D193

1982, 3. březen, Praha. – Dopis vládě ČSSR s návrhem, aby vláda předložila madridské konferenci návrhy k zabezpečení svobody přesvědčení a náboženského vyznání. (Dokument č. 8/82)

Českoslovenští občané se obracejí na vládu ČSSR s návrhem, aby na schůzce účastnických států KBSE v Madridu předložila čs. delegace následujících 11 bodů jako příspěvek občanů ČSSR určený k začlenění do závěrečného dokumentu madridské schůzky.

Jsme přesvědčeni, že přijetí myšlenek, které návrh obsahuje, by napomohlo k jednoznačnějšímu výkladu těch částí Závěrečného aktu konference v Helsinkách, kde se hovoří o svobodě přesvědčení a vyznání a o činnosti církví a náboženských společností.

Považujeme za vhodné, aby takový návrh vzešel právě z Československa – země, která nepostrádá v dějinách výraznou tradici úcty k životnímu přesvědčení druhých a která zároveň z vlastních dějin zná, jak neblahé je mocenské preferování jedné životní a názorové orientace a násilné potlačování jiných.

V duchu Všeobecné deklarace lidských práv, Charty OSN, obou mezinárodních paktů a Závěrečného aktu KBSE předkládáme návrh na uplatnění svobody přesvědčení v tomto znění:

1. Státy upraví své zákonodárství tak, aby byl v co nejširší míře, uvnitř i přes hranice států, na soukromé i veřejné půdě zajištěn svobodný projev životního přesvědčení, včetně osvojení a hlásání náboženské víry.
2. Za tím účelem se občané mohou scházet, shromažďovat, volně sdružovat či organizovat jak uvnitř existujících církví, náboženských společností i organizací, tak i mimo ně.
3. Církve, náboženské společnosti, organizace, sdružení i jednotliví občané mohou bez omezení komunikovat v jednotlivé zemi i přes hranice států a tak přispívat k výměně myšlenek, prohlubování duchovního, mravního a náboženského života i k růstu vzájemného poznání a spolupráce.
4. Těmto seskupením i jednotlivým občanům je zaručeno právo zveřejňovat stanoviska jak k různým otázkám církevně náboženského, tak i veřejného a mezinárodního života prostřednictvím sdělovacích prostředků, publikací, knih, informačních materiálů i jinými způsoby.
5. Rodiče a jimi vybraní vychovatelé jsou na prvním místě oprávněni napomáhat dětem k tomu, aby si osvojily hluboké životní přesvědčení a víru. Způsob, jímž církve a náboženské společnosti poskytují náboženskou výchovu jak dospělým, tak mládeži, nesmí být předmětem státního dozoru a stíhání.
6. Svobodný přístup ke vzdělání zahrnuje i vzdělání bohoslovecké, jež podléhá jen těm kritériím, jež jsou stanovena příslušnou školou či církví a jež podléhají kontrole demokratické veřejnosti.
7. Státy respektují tradice, z nichž vycházejí zmíněná sdružení, organizace a společenství včetně kongregací a řádů, a umožňují jim styk s odpovídajícími seskupeními v zahraničí, ať již z důvodu vzájemné komunikace (viz bod 3) či vzhledem k strukturální a organizační závislosti.
8. Státy respektují samosprávný princip těchto seskupení včetně užší vázanosti na vyšší úrovni uvnitř státu či za jeho hranicemi. Pokud jde o organizace, které jsou součástí společnosti toho kterého státu a mají veřejnoprávní charakter (některé církve v určitých zemích), je třeba dbát na to, aby jejich činností nebyla dotčena práva jiných občanů či seskupení. V zemích, kde zmíněná sdružení – zejména církve, resp. náboženské společnosti – mají soukromoprávní povahu, nechť je zákonodárství upraveno tak, aby nebyla jejich práva zkracována, jakož i práva jejich členů a příslušníků v povolání, veřejných úřadech a institucích.
9. Církve a náboženské společnosti mají stejná práva jako jiné (např. nenáboženské) organizace, ať už pro ně platí zvláštní zákonné normy, či nikoliv.
10. Všechna zmíněná práva mohou být omezena jen za zcela mimořádných okolností (národní ohrožení, živelná katastrofa apod.), a to zákonnou formou, taxativním výčtem a na předem vymezenou dobu.
11. Státy se zříkají náboženské nebo ateistické propagandy.^{E1V ÚSD, sb. FMV-Ch, je uložen koncept dopisu s rukopisnými škrty a vsuvkami stylistického charakteru.}

dr. Radim Palouš, Anna Marvanová, Ladislav Lis
mluvčí Charty 77

Zdroj

• Informace o Chartě 77, roč. 5 (únor 1982), s. 2–3.

Plné znění

• ÚSD, sb. RFE, pol. blok T-552 (20. 3. 1982).

Zkrácený text s komentářem

• Nový domov, roč. 33, č. 6 (25. 3. 1982)
• Národní politika, duben 1982, s. 3.

Pole