D229
1983, 4. únor, Praha. – Dopis prezidentu republiky žádající propuštění Václava Havla z vězení vzhledem k jeho vážnému onemocnění. (Dokument č. 5/83)
Pane prezidente,
s veškerou naléhavostí Vás upozorňujeme, že je ohrožen život vězněného spisovatele a dramatika Václava Havla.E1Václav Havel byl od května 1979 vězněn a v říjnu 1979 odsouzen na 4 1/2 roku. Už 24. ledna musel být převezen s vysokými horečkami do vězeňské nemocnice v Praze. Jak se ukázalo, jde o komplikovaný zápal plic. V roce 1980 ve věznici v Heřmanicích prodělal Václav Havel již jeden zápal plic, který zanechal následky na jeho zdraví. Nynější zápal plic ohrožuje už Havlův život.
Žádáme a prosíme Vás, pane prezidente, abyste v této situaci použil své pravomoci nejvyššího státního činitele a propustil Václava Havla na svobodu, aby se mohl vyléčit a aby byl zachráněn život, který navíc patří světoznámému spisovateli.E2K žádosti Charty 77 se připojili signatáři Charty 77 žijící ve Vídni, kteří zaslali prezidentu Rakouské republiky R. Kirchschlägerovi a spolkovému kancléři B. Kreiskému dopis s žádostí, aby se vídeňská vláda zasadila o Havlovo propuštění. Propuštění Václava Havla žádal dále mezinárodní PEN-klub, Výbor pro dodržování helsinských dohod v Paříži, odborová ústředna Force ouvrière, Svaz spisovatelů a herců ve Švédsku, Burgtheater ve Vídni, Thalie v Hamburku, stockholmská činohra aj. Apel Mezinárodního výboru na podporu Charty 77 v Paříži podepsala řada významných světových osobností: Saul Bellow, Heinrich Böll, Günter Grass, Graham Greene, Artur Miller, Friedrich Dürrenmatt, Tom Stoppard, Simone Signoretová, Yves Montand. 7. 2. 1983 byl Havel propuštěn z vězeňské nemocnice do nemocnice pod Petřínem a výkon trestu mu byl přerušen ze zdravotních důvodů. První interview po propuštění z vězení poskytl Havel redaktoru deníku Le Monde Antoine Spiremu (10.–11. 4. 1983). V různých úpravách jej publikovaly četné západní deníky, např. New York Times, Corriere della Sera, Frankfurter Rundschau. Srv. Rozhovor s Václavem Havlem in: Listy, roč. 13 (1983), č. 2, příloha.
dr. Radim
Palouš, Anna Marvanová,
Jan
Kozlík
mluvčí Charty 77
Zdroj
- Informace o Chartě 77, roč. 6, (1983), č. 2, s. 1.
Plné znění dopisu Charty 77 a dopisu z Vídně
- Americké listy, č. 2 (11. a 18. února 1983)
- Nový domov, roč. 34, č. 4 (24. února 1983)
- Studie, 1983, č. 85–86, s. 183–184
- ÚSD, sb. RFE, pol. blok 269 (7. 2. 1983).
E1. | Václav Havel byl od května 1979 vězněn a v říjnu 1979 odsouzen na 4 1/2 roku. |
E2. | K žádosti Charty 77 se připojili signatáři
Charty 77 žijící ve Vídni, kteří zaslali prezidentu Rakouské republiky
R. Kirchschlägerovi a spolkovému kancléři B. Kreiskému dopis
s žádostí, aby se vídeňská vláda
zasadila o Havlovo propuštění. Propuštění Václava Havla žádal dále mezinárodní PEN-klub, Výbor pro dodržování helsinských dohod v Paříži, odborová ústředna Force ouvrière, Svaz spisovatelů a herců ve Švédsku, Burgtheater ve Vídni, Thalie v Hamburku, stockholmská činohra aj. Apel Mezinárodního výboru na podporu Charty 77 v Paříži podepsala řada významných světových osobností: Saul Bellow, Heinrich Böll, Günter Grass, Graham Greene, Artur Miller, Friedrich Dürrenmatt, Tom Stoppard, Simone Signoretová, Yves Montand. 7. 2. 1983 byl Havel propuštěn z vězeňské nemocnice do nemocnice pod Petřínem a výkon trestu mu byl přerušen ze zdravotních důvodů. První interview po propuštění z vězení poskytl Havel redaktoru deníku Le Monde Antoine Spiremu (10.–11. 4. 1983). V různých úpravách jej publikovaly četné západní deníky, např. New York Times, Corriere della Sera, Frankfurter Rundschau. Srv. Rozhovor s Václavem Havlem in: Listy, roč. 13 (1983), č. 2, příloha. |
Pole
Název | Hodnota |
---|---|
Řada | Dokumenty Charty 77 |
Den | 4 |
Měsíc | 2 |
Rok | 1983 |
Zpracovaný | true |
OCR | false |