D325

1986, 17. únor, Praha. – Výzva Charty 77, Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných a Čs. ligy pro lidská práva, zaslaná vládě ČSSR a vládám Francie, NSR, Nizozemí, Rakouska, Velké Británie a USA k výměně vězňů mezi Východem a Západem. (Dokument č. 5/86)^{E1K výzvě se připojila Mezinárodní společnost pro lidská práva (Internationale Gesellschaft für Menschenrechte – IGFM) se sídlem ve Frankfurtu nad Mohanem.}

Vládě Československé socialistické republiky a vládám Francouzské republiky, Německé spolkové republiky, Nizozemského království, Rakouské republiky, Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a Spojených států amerických, a to prostřednictvím velvyslanců těchto států v Československu

V minulých dnech sledovala světová veřejnost výměnu několika osob, vězněných v zemích západní Evropy za vyzvědačství ve prospěch některých států Varšavské smlouvy, za skupinu vězňů ze zemí východní Evropy. Byl mezi nimi i čs. občan Jaroslav Javorský, odsouzený v roce 1977 k 13 letům odnětí svobody pro údajné vyzvědačství.^{E2Jaroslav Javorský, který žil v NSR, se v roce 1976 pokusil převést přes Bulharsko na Západ svou českou snoubenku. Plán ztroskotal, bulharskou policií byl zatčen, předán StB a čs. soudem odsouzen k 13 letům vězení. Po 9 letech valdického vězení byl 11. 2. 1986 spolu s A. Ščaranským ve skupině 4 vězňů vyměněn za 5 agentů východních špionážních služeb, usvědčených na Západě.}

Tento humánní akt v nás vzbudil naději, že i další čs. občané, kteří jsou odsouzeni k dlouholetým trestům odnětí svobody za vyzvědačství, budou moci být osvobozeni. Myšlenka na takovou výměnu je o to naléhavější, že svou vinu rozhodně popírají a že podle dostupných informací nic nenasvědčuje ani tomu, že by se dopustili vyzvědačství, ani tomu, že by jednali z nízkých pohnutek.

Obracíme se proto na vlády západních zemí, které by mohly nabídnout vězněné vyzvědače k výměně a kterým je navíc nejlépe známo, zda se čs. občané odsouzení v Československu za vyzvědačství tohoto trestného činu skutečně dopustili, jakož i na československá úřední místa: Navrhujeme, aby do další výměny vězňů byli zahrnuti i tito čs. vězni:

Jiří Gans z Českých Budějovic, narozený v roce 1929, odsouzen za údajné vyzvědačství na 15 let, zbývá mu ještě pět a půl roku. Je ve velmi špatném zdravotním stavu, v jeho případě běží o záchranu života.^{E3V době vydání tohoto dokumentu nebylo mluvčím známo, že Jiří Gans byl na podzim 1985 propuštěn z valdické věznice na základě článku amnestie prezidenta republiky z 8. 5. 1985, podle něhož mohli být propuštěni těžce nemocní vězni.}

Ing. Petr Hauptmann z Prahy, narozený v roce 1946, odsouzen za údajné vyzvědačství na 10 let, zbývá mu sedm a půl roku.^{E4Petr Hauptmann v říjnu 1982 emigroval do SRN, v prosinci se vrátil do Československa z rodinných důvodů. Roku 1984 byl odsouzen za trestný čin opuštění republiky a za vyzvědačství, kterého se měl dopustit tím, že při výsleších podal informace o svém zaměstnání.}

Josef Römer z Gottwaldova, narozený v roce 1955, odsouzen za údajné vyzvědačství na 11 let, zbývají mu dva roky.^{E5Josef Römer byl odsouzen v roce 1978 na 13 let a vězněn ve Valdicích. Propuštěn byl až na základě amnestie, kterou prezidentu republiky 4. 12. 1989 navrhly VONS a Koordinační centrum Občanského fóra.}

František Veis z Prahy, narozený v roce 1932, signatář Charty 77, odsouzen za údajné vyzvědačství na 12 let, zbývá mu ještě více než šest let.

Dále navrhujeme, aby do výměny byli zahrnuti i dva signatáři Charty 77, kteří jsou nespravedlivě vězněni za politické delikty, a to Jiří Wolf,^{E6Jiří Wolf byl v roce 1978 odsouzen podle § 98 trestního zákona za podvracení republiky na 3 1/2 roku, roku 1983 znovu odsouzen k 6 letům vězení a 3 letům ochranného dohledu za to, že poskytl rakouskému velvyslanectví zprávu o poměrech v NVÚ Minkovice.} narozený v roce 1952, a Walter Kania,^{E7Walter Kania byl v roce 1977 odsouzen na 7 let pro údajné rozkrádání socialistického majetku. Od prosince 1983 znovu vězněn za pokus o poškozování zájmů republiky v cizině (konkrétně za pokus o odeslání dopisