D238

1983, 14. květen, Praha. – Dopis mezinárodnímu centru PEN-klubu v Paříži o zabavování a ničení děl umělecké a vědecké literatury. 2 přílohy. (Dokument č. 14/83)

Obracíme se k Vaší organizaci, jejímž posláním je ochrana kulturních hodnot v oblasti literatury, s naléhavou prosbou o pomoc.

Čas od času je světová veřejnost informována o pronásledování některých občanů naší země za jejich kritické názory, přesvědčení a za šíření neoficiální kultury. Chceme Vás upozornit na velmi důležitou a dosud málo známou stránku těchto represí – totiž na pokračující ničení uměleckých a vědeckých děl.

Při domovních prohlídkách provázejících obvinění z „pobuřování“ nebo „podvracení“ jsou zabavována nejrůznější literární díla: próza, poezie, překlady, filozofické eseje, a to nejen knihy vydané v Československu nebo v zahraničí, ale často i autorské rukopisy nebo jejich strojopisné kopie (tzv. „samizdat“).

V Československu tvoří – jak o tom konkrétně hovoří podrobný „samizdatově“ vydaný Slovník českých spisovatelů – stovky autorů, kteří nemohou normálně publikovat; nejde přitom jen o spisovatele-beletristy, ale i o filozofy, teology, kritiky, novináře a vědecké pracovníky nejrůznějších oborů. Mnozí z nich jsou odsouzeni k mlčení (s malou pauzou koncem šedesátých let) vlastně už od únorového převratu v roce 1948; mnozí jsou zakázáni od roku 1969, další nemohou publikovat proto, že se jejich práce vymyká oficiální ideologii nebo prostě jen nelíbí příslušným politickým funkcionářům. Ale ani ti, kteří jsou více či méně trpěni, nemohou vydat samozřejmě cokoli a část jejich díla zůstává jen v rukopisech. Nekonformní a zakázaní autoři mají jedinou možnost kontaktu se čtenářem: rozepsat svůj rukopis na stroji. Tato ineditní produkce může směle konkurovat oficiálním nakladatelům; v samizdatových edicích (jako je Petlice, Kvart, Expedice a četné další) byly ve strojopisných kopiích vydány už stovky knih nejrůznějších žánrů. Jen těžko lze vylíčit, kolik obětavosti a odvahy je zapotřebí k tomuto způsobu „vydávání“ literatury, který se kdykoli může stát a často stává důvodem k trestnímu stíhání, založenému na zcela svévolné aplikaci některých paragrafů trestního zákona (např. pobuřování, podvracení, nedovolené podnikání apod.). Při domovních prohlídkách jsou ovšem zabavovány i knihy a časopisy, které vycházely v Československu tiskem koncem šedesátých let, dále veškeré publikace exilových nakladatelství (Publishers 68, Index, Křesťanská akademie, Konfrontace aj.) a dokonce i cizojazyčné knihy.

Pro ilustraci přikládáme k tomuto dopisu seznam zabavených knih – literatury, vypracovaný jen z několika málo protokolů o domovních prohlídkách (u Václava Bendy, Drahomíry Fajtlové, Ivana Havla, Evy Kantůrkové, Mojmíra Klánského, Dany Němcové, Jiřího a Jana Rumlových, Jaromíra Šavrdy, Jiřiny Šiklové, Josefa Zvěřiny a některých dalších). Domovních prohlídek bylo v posledních letech bezpočet a úplný seznam zabavené literatury nelze dnes už vůbec sestavit.

O odňatých textech bývá pořízen protokol; je-li zavedeno trestní stíhání, slouží zabavená literatura jako tzv. „důkazní materiál“, není-li zahájeno, nebývá přesto majiteli většinou vrácena. Trvá-li postižený na vrácení svých knih, koná se zvláštní trestní řízení, které jejich zabavení oficiálně stvrdí rozhodnutím o jejich propadnutí státu. Nevíme, jak státní moc se zabavenými knihami a rukopisy nakládá, důvodně se však obáváme, že jsou tyto kulturní hodnoty ničeny. Jde o nenahraditelné škody, protože mezi takto ztracenými díly bývají často rukopisné originály či různě rozpracované texty, které nelze později už nijak rekonstruovat.

Výmluvným dokladem nesmyslnosti této vandalské praxe jsou – mezi mnoha jinými – tyto případy: v mnoha rodinách byly zabaveny opisy básnické sbírky národního umělce Jaroslava Seiferta Deštník z Piccadilly a jeho paměti Všechny krásy světa přesto, že obě knihy nedávno oficiálně vyšly v Československu tiskem. Rodině Rumlových byla odebrána publikace Dokumenty Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě – Helsinky 1975, vydaná oficiálním nakladatelstvím Svoboda. Spisovateli Mojmíru Klánskému zabavila Bezpečnost rozepsanou sbírku povídek a dodnes mu tento jediný exemplář rozepsaného rukopisu nevrátila. U spisovatelky Evy Kantůrkové byly kromě jejích vlastních rukopisů a knih vydaných v zahraničí zabaveny i pohádky Jana Vladislava. U dr. Josefa Zvěřiny, katolického kněze a teologa, byly rovněž zabaveny rukopisy, na kterých pracoval, a teologická literatura, kterou ke své práci potřebuje. Jde např. o latinské a polské vydání encykliky Redemptor Hominis, která byla spolu se Zvěřinovou úvahou Nežít v nenávisti soudním rozhodnutím klasifikována jako „ironizování dialektického materialismu, marxismu-leninismu, světového názoru dělnické třídy, zlehčující revoluci a boj socialistických států za mír“. K tomuto případu předkládáme usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 2. 1983 a Zvěřinovo odvolání. Zvlášť bolestný je případ spisovatele dr. Jaromíra Šavrdy, který byl dne 3. března 1983 u Okresního soudu v Ostravě odsouzen pro pobuřování. Jedním z bodů obžaloby byla skutečnost, že si opsal poemu Alexandra Tvardovského Ťorkin na onom světě, která vyšla u nás i v Sovětském svazu, a kterou si vypůjčil v ostravské veřejné knihovně. Soudní znalec v oboru literatury doc. dr. Kála, CSc. z Palackého univerzity v Olomouci však při přelíčení tvrdil, že „poema je silně protisovětská, nikdy v SSSR oficiálně nevyšla a Tvardovskému je pouze přisuzována“. Manželka dr. Šavrdy si v přestávce přelíčení vypůjčila v ostravské knihovně Slovník sovětských spisovatelů, který vyšel v roce 1977 v nakladatelství Odeon v Československu, v němž je Tvardovského poema hodnocena jako „satirický groteskní obraz nedostatků v sovětském životě“. Slovník byl předložen senátu, dr. Šavrda byl však přesto uznán vinným ve smyslu § 100, odst. 2 trestního zákona (pobuřování) a odsouzen k trestu odnětí svobody nepodmíněně na 25 měsíců.

Ve výpočtu těchto absurdních zásahů bychom mohli dlouho pokračovat. Žádáme Vás snažně, abyste v souladu s posláním PEN-klubu (jehož jsou mnozí postižení autoři členy) ve všech svých jednáních s oficiálními představiteli československé kultury upozorňovali na tuto hluboce protikulturní praxi a abyste se vahou své autority zasazovali o to, aby všechny zabavené rukopisy, opsané texty i tiskem vydané knihy – existují-li ještě – byly vráceny jejich autorům a majitelům a aby byla celé této nemravné praxi učiněna přítrž.

Děkujeme za pochopení naší obtížné situace a za Vaši pomoc, která nebude jen pomocí nám, ale zároveň podporou elementárního práva na svobodu spisovatelské tvorby vůbec.

Jan Kozlík, Marie Rút Křížková, Anna Marvanová, mluvčí Charty 77; Václav Havel, člen kolektivu mluvčích Charty 77
Na vědomí: PEN American Center, 47 Fifth Avenue New York n.Y. 10003, USA, PEN Zentrum Bundesrepublik Deutschland, 61 Darmstadt, Ministerstvo kultury ČSR, Svaz českých spisovatelů

Zdroj

• Informace o Chartě 77, roč. 6 (1983), č. 5, s. 2–4.

[Přílohy k dokumentu Charty 77 č. 14/83]^{E1V Informacích o Chartě je dokument publikován bez příloh, redakční poznámka o třech přílohách je nepřesná, neboť seznam knih vydaných v zahraničí je součástí první přílohy. Přílohy publikovaly pouze římské Studie, odkud jsou zde převzaty.}

Rukopisy a strojopisy zabavené při domovních prohlídkách

Výčet je neúplný. Skutečný počet zabavených publikací je mnohonásobně vyšší.

