placáka a s připsanou poznámkou: „Posláno doporučeně dne 16. 11. 1981 na Úřad předsednictva vlády ČSSR.“}

Československá mírová rada

Křesťanská mírová konference Pacem in terris

Václav Malý, mluvčí Charty 77
dr. B. Placák, mluvčí Charty 77
dr. Jiří Hájek, člen kolektivu mluvčích

Zdroj

• ÚSD, sb. FMV-Ch. – Strojopis, prvopis s vlastnoručními podpisy.

Výňatky z dokumentu v ÚSD, sb. RFE, T-429, 17. 11. 1981.

Pole