D305

1985, 30. květen, Praha. – Sdělení a zpráva o ekologických problémech plánované stavby závodního motocyklového okruhu v Brně. (Dokument č. 13/85)

V poslední době projevuje veřejnost v Československu stále větší zájem o ekologické problémy. Zveřejňujeme text, který jsme obdrželi a který se této problematiky týká. Rádi zveřejníme i další texty – a to i polemické –, které se budou obdobnými problémy zabývat.

Jiří Dienstbier, Eva Kantůrková, Petruška Šustrová
mluvčí Charty 77

Brněnský závodní okruh

Snad se tento problém bude zdát méně významný ve srovnání s jinými, které náš stát dnes řeší. Ale byl a je předmětem zájmu té části veřejnosti, která se zajímá o životní prostředí, a je do značné míry typický. Podobných sporných projektů více či méně známých veřejnosti se tu totiž najde celá řada – namátkou jen vedení severojižní magistrály v Praze parkem Stromovka, vybudování Novomlýnských nádrží pod Pavlovskými vrchy, vodní dílo Gabčíkovo, obnova Jestřábích bud v Krkonoších, možná i chystaná (16. 3.) demolice kulturní památky první kategorie – nádraží Praha-Těšnov. Často nejde jen o nevhodný zásah ekologický (či kulturní škodu), ale i o investici prostředků, které by byly prioritně třeba na taková zařízení, jako jsou odsiřovače kouřových plynů nebo čistírny odpadních vod. To je i případ budování brněnského okruhu Velké ceny ČSSR.

Nejprve stručná faktografie:

O výstavbě nového okruhu se uvažuje od roku 1979. Stará trať totiž nevyhovuje bezpečnostním parametrům a udržení šampionátů FIM a FIA (tj. mistrovství motocyklů a automobilů) tyto mezinárodní federace podmiňují vybudováním nového okruhu v ČSSR. Rok co rok je Československu prodlužována licence pod podmínkou, že bude zahájeno budování nového okruhu. Je proto pochopitelné, že ÚV Svazarmu se rozhoduje přistoupit co nejrychleji k budování. Až potud je tedy všechno v pořádku. Další vývoj událostí ovšem již tak jednoznačně bezchybný není.

Od roku 1980 je totiž budován nový okruh v Mostě, a to na výsypce, v rámci rekultivačních prací. Jeho vybudování je tedy pro okolní „měsíční“ krajinu rozhodně přínosem. V provozu je od roku 1982. Komisař FISA (mezinárodní federace automobilových soutěží) jej označil za jednu z nejlepších autodráh, bez úpravy může sloužit pro motocyklové i automobilové soutěže všech kategorií mimo F-2 a F-1, po nenáročné úpravě i pro ně. Náklad na vybudování byl 20 milionů korun. Vše hovoří pro to, že by tento okruh mohl nahradit nevyhovující starou trať u Brna.

Přesto je vydán 12. 7. 1983 pro celostátní tiskovou konferenci Svazarmu materiál Fakta o výstavbě areálu Velké ceny v Brně. Říká se v něm mj.: „Zabezpečuje udržení šampionátu FIM a FIA v ČSSR…, protože u nás nemáme žádnou jinou závodní trať, která by vyhovovala podmínkám pro silniční automobilové a motocyklové šampionáty obou vrcholných motoristických federací. …zřízení trati jinde by trvalo několik let, než by nový pořadatel získal praxi natolik, aby závody byly mezinárodními federacemi vůbec povoleny… Brno se svým veletržním vybavením je pokládáno (vzhledem k návštěvnosti) za nejvhodnější.“

Tolik nejzávažnější argumenty. První z nich je nedopatření nebo spíše lež. Ačkoliv ÚV Svazarmu projekt mosteckého autodromu schvaloval, neví o něm teď téměř programově. Zapomíná se na něj i při jednání s FISA. Situaci dokresluje noticka, uveřejněná v Mladé frontě 6. 12. 1983. Cituji:

„Místo se našlo

Kdo ze zájemců o výstavu úspěchů svazarmovských odborností, která byla instalována v pražském Paláci kultury u příležitosti VII. sjezdu Svazarmu, přišel obdivovat díla svazarmovských nadšenců dříve než v sobotu, přišel o pohled na jeden zajímavý exponát. Teprve v sobotu (přestože výstava byla otevřena několik dní předem) byla mezi exponáty umístěna 1,5 metru velká maketa branně sportovního areálu v Mostě, jehož součástí je i nový autodrom. Proč byla maketa na výstavě až od soboty? Mostečtí svazarmovci dostali původně pokyn, aby maketu nechali doma, protože se prý na výstavu nevejde!? Po několika dnech se však prostor našel a maketa se objevila tam, kde mělo být od začátku její místo – mezi exponáty hovořícími o úspěších svazarmovské činnosti. Nebo snad nepatří výstavba mosteckého areálu mezi úspěchy?“ Tolik citace, zbývá snad doplnit, že maketa byla na výstavě jediný den, protože v neděli výstava končila.

K druhému argumentu: Most má tradici skoro třicetiletou, svazarmovci z Mostu hovoří o stovkách pořadatelů. A posílit pořadatelský tým v Mostě lidmi z Brna mi připadá jako menší problém než stavět dva okruhy.

