D198

1982, 29. březen, Praha. – Otevřený dopis mírovým hnutím k aktuálním otázkám ohrožení míru v Evropě a ve světě. (Dokument č. 13/82)

Mluvčí Charty 77 dostali a dostávají od občanů, zejména signatářů Charty 77, řadu podnětů k aktuálním otázkám ohrožení míru v Evropě a na světě vůbec. Též mírová hnutí jiných zemí se v posledních měsících často obracejí na Chartu 77 ve věci obrany míru.^{E1Dokument je především reakcí na dopis, který Chartě 77 zaslala 17. března 1982 Nizozemská mezicírkevní mírová rada v Haagu, v němž se vyslovila pro vytvoření „mírových platforem“ ve východní i západní Evropě jako „institucí a fór na církevní úrovni“, k nimž by mj. mohla patřit západoevropská mírová hnutí a východoevropská demokratizační hnutí. Nizozemská mezicírkevní mírová rada se pokoušela zabránit rozmístění raket středního doletu v západní Evropě a byla hlavním organizátorem velké mírové manifestace v Amsterodamu v listopadu 1981.} Kladný vztah k mírovému hnutí vyjádřil již dokument Charty 77 z 16. listopadu 1981.^{E2Srv. D183, prohlášení Charty 77 k mírovému hnutí v západní Evropě z 16. 11. 1981.} Chceme znovu zdůraznit, že pociťujeme vážnost mezinárodní situace a že oceňujeme význam mírového úsilí řadových občanů. Jakožto podpisovatelé dokumentu, který se staví za dodržování lidských práv, jsme si vědomi, že bez mírové koexistence je jedno ze základních lidských práv – právo na život – ohroženo. Jsme však toho názoru, že mír je nedělitelný. Zabezpečit mír vyžaduje vyloučit násilí a hrozby násilím a zajistit respektování práva národů v mezinárodních vztazích stejně jako skoncovat s násilím a bezprávím uvnitř států a zabezpečit respektování práv člověka a občana státní mocí v každé zemi, tj. lidské svobody a důstojnosti co do přesvědčení, víry, shromažďování, projevu apod. To odpovídá i Chartě Spojených národů a Závěrečnému aktu KBSE z Helsinek. Proto jsou tyto obě iniciativy, jež podobně jako Charta 77 usilují o důsledné plnění mezinárodních paktů o lidských právech vypracovaných v OSN a podepsaných a ratifikovaných řadou států a Závěrečným aktem z Helsinek slavnostně potvrzených, podstatným a platným příspěvkem v úsilí o zabezpečení míru a spolupráce. Připomínáme, že existují hodnoty, za něž se lidský život obětuje (a nejednou obětoval). Nedomníváme se, že lze věřit v opravdovost mírových snah, kde jsou potlačována základní lidská a občanská práva či kde se k takovému potlačování mlčí nebo kde se dokonce schvaluje. Nezapomínejme, že se ve jménu míru páchaly (a páchají) mnohé nedobré činy: např. v roce 1938 Daladier a Chamberlain ustoupili Hitlerově a Mussoliniho nátlaku, umožnili další rozpínavost totalitních režimů a přispěli tak ke vzniku druhé světové války – to vše ve jménu zachování míru v Evropě, jak prohlašovali nejen sami, ale jak byli oslavováni nejedněmi novinami, ba i velkou částí veřejného mínění svých zemí.

Známe mnohé dokumenty současného velkého mírového hnutí, jež se rozvíjí v mnoha evropských i jiných zemích s cílem zachránit lidstvo před katastrofou jaderné války. S radostí vidíme, že se v mnohých z nich vyjadřuje pojetí nedělitelnosti míru podobně, jak je chápeme my. Také v podpisech pod těmito dokumenty se setkáváme s těmi, kdo oddanost tomuto hnutí ve zmíněném pojetí vyjádřili a vyjadřují i statečným vystupováním na obranu lidských práv a jejich obhájců všude na světě – na severu i jihu, na západě i na východě, v prvním, druhém i třetím světě. Společně s nimi jsme přesvědčeni, že právě toto úzké spojení a vzájemná závislost mírového soužití i spolupráce s důsledným respektováním norem lidského soužití, základních práv a svobod, lidské důstojnosti a morálních hodnot je jedinou cestou, kterou lze zabezpečit opravdový mír. Věříme, že tyto závazky bude současné mírové hnutí důrazně a účinně vyjadřovat a uskutečňovat. K nim se plně hlásíme a budeme rádi k jejich realizaci spolupracovat.

Tedy: jakkoli chápeme výjimečnost aktuálního ohrožení (vždyť po všech válkách v minulosti bylo možno očekávat nějaký život, tentokrát nikoliv), teprve v souvislosti se všemi lidskými právy je mír tím, co není eventuálně jen momentální strategií mocných nebo naivním přáním těch, kteří se za každou cenu chtějí držet života bez ohledu na lidskou odpovědnost k hodnotám, jež život přesahují. Jako signatáři Charty 77, ale i jako obyvatelé Evropy, jejíž civilizace se od antického Řecka a křesťanství krom mnoha vin vyznačuje i smyslem pro tuto lidskou odpovědnost a povolanost, jsme zavázáni neopouštět základní požadavky lidských práv, k nimž takto – a jen takto – patří i právo na život a tedy i mírové úsilí. Vzhledem k tomu, že ohrožení míru v Evropě a na světě je aktuální a že oficiální společenské struktury mohou být ve věci mírových aktivit podezírány z přílišné vázanosti na ty či ony postupy v rámci politických či mocenských uskupení, soudíme, že by se těmito otázkami měla všude zabývat neoficiální občanská iniciativa. Měli jsme již příležitost k výměně názorů s některými představiteli na mírová hnutí různých zemí a zaměření a uvítáme i další setkání s tímto smyslem a obsahem.

dr. Radim Palouš, Anna Marvanová, Ladislav Lis
mluvčí Charty 77

Zdroj

• Informace o Chartě 77, roč. 5 (1982), č. 3, s. 3–4.

Plné znění

• In: Charta 77 o míru. Sborník, samizdat 1983, s. 7–9
• Národní politika, roč. 14, č. 5 (květen 1982)
• Charta 77. 1977–1989, s. 236–237.

Komentáře s výňatky

• Nový domov, roč. 33, č. 7 (8. 4. 1982)
• Zpravodaj Čechů a Slováků ve Švýcarsku, roč. 15 (1982), č. 5.

Pole