D243

1983, 30. květen, Praha. – Dopis pražskému sekretariátu koordinační skupiny Světového shromáždění za mír, život, proti jaderné válce, uplatňující nárok a právo Charty 77 účastnit se shromáždění. (Dokument č. 19/83)

Neformální společenství občanské iniciativy Charta 77 pro respektování a obranu lidských práv a základních svobod se přihlašuje k účasti na Světovém shromáždění za mír a život, proti jaderné válce.^{E1Světové shromáždění za mír a život, proti jaderné válce se konalo v Praze ve dnech 21.–26. 6. 1983.}

Charta 77, vzniklá v plném souladu s článkem 17 a 29 Ústavy ČSSR a působící po více než šest let v souladu s čs. právním řádem, jehož součástí jsou i mezinárodní pakty o lidských právech, jak byly po ratifikaci publikovány ve Sbírce zákonů pod č. 120/1976, angažuje se za hodnoty a cíle, které podle mezinárodněprávních a politických dokumentů, podepsaných i nejvyššími představiteli našeho státu, tvoří základní komponenty míru, soužití a spolupráce mezi národy.

Z pozic daných touto základnou přistupuje i k otázkám, jež jsou na pořadu Shromáždění. Sdílí znepokojení nad nebezpečím, jež pro naši zem, náš kontinent i celé lidstvo představuje stále stupňované tempo zbrojení, stále zdokonalované systémy zbraní, násobící kapacitu ničení a smrti, rostoucí vojenské výdaje ochuzující současné i budoucí generace a zabraňující využití tvůrčího potenciálu vědy a techniky k řešení globálních problémů lidstva, zejména rozporu „Sever–Jih“, i hrozby vyčerpání zdrojů a zničení životního prostředí naší planety. Odsuzuje všechny pokusy vlád kdekoli ve světě řešit vojenskou silou nebo hrozbou takové síly kterékoli politické problémy a spory. Považuje za zločinné plány na rozpoutání a vedení atomové války – ať již jsou veřejně vyhlašovány, či utajovány – a přípravy k jejich uskutečnění. Pokládá za přední úkol lidí dobré vůle tomuto nebezpečí čelit. Vítá všechny akce mírového hnutí, v němž spatřuje výraz pocitu odpovědnosti národů a prostých lidí za dění ve světě i jejich odhodlání neponechávat rozhodování o základních problémech lidstva v rukou vojensko-průmyslových komplexů či mocenských aparátů, nýbrž domáhat se pravdivé informace o těchto problémech i spolurozhodování při jejich řešení a účasti na kontrole jejich provádění. Sdílí přesvědčení, že takové akce jsou s to přimět vlády států a zejména velmocí k věcnému a poctivému jednání o konkrétních krocích ke snížení a omezení zbrojení, vyřazení jaderných a jiných zbraní hromadného ničení, zřízení bezatomových pásem, snížení vojenských výdajů, zmírnění mezinárodního napětí – až k zastavení závodů ve zbrojení a ke všeobecnému a úplnému odzbrojení pod účinnou mezinárodní kontrolou.

Boj proti válce je jedním z aspektů úsilí vymanit člověka z útlaku a manipulace anonymních sil a struktur moci. Je proto nerozlučně spojen s úsilím hájit a zabezpečit respektování lidských práv a důstojnosti každého člověka v každém společenském a státním zřízení. Je jen přirozené, že tak významné dokumenty mírového snažení národů, jako je Charta Spojených národů, Všeobecná deklarace lidských práv a základních svobod schválená Valným shromážděním OSN, mezinárodní pakty tímto orgánem vypracované a přijaté, jakož i Závěrečný akt Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, vyhlašují respektování lidských práv a základních svobod za jednu z hlavních podmínek mírového soužití a spolupráce mezi národy. Jak ukazuje i zkušenost, je úcta k právům a svobodám vlastních občanů kritériem opravdovosti mírové politiky každé vlády, předpokladem důvěry i v mezinárodních vztazích – důvěry, bez níž se těžko dostává vpřed jakékoli jednání mezi státy právě v oblasti odzbrojení. Je také předpokladem k tomu, aby obyčejný člověk, lid, národy mohli účinně vystupovat ve věci míru.

Charta 77, která tyto myšlenky a zásady několikrát opětovně zdůraznila jak vůči orgánům vlády naší republiky, tak i vůči představitelům mírových iniciativ z různých zemí, hlásí se k účasti na dialogu, jímž podle veřejných prohlášení organizátorů má být právě pražské shromáždění, otevřené všem hnutím, tendencím i skupinám, představujícím a hájícím rozličné aspekty mnohotvárné problematiky míru a života. Je přesvědčena, že při zachování této mnohotvárnosti a plnosti může hlas míru na Shromáždění zaznít opravdu přesvědčivě a účinně.

Pozvánku a potřebný materiál pro naše představitele pošlete, prosíme, na níže uvedenou adresu.^{E2Zástupci Charty 77 nedostali na dopis odpověď a nebyli na jednání připuštěni. Dále viz D244 (12. 6. 1983), D247 (15. 6. 1983), D248 (30. 6. 1983).}

Jan Kozlík, Marie Rút Křížková, Anna Marvanová
mluvčí Charty 77

Zdroj

• ÚSD, sb. FMV-Ch. – Strojopis, prvopis s vlastnoručními podpisy.

Plné znění textu

• Informace o Chartě 77, roč. 6, č. 6 (červen 1983), s. 2–3
• Charta se hlásí k účasti na Světovém shromáždění za mír v Praze. Studie, 1983, č. 87–89, s. 409–410
• Národní politika, č. 7 (červenec 1983).

Komentář

• J. Lederer in sb. RFE, pol. blok 374 (22. května 1983).

Pole