1. Anna Achmatová: Rekviem
2. Rudolf Bahro: Alternativa
3. Rudolf Battěk: Eseje z ostrova
4. Václav Benda: Černá dívka
5. Václav Benda: Dopisy z vězení I, II
6. Zbyněk Benýšek: Farářka
7. Egon Bondy: Dějiny filozofie
8. Egon Bondy: Deník dívky
9. Egon Bondy: Dvě novely
10. Egon Bondy: Druhá sbírečka
11. Egon Bondy: Invalidní sourozenci
12. Egon Bondy: Leden na vsi
13. Egon Bondy: Markétě Machovcové
14. Egon Bondy: Nesmrtelná dívka
15. Egon Bondy: Poznámky k dějinám filozofie IV
16. Egon Bondy: Plastic People
17. Egon Bondy: Próza A
18. Egon Bondy: Sbírečka
19. Egon Bondy: Úvaha o eschatologii
20. Egon Bondy: Zápisy
21. Ivan Binar: Rekonstrukce
22. Budoucnost českého katolicismu
23. Vladimír Bukovský: Sovětský člověk neboli Pravda proti síle
24. D. Bonhoeffer: Dopisy z vězení
25. Gregory Corso: Armáda
26. Karel Čapek: Proč nejsem komunistou (výpisky z oficiální publikace)
27. Česká čítanka (texty Františka Palackého a Karla Havlíčka Borovského
28. Česká kultura a okupace
29. Československé fejetony 1975–77
30. Československé fejetony 1978–79
31. Václav Černý: Další studie o knihách edice Petlice
32. Václav Černý: O povaze naší kultury
33. Čtverec č. 2 a 3
34. Cikáni – legenda a skutečnost
35. Dialogy 1978, 1979, 1980
36. Diskuse k článku Petra Pitharta
37. Jiří Dienstbier: Hry (divadelní hry)
38. Jiří Dienstbier: Tři aktovky
39. Salvador Dalí: Dobytí iracionálna
40. Lawrence Ferlinghetti: Startuji ze San Franciska
41. Lawrence Ferlinghetti: Lunapark v hlavě
42. Lawrence Ferlinghetti: Poselství slov
43. Lawrence Ferlinghetti: Obrazy zmizelého světa
44. Petr Fidelius: Posun po šikmé ploše
45. Ladislav Fikar: Kámen na hrob
46. Filmologie dnes (překlad esejí)
47. Josef Frolík: Špión vypovídá
48. Allen Ginsberg: Kvílení
49. Romano Guardini: Konec novověku
50. František Halas: Závěť
51. ing. Václav Havel: Mé vzpomínky II
52. Václav Havel: Dvě aktovky
53. Václav Havel: Moc bezmocných
54. Václav Havel: Proces
55. Václav Havel: Vernisáž
56. Václav Havel: Žebrácká opera
57. Martin Heidegger: Co je to filozofie
58. Martin Heidegger: Rozhovor pro Spiegel
59. Zbyněk Hejda: Lady Felthamová
60. Zbyněk Hejda: Blízkost smrti
61. Ladislav Hejdánek: Listy příteli
62. J. Heroldová: Stoupenci proměn (264 strany rukopisu)
63. Historie církve římskokatolické v Čechách a na Moravě 1948–1978
64. Hodina naděje (almanach české literatury)
65. Miloslava Holubová: Život posmrtný
66. Daňa Horáková: Den plný pitomců
67. Bohumil Hrabal: Městečko, kde se zastavil čas
68. Bohumil Hrabal: Obsluhoval jsem anglického krále
69. Bohumil Hrabal: Příliš hlučná samota
70. Bohumil Hrabal: Tři teskné grotesky
71. Jaroslav Hutka: Dvorky
72. Jaroslav Hutka: Plechovka
73. Jaroslav Hutka: Utkání se skálou
74. Karel Hynek: Knihy poezie
75. Jindřich Chalupecký: Cesta Jiřího Koláře
76. Jindřich Chalupecký: Příběh Evy Kmentové
77. Jindřich Chalupecký: Richard Weiner a český expresionismus
78. Jakémusi Alexandru K. 1979
79. Ivan Jirous: Zpráva o třetím českém hudebním obrození
80. Věra Jirousová: Verše
81. Vladimír Kadlec: Když se plýtvá miliardami
82. Eva Kantůrková: Dvanáct rozhovorů
83. Eva Kantůrková: Fejetony
84. Eva Kantůrková: Pán věže (poslední autorská redakce)
85. Eva Kantůrková: Černá hvězda (poslední autorská redakce)
86. Eva Kantůrková: Povídky pro Bleka
87. Eva Kantůrková: Sen o zlu
88. Eva Kantůrková: Tři novely
89. František Kautman: Jak jsme s Jackem hledali svobodu
90. Mojmír Klánský: Zemědělství Po roce 1948–1968
91. Mojmír Klánský: Zemědělství a jaro 1968
92. Mojmír Klánský: Vyhnanství (text s autorskými úpravami)
93. Mojmír Klánský: Žalozpěv
94. Mojmír Klánský: Pole plné pýru (definitivní verze)
95. Mojmír Klánský: Zázračný pramen (všechny exempláře)
96. Mojmír Klánský: Povídky, fejetony (všechny rukopisy i pracovní verze)
97. Mojmír Klánský: Poznámky, náčrty
98. Ivan Klíma: Šibeničky
99. Ladislav Klíma: Texty
100. Alexandr Kliment: Nuda v Čechách
101. Helena Klímová: Pravdy každému přejte
102. Eda Kriseová: Perchta z Rožmberka aneb Bílá paní
103. Eda Kriseová: Klíční kůstka netopýra
104. Pavel Kohout: Divadelní hra
105. Pavel Kohout: Ubohý vrah
106. Pavel Kohout: K diskusi o reálné alternativě československého dneška
107. Pavel Kohout: Příspěvek k bilancování jedné diskuse
108. Jiří Kolář: Prométheova játra
109. Antonín Konečný: Eskorty (rukopis)
110. Antonín Konečný: Skleněná louka (rukopis)
111. Božena Komárková: Několik poznámek k Pithartově Pokusu o vlast
112. Božena Komárková: Původ a význam lidských práv
113. Tadeusz Konwicki: Malá apokalypsa
114. Kopecký-Hodan: Po sedmi letech
115. Iva Kotrlá: Února
116. M. Kusý a M. Šimečka: Velký bratr a Velká sestra
117. Karel Kryl: Pochyby
118. Karel Kryl: Slovíčka
119. Marie Rút Křížková: Svědectví, které nemohlo být vysloveno
120. Leopold Lebeda: Osudy spisovatelů v revolučních hnutích
121. Aleš Lederer: Fejetony
122. S. Lewis: Mimner
123. Eduard Lipiński: Zkušenosti a budoucnost
124. Jan Lopatka: Předpoklady tvorby
125. Milan Machovec: Ježíš pro ateisty
126. Naděžda Mandelštamová: Vzpomínky, 1. část
127. Jiří Němec: Dopisy z Ruzyně
128. Henri Michaux: Prostor uvnitř
129. Oldřich Mikulášek: Agogh
130. Eugenio Montale: Anglický roh
131. Zdeněk Neubauer: Deus et natura (eseje)
132. Nezávislí socialisté 1977–1979
133. O život v pravdě
134. Vladimír Obolský: Odhozené kameny (písňové texty)
135. Martin Palouš: Opuštění země a Jules Verne
136. Radim Palouš: K Bolzanovu významu
137. Radim Palouš: Konverze
138. Radim Palouš: Kmotřenci
139. Radim Palouš: Škola stáří
140. Jan Patočka: Dvě studie o Masarykovi
141. Jan Patočka: Kacířské eseje
142. Jan Patočka: Nejstarší řecká filozofie
143. Jan Patočka: Umění a filozofie
144. Ota Pavel: Běh Prahou (fejeton)
145. František Pavlíček: Dávno již tomu
146. Karel Pecka: Malostranské povídky
147. Jiří Pechar: Slovo o samotě
148. Jiří Pištora: Mezery v paměti
149. Petr Pithart: Disi-rizika
150. Jiří Plaček: Tajemná procházka
151. Pohledy I (literární sborník)
152. Adolf Portmann: O nové horizonty v biologii
153. Jarmila Potůčková: Lidé v jednom domě
154. Lenka Procházková: Růžová dáma
155. Lenka Procházková: Tři povídky
156. L. Mizera: Na Tři krále
157. Lyrika Miroslava Ptáčka
158. Miloš Rejchrt: Postavení církve a věřících
159. Petr Rezek: Drobné práce psychologické
160. Petr Rezek: Filozofické skici
161. Bohuslav Reynek: Setba samot
162. Bohuslav Reynek: Pieta
163. R. M. Rilke: Elegie z Duina (překlad J. Gruša)
164. Heinrich Rombach: Víra v Boha a vědecké myšlení