A za třetí: V Mostě budou vybudovány campingy převyšující kapacitou možnosti Brna. Pro nejnáročnější je v Mostě nový hotel MUROM s kapacitou 500 lůžek. K ubytování je možno využít prostory moderních internátů, kde je několik tisíc lůžek. Možnosti další výstavby jsou z mnoha důvodů mnohem lepší v Mostě než v Brně.

A jaké jsou argumenty proti výstavbě v Brně?

V souvislosti s brněnským areálem se hovoří v různých pramenech o 80 až 500 hektarech vykáceného lesa a nákladu 250 až 400 milionů korun, což je mimochodem ekvivalent částky nutné pro instalaci odsiřovacího zařízení pro jednu tepelnou elektrárnu. Část těchto nákladů má být hrazena z tzv. fondu „velkých oprav“, dochází tu tedy k porušení právních předpisů (ve skutečnosti se žádná komunikace opravovat nebude). Další desítky či stovky hektarů lesa budou poškozeny vysokou návštěvností. Přitom patří celá tato oblast k přírodovědně a rekreačně nejcennější části blízkého okolí Brna. Přímo v místě výstavby hnízdí například čáp černý a přetrvávají zbytky původního složení lesa.

Z těchto důvodů vyjádřila řada jednotlivců i organizací během roku 1983 a v první polovině roku 1984 svůj nesouhlas s budováním areálu. Ministr lesního a vodního hospodářství odvolává svůj souhlas s výstavbou na lesní půdě, Ministerstvo kultury vydává rovněž záporné stanovisko. V tisku probíhá celkem otevřená diskuse o kladech a záporech stavby. Zdá se, že tentokrát rozum zvítězí. Ovšem pouze do května 1984. V polovině května náhle veškerá diskuse v tisku, do té doby velmi bouřlivá, utichá. Teprve na podzim se v Brněnském večerníku objevují dvě krátké zprávy, že autodrom u Brna se buduje! Nikde jinde žádná jiná informace, kdy a kde byla výstavba schválena, jak došlo ke změně stanovisek Ministerstva kultury a lesního a vodního hospodářství. Tento stav trvá dodnes. Je pravděpodobné, že všechny souhlasy, kterých bylo třeba, skutečně získány byly. A je jisté, že dnes už je vykáceno.

O co tedy ještě jde?

Většina z těch, kdo se měli možnost seznámit s fakty, se shodovala v tom, že výstavba brněnského areálu je nejen ekologicky, ale i ekonomicky neuvážená. Dva závodní okruhy jsou pro Československo v jeho současné situaci přepychem. Vynaložené prostředky by bylo možno investovat účelněji. Krátce řečeno, několik vlivných jednotlivců se rozhodlo uspokojit svůj lokální patriotismus a hlavně svoji kapsu na úkor nás všech ostatních. Zatím se jim to i v tomto případě daří. Ale dokud není na místě beton a asfalt, ještě se dá něco dělat. Ještě tu znovu může být les. Snad je možno věc řešit u obou federací se sídlem v Paříži (FIM a FIA). Snad je možno intervenovat u našich ústředních orgánů, které celou záležitost schválily. Snad…

A ne-li, pak je brněnský okruh alespoň upozorněním do budoucna. Protože to rozhodně nebyl poslední problém životního prostředí, s nímž bude v Československu nutno bojovat.

Fakta o Velké ceně Brna – novém areálu

Poloha: západně od Brna mezi obcemi Ostrovačice a Žebětín, lokalita Kývalka.

Popis a stav území: lesní půda, původně součást návrhu oblasti klidu, tj. oblasti s ochranným režimem, využívané především k rekreaci; součást území s optimálním životním prostředím na Brněnsku; převládají listnaté porosty (dub, buk) s přírodně blízkou dřevinnou skladbou, 60 druhů hnízdících ptáků (z toho 85 % chráněných druhů), výskyt kulturofobních druhů: čáp černý, holub doupňák, lejsek malý, včelojed lesní, podobně je hodnotná i fauna dalších skupin živočichů; jedno z hlavních rekreačních zázemí Brna.

Náklady na výstavbu: celkový odhad 250–400 milionů Kčs, první tři stavby (okruh, mosty, spojovací komunikace) 98 milionů Kčs. Přes 60 mil. Kčs má být investováno z limitu velkých oprav komunikací, přitom se stávajících komunikací vůbec nevyužije pro výstavbu. Návratnost investic přes 12 roků.

Zábor lesní půdy: Pro první tři stavby 127 ha, další plánovaná stavba bude vyžadovat zřejmě přibližně stejně, celkem se tedy odhaduje zábor 250 ha. Další plochy (rozsah dnes nelze odhadnout) budou zřejmě ovlivněny velkým množstvím návštěvníků, často neukázněných.

Parametry tratě: 5,394 km, šířka 15 m, 14 zatáček, kapacita: 55 motocyklů, 33 sajdkárů, 36 automobilů, 155 tisíc sedících a 47 tisíc stojících diváků.

Parametry alternativní (a stojící!) tratě v Mostě:) 4,185 km, šířka 12 až 15 m, 20 zatáček, 150 tisíc diváků, projekt krytých tribun pro 180 až 200 tisíc diváků; reálné možnosti cca dvojnásobného prodloužení trati, rozšíření vozovky apod.

Zdroj

• Informace o Chartě 77, roč. 8 (1985), č. 7, s. 7–9.

Pole

Název	Hodnota
Řada	Dokumenty Charty 77
Den	30
Měsíc	5
Rok	1985
Zpracovaný	true
OCR	false