D244

1983, 12. červen, Praha. – Otevřený dopis předsedovi Přípravného výboru Světového shromáždění za mír a život, proti jaderné válce, MUDr. Tomáši Trávníčkovi, o vyloučení Charty 77 z účasti na Světovém shromáždění.^{E1Ve složce je u dokumentu uložen předávací dopis z 15. 6. 1983 s hlavičkou Ústředního výboru Národní fronty ČSSR Federálnímu ministerstvu vnitra: „Vážení soudruzi, dne 14. 6. 1983 byl na adresu prof. T. Trávníčka, předsedy přípravného výboru Světového shromáždění, doručen poštou dopis tzv. signatářů Charty 77. Vzhledem k tomu, že tato organizace není v systému organizací sdružených v Národní frontě a pokud známe, není registrována ani podle platných čs. zákonů, postupujeme Vám tento dopis k dalšímu řízení. Se soudružským pozdravem Libor Turinský, vedoucí sekretariátu místopředsedy ÚV NF ČSSR.“ (15. 6. 1983, čj. T/413-1983). V průběhu shromáždění předseda přípravného výboru T. Trávníček na dotazy novinářů o účasti chartistů odpověděl: „Musíte rozumět československému systému, podle kterého byli delegáti vybráni Národní frontou. Charta 77 není organizací v souhlasu s československým zákonem… Pro nás, v naší socialistické společnosti, tito tzv. disidenti neexistují. Jsou to jednotlivci, snad 20 nebo 30, a nemůžeme jim dávat na shromáždění přednost před našimi poctivými občany.“ (Světové shromáždění s protesty a demonstracemi. České slovo, č. 7 (červenec 1983), s. 3–4.)} (Dokument č. 21/83)

Dne 30. 5. 1983 odeslali mluvčí Charty 77 dopis Přípravnému výboru Světového shromáždění za mír a život, proti jaderné válce. V tomto dopise Charta 77 shrnuje svá dosavadní stanoviska k zabezpečení míru a požádala přípravný výbor, aby poslal na adresu jedné z mluvčích, Anny Marvanové, potřebný materiál a pozvánky pro představitele Charty 77.^{E2Srv. D243 (30. 5. 1983).}

Mezitím Státní bezpečnost zahájila dlouhou řadu výslechů a tzv. pohovorů se signatáři i přáteli Charty 77, při nichž buď varuje před jakýmikoliv akcemi, nebo vyhrožuje izolací aktivistů po dobu Shromáždění. Ze tří mluvčích Charty 77 byly u takového výslechu obě ženy, Marie Rút Křížková a Anna Marvanová. První byla předvolána, druhá dokonce předvedena. Oběma byla položena otázka, co chystá Charta 77 ke Světovému shromáždění, obě poukázaly, že je to záležitostí signatářů. Anně Marvanové pak ještě byla položena otázka, nechystá-li Charta 77 bojkot shromáždění. Odpověděla, že rozhodně nechystá. Výslechy ostatních denně pokračují.

Protože do 6. června nedošla odpověď na dopis Charty 77, šli ji urgovat dva z mluvčích, Jan Kozlík a Anna Marvanová. Protože nevěděli, na koho by se mohli obrátit, hledali oddělení, kam přicházejí dopisy, aby tam zjistili, kdo se bude žádostí Charty 77 zabývat. Toto oddělení našli v 5. patře. Přítomná pracovnice hned po sdělení jména odesilatelky věděla, oč se jedná, uvedla, že dopis Charty 77 byl přidělen panu Kupcovi, a šla zjistit, kde ten právě je. Vrátila se s tím, že pan Kupec je na poradě, a sama se nabídla dojít tam ohlásit návštěvu obou mluvčích. Vrátila se s tím, že pan Kupec je v 1. patře, že neví, kdy porada skončí, ale že oba mluvčí mohou počkat, mají-li čas. Jan Kozlík a Anna Marvanová šli tedy do 1. patra, kde jim v předpokoji porady bylo sděleno, že ta skončí během čtvrt hodiny. Po chvíli za nimi přišla pracovnice z 5. patra, která s nimi již jednala, a oznámila, že jí pan Kupec telefonoval, aby mluvčím sdělila, že porada se protáhne do pozdních nočních hodin a že tedy nemají čekat. Oproti této informaci však porada skončila během krátké doby a pan Kupec v doprovodu kolegy vyšli na chodbu. Když viděli oba mluvčí, začali po chodbě utíkat. Jan Kozlík se vydal za nimi s dotazem, který z nich je pan Kupec. Ten, který – jak se později ukázalo – byl pan Kupec, odpověděl, že soudruh Kupec odjel na poradu mimo budovu. Anna Marvanová a Jan Kozlík se tedy vydali do 5. patra ke kanceláři pana Kupce, kam jmenovaný opravdu za chvilku přišel. Rezolutně odmítl cokoliv říci s poukazem na to, že nemá ani dvě minuty čas, odmítl stanovit jiný termín a vyzval mluvčí, aby si jej smluvili telefonicky, odmítl však jim dát číslo telefonu. Na dotaz Anny Marvanové, je-li takový postup přípravného výboru ke všem zájemcům o účast na Světovém shromáždění stejný, odpověděl, že co má dělat, když byl takto znenadání mluvčími přepaden, a zavřel se ve své kanceláři.

Mluvčím se však přece jen podařilo získat jeho přímou telefonní linku a následující den, v úterý 7. června, mu Jan Kozlík volal. Na rozdíl od předchozího dne byl pan Kupec přívětivý, řekl, že by bylo nesmyslné komukoliv odpírat účast na Světovém shromáždění. Vyžádal si telefonní čísla obou mluvčích, aby je mohl vyrozumět o schůzce, která prý se s nimi chystá ještě téhož dne. Nikdo se však neozval, až ve středu 8. června telefonovala Anně Marvanové paní Kristová z přípravného výboru. Řekla, že volá z příkazu pana Kupce, který pověřil pracovnici výboru paní Erbekovou, aby se s mluvčími sešla v pátek 10. června 1983 ve 14.00 hodin v 5. patře budovy, v níž má přípravný výbor sídlo. Anna Marvanová potvrdila účast všech tří mluvčích. Ve čtvrtek 9. 6. 1983 těsně před půl pátou, tj. před koncem pracovní doby, však volala paní Kristová znovu a oznámila, že pro naléhavé pracovní úkoly paní Erbekové schůzka odpadá. Na dotazy odpověděla, že náhradní termín nebyl stanoven, že jí nebylo sděleno ani to, budou-li mluvčí znovu pozváni.

Znamená to tedy, že v rozporu s prohlášeními o otevření Shromáždění pro všechny bez rozdílu názorové orientace, bez uvedení věcných důvodů je Charta 77, která se k účasti na Světovém shromáždění za mír a život, proti jaderné válce, přihlásila dopisem z 30. 5. 1983, vylučována?^{E3Viz též D248 (15. 6. 1983), D249 (30. 6. 1983).}

Jan Kozlík, Marie Rút Křížková, Anna Marvanová
mluvčí Charty 77

Zdroj

• ÚSD, sb. FMV-Ch. – Strojopis, prvopis s vlastnoručními podpisy.

Plné znění textu

• Informace o Chartě 77, roč. 6, č. 6 (červen 1983), s. 6–7
• Studie, 1983, č. 87–89, s. 411–412.

Komentář

• Sláva Volný, ÚSD, sb. FMV-Ch, RO 17/83-7.

Pole