165. Pierre de Ronsard a další (překlad poezie)
166. Vasilij Rozanov: Osamocení
167. Jiří Ruml: Kalendárium
168. Jiří Ruml: Znamínko na duši
169. Jiří Ruml: Nad knihou M. Bezoušky
170. Jiří Ruml: Muž v postavení mimo hru (nedokončený rukopis)
171. Jiří Ruml: Májový fejeton
172. Jiří Ruml: Dvě kapitoly knihy „Domovní prohlídka“ (rukopis)
173. Jiří Ruml: Nástin rukopisu „Šťastná to žena“ (o životě Gertrudy Sekaninové-Čakrtové)
174. Jiří Ruml: Nástin knihy o Františku Krieglovi „Muž století“
175. S Jiřím Voskovcem o čemkoli (interview AJL)
176. Sborník: Jawlowská, Patočka, Heidegger a další
177. Sborník k 75. narozeninám prof. Václava Černého
178. Karol Sidon: Brány mrazu
179. Karol Sidon: Starý příběh
180. Karol Sidon: Třináct oken
181. Sborníky undergroundu
182. Sborník Mertových textů: Zpívání obrazů
183. Jaroslav Seifert: Pocta V. Holanovi
184. Jaroslav Seifert: Všecky krásy světa (vzpomínky – vyšlo v Československém spisovateli 1982)
185. Jaroslav Seifert: Morový sloup
186. Jaroslav Seifert: Deštník z Piccadilly (vyšlo v ČS 1981)
187. Olga Scheinpflugová: Verše psané před smrtí (12. 4. 1968)
188. Karel Schulz: Legendy a invokace
189. Jan Skácel: Chyba broskví
190. Jan Skácel: Poezie
191. Miroslav Skalický: Sněhurka aneb 15 000 000 trpaslíků
192. Slovník českých spisovatelů
193. Současný český kriminalistický slang a světský žargon
194. Alexandr Solženicyn: Dub a tele
195. Karel Soukup: Kniha básní a písňových textů
196. Andrej Stankovič: Osvobozený Babylon
197. Andrej Stankovič: Poezie
198. Věra Stiborová: Den dam
199. Věra Stiborová: Ikariana
200. František Šamalík: Carters a Gramsci
201. Karel Šiktanc: Český orloj
202. Milan Šimečka: Obnovení pořádku
203. Jan Šimsa: Blahoslavení čistého srdce
204. Jan Šimsa: Hromádkova kritika Masaryka
205. Jan Šimsa: Poznámky ke knize Jobově
206. Vladimír Škutina: Pražské jaro
207. Karel Štainer: Sedm tisíc dní na Sibiři
208. Šuple (časopis č. 1, 2 a 3 a redakční agenda
209. Julius Tomin: Podívaná
210. Zdena Tominová: Divadelní kus (próza)
211. Zdena Tominová: Totální nasazení
212. Josef Topol: Sbohem, Sokrate
213. Tu Fu: 625 veršů (překlad čínské poezie ze 6. století)
214. Karel Trinkewitz: Metaromán
215. Vlastimil Třešňák: 137 listů rukopisu
216. Vlastimil Třešňák: Dědo!
217. Vlastimil Třešňák: Romulus a Remus
218. Vlastimil Třešňák: Zeměměřič
219. Mark Twain: Výňatky z Adamova deníku
220. Ludvík Vaculík: Český snář
221. Ludvík Vaculík: Morčata
222. Ludvík Vaculík: Setkání s poezií
223. Marie Valachová: Srdce není žaludové eso
224. Jan Vladislav: Fragmenty
225. Jan Vladislav: Věty
226. Jan Vladislav: Šest suchých jehel pro Jiřího Johna
227. Jan Vladislav: Tajný čtenář 1, 2, 3, 4
228. Jan Vladislav: O lidech, ptácích a květinách (pohádky)
229. Jan Vladislav: Velký zvířecí epos neboli Deset večerů s pohádkou
230. Jan Vodňanský – Petr Skoumal: Králíci pokusný
231. Slávka Vondráčková: Mrazilo – tálo
232. Jiří Weil: Dřevěná lžíce
233. Jiří Weil: Motáky
234. Jiří Voskovec: Rekomandace
235. Ivan Vyhnal: Best generation
236. Jan Zábrana: Jen mrtví se neangažují
237. Zahraniční komentáře Jana Wericha
238. Zkrácené vydání dějin KSSS
239. ing. Zukal: Ekonomická revue – jaro 1979
240. Josef Zvěřina: Nežít v nenávisti

Texty cyklostylované a fotokopie

1. A. M. Bernard: Duchovní život dnes a zítra
2. K. Rahnem: Všední věci
3. Johannes Gründel: Desatero přikázání pro naši současnost
4. Cesty myšlení – filozofický sborník
5. Teologický sborník
6. Teologické texty
7. Informace o církvi

Knihy vydané v zahraničí

1. Acta creationis (německy)
2. Bible
3. R. S. Brissenden: Michael (časopis Westerly, 1975)
4. W. Congrave: Marilyn Monroe
5. Encyklika Redemptor hominis (latinské a polské vydání)
6. Europa Archiv
7. Ota Filip: Nanebevstoupení Lojzka Lapáčka I–III
8. Julius Firth: Knihy a osudy
9. V. L. Grosman: Nevěsta
10. Dušan Hamšík: Spisovatelé a moc
11. Maxim Gorkij: Nečasové úvahy
12. Jiří Hájek: Dix ans après
13. Václav Havel: Moc bezmocných (edice Londýnských listů)
14. Hlásání evangelia (Křesťanská akademie v Římě)
15. František Janouch: Neretušované pohlednice z Číny
16. Zdeněk Kalista: Ctihodná Marie Elekta Ježíšova (KA v Římě)
17. Eva Kantůrková: Sešly jsme se v této knize
18. Eva Kantůrková: Den swarta staj–rna (Černá hvězda), nakladatelství Alba, Stockholm)
19. E. Kohák: Národ v nás
20. E. Kohák: O život v pravdě
21. Pavel Kohout: Bílá kniha
22. Pavel Kohout: Katyně
23. H. Kovalyová: Na vlastní kůži
24. Jiří Lederer: České rozhovory
25. Jiří Lederer: Palach (německé vydání)
26. Alan Levy: Pražské peřeje
27. Arnošt Lustig: Z deníku sedmnáctileté Perly Sch. (nakl. 68, Toronto)
28. List svätého Otca Jána Pavla II. všetkým kňazom v cirkvi u príležitosti Zeleného štvrtka 1979
29. Jakub Loew: Ježíš nazývaný Kristus (KA v Římě)
30. Eduard Lipiński: Zkušenosti a budoucnost
31. Osip Mandelštam: Topůrko pro kata (Index)
32. Mezinárodní dohoda o právním postavení uprchlíků
33. Laco Mňačko: Wie die Macht schmeckt (vyšlo též v ČSSR)
34. Zdeněk Mlynář: Mráz přichází z Kremlu
35. Zdeněk Mlynář: Československý pokus o reformu
36. Adolf Müller: Hlasy z domova
37. George Orwell: Farm der Tiere
38. Luděk Pachman: Boha nelze vyhnat (KA v Římě)
39. Luděk Pachman: Motáky z Ruzyně
40. Boris Pasternak: Doktor Živago
41. Karel Pecka: Pasáž (nakl. 68, Toronto)
42. Karel Pecka: Štěpení
43. Poselství papeže Jana Pavla II. k Světovému dni míru 1. 1. 1980
44. J. Ratzinger: Úvod do křesťanství (KA v Římě)
45. Zdena Salivarová: Honzlová
46. Radoslav Selucký: Východ je východ
47. Gordon Skilling: The Czech Renesance (vydáno v Kanadě)
48. Studie č. 66, VI/79 (Řím)
49. Vladimír Škutina: Rusové opravdu přicházejí (Magazin, Zürich)
50. Vladimír Škutina: Na hradě plném bláznů (Konfrontace)
51. Josef Škvorecký: Zbabělci (vyšlo také v ČSSR)
52. Josef Škvorecký: Inženýr lidských duší
53. Josef Škvorecký: Lvíče
54. A. Solženicyn: Rakovina
55. Alexandr Solženicyn: V kruhu prvním
56. Alexandr Solženicyn: Dopis představitelům Sovětského svazu
57. Tomáš Špidlík: Klíč k neznámu (KA v Římě)
58. Tomáš Špidlík: Po tvých stezkách (KA v Římě)
59. Anton Terstenjak: O lidských vztazích (KA v Římě)
60. Wizyta Jana Pavla II. v Polsce
61. Základ spravedlnosti a míru
62. Josef Zvěřina: Ich habe mich entschieden

Oficiálně vydáno v ČSSR (knižně nebo časopisecky)

1. Charles Baudelaire: Kurtizáně (přeložil a vydal V. Nezval v roce 1943)
2. Albert Camus: Mýtus o Sisyfovi
3. Časopis Tvář 1/1965
4. Václav Černý: Pláč koruny české (nedostalo se na trh)
5. Federico Fellini: Silnice (scénář)
6. Ladislav Fialka: Umění pantomimy (scénáře)
7. Grossman a Šimek: Povídky
8. Dušan Hamšík: Spisovatelé a moc
9. Josef Kainar: Jak ulovit štiku dlouhou jak stehno antické bohyně
10. Literatura v Americe (vydalo americké velvyslanectví 1971)
11. Artur Miller: Co je dramatické (skripta DAMU)
12. J. R. Pick: Sedm kytic pro buvola
13. Průboj (zvláštní vydání 22. srpna 1968)
14. Albert Schweizer: Lidé v pralese
15. Svět v obrazech (28. 1. 1979 – Palach)
16. Ivan Sviták: Co dělá filozof (časopis Plamen)
17. Ivan Sviták: Hlavou proti zdi (text přednášky Univerzity Karlovy)
18. Jaromír Šavrda: Historické reminiscence
19. Jaromír Šavrda: Autostop v sobotu odpoledne
20. Jaromír Šavrda: Cestovní deník
21. Jaromír Šavrda: Ulice se zakázaným vjezdem
22. Miroslav Švandrlík: Černí baroni
23. Alexandr Tvardovský: Ťorkin na onom světě
24. Dokumenty Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě – Helsinky 75 (nakladatelství Svoboda 1975)

Josef Zvěřina píše Nejvyššímu soudu

1T 15/81

Nejvyššímu soudu ČSR

Proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 2. 83 o zabrání věcí zajištěných při domovní prohlídce v bytě ThDr. Josefa Zvěřiny (dále citováno jako Usnesení) podávám v zákonné lhůtě toto odvolání:

I. Návrh městského prokurátora na domovní prohlídku, která byla u mne provedena 5. 1. 81, a to bez předchozího výslechu, byl odůvodněn v souvislosti s trestním stíháním Jiřího Gruntoráda, protože byla u něho nalezena moje adresa.

V předvolání městského soudu k veřejnému zasedání o vyslovení zabrání zajištěných věcí bylo toto jednání uvedeno v souvislost s Lubošem Dobrovským – bez bližšího určení nebo vysvětlení této změny spoluviníka.

1. Prohlašuji, že ani jednoho ani druhého jsem neznal, neměl s nimi naprosto žádné styky. Zabavené věci pak tuto skutečnost potvrdily, neboť nebylo nalezeno nic, co by s nimi nějak souviselo. Proto zajištění i zabavení uvedených předmětů (položky 1–38) nemá právní podklad, který vyžaduje § 55 odst. 1 písmeno a, b trestního zákona (nikoli řádu, jak uvádí Usnesení), neboť jich nebylo ani mnou, ani jmenovanými užito, ani určeno k spáchání trestného činu obou jmenovaných.

2. Ani u jednoho předmětu nebylo zjišťováno a zjištěno, zda věci náležejí pachateli trestného činu, jak žádá § 55 písmeno 2 a § odst. 1 písmeno a trestního zákona

II. I když odhlédneme od nesprávného postupu při prohlídce, zajištění a zabavení a posuzujeme zabavené předměty samy v sobě, třeba usnesení zrušit – a to z těchto důvodů:

1. Usnesení uvádí jako své odůvodnění „obecný zájem“, aby nebyly „šířeny tiskoviny s antikomunistickým a antisocialistickým obsahem“. Šíření nebylo dokázáno, naopak Usnesení uznává, že „nebyla zajištěna osoba, která tyto materiály rozšiřovala“. Tím padá první opora Usnesení, protože ve své knihovně mohu mít třeba Mein Kampf.

2. To implicitně uznává i Usnesení, a proto se obrací k obsahu materiálů: „Zajištěné materiály jsou vesměs takového charakteru, že jejich rozšiřování mohlo narušit vývoj naší socialistické společnosti v oblasti politické, vyvolat nepřátelskou náladu vůči našemu socialistickému zřízení v jiných zemích, zejména v SSSR a v Polské lidové republice.“

Opět se mluví o rozšiřování, které nebylo dokázáno, nýbrž jen „mohlo“ toto způsobit. Ale také nemuselo. Usnesení si dále odporuje povšechným „vesměs“. Pod tuto „charakteristiku“ nemohlo skutečně směstnat následující položky: 2 a 11 A. M. Bernard, Duchovní život (3 exempláře), 4 J. S. Duenn, Čas a mýtus, 14 Životopis Josefa Zvěřiny (2 listy), 17 Dialog s nevěřícími, 18 Hlásání evangelia, 20 List Jana Pavla II. kněžím 1979, 26 Josef Zvěřina, Ich habe mich entschieden (napadena jen předmluva).

3. Bližší specifikace Usnesení mluví o písemnostech, které „zkreslují, zesměšňují, hrubě hanobí naši socialistickou společnost a socialistický řád, práci našich státních, především bezpečnostních orgánů, prokuratury a soudů, politiku naší vlády a komunistické strany, zejména také v oblasti kulturní a církevní“. Jako příklad se uvádí můj vlastní esej „Nežít v nenávisti“ (tedy žít v nenávisti?), který mi byl již jednou zabaven, a to při obvinění mé vlastní osoby z trestného činu, ale pak vrácen. Dále se uvádějí Dopisy z vězení od Václava Bendy, které přece prošly vězeňskou cenzurou. Zdá se tedy, že posudek soudu není dost odborný.

4. Další kategorii písemností hodných zabavení tvoří podle Usnesení „písemnosti nábožensko--filozofického obsahu, které kromě náboženské tematiky, příp. také návodu a poučení o náboženské propagandě obsahují i ironizování dialektického materialismu a marxismu-leninismu jako světového názoru dělnické třídy, zlehčují revoluci a boj socialistických států za mír (viz např. Teologický sborník, Texty č. 5, Klíč k neznámu, Ježíš nazývaný Kristus)“. Taková charakteristika budí dojem frázovitosti, zaujatosti, novinářské povrchnosti, nespravedlivého hodnocení. Odkud je soud čerpá, vždyť k němu nemá kvalifikaci náboženskou, filozofickou a kulturní?

Ještě větší údiv budí, že encyklika Jana Pavla II. Redemptor hominis, Cesty myšlení, Texty 1–4, Po Tvých stezkách, Život víry dnes, Pravda je silou (snad mírové poselství Jana Pavla II.), Tomáš z Aquina aj. „hovoří přímo nebo v narážkách takovým způsobem o svobodě člověka, jeho nezcizitelných právech, ale i o socialistických systémech, o náboženských poměrech v nich, utlačených duších v Polsku, komunistickém hnutí, světě za železnou oponou, že zejména u věřících občanů našeho státu mohou vyvolat nepřátelskou náladu vůči našemu zřízení“. Nicméně aspoň encyklika Redemptor hominis vyšla časopisecky u nás se státním schválením!

„V některých jsou uváděny historické události způsobem, který lze zneužít k témuž cíli (viz např. Ctihodná Marie Elekta Ježíšova a v ní líčení Třicetileté války a bělohorské bitvy, Aby láska byla ve všem, soukromý dopis Suae Sanctitati Janu Pavlu II., Teologické texty č. 5 a v nich kritika inkvizice).“ Tu mám silný dojem, že soud opouští nejen hledání práva, ale i kulturní úroveň.

5. Položky 1–4, 8, 10, 11, 15, 16, 23, 33 a další, pokud si mohu vzpomenout, jsou mé opisy, určené pro mne a pro mé studijní potřeby. Soud tu má povinnost přihlížet k oprávněným zájmům poškozeného (viz vysvětlivky k § 73 v komentáři trestního zákona I, str. 334, Praha 1980). Podobně i knihy z Křesťanské akademie v Římě, které mi normálně doručila pošta.

6. Všechny ideje v zabavených písemnostech zajisté oficiální ideologii nepodporují. Ostatně kritika dialektického materialismu a marxismu-leninismu je věcí diskuse na příslušné vědecké konferenci, nikoli věcí policie a soudu. Takové jednání je v přímém rozporu se Závěrečným aktem helsinských dohod a paktů uveřejněných pod č. 120/76 Sbírky. Konečně k takové kritice mohou – a mají – sloužit i spisy marxismu a leninismu!

Byl bych rád, kdyby Nejvyšší soud při přezkoumání shora uvedených výrazů a charakteristik městského soudu uvážil, zda se nedotýkají citů a přesvědčení věřících a zda tu není porušen § 198 trestního zákona o hanobení přesvědčení.

Z těchto důvodů žádám Nejvyšší soud ČSR, aby napadené usnesení městského soudu zrušil.

dr. Josef Zvěřina

Pravoúhlá 45, 150 00 Praha 5

Zdroj

• Studie, III–IV–V, 1983, č. 87–89, s. 382–390.

Krácený text dokumentu

• Národní politika, roč. 15 (1983), č. 7.

E1.	V Informacích o Chartě je dokument publikován bez příloh, redakční poznámka o třech přílohách je nepřesná, neboť seznam knih vydaných v zahraničí je součástí první přílohy. Přílohy publikovaly pouze římské Studie, odkud jsou zde převzaty.

Pole

Název	Hodnota
Řada	Dokumenty Charty 77
Den	14
Měsíc	5
Rok	1983
Zpracovaný	true
OCR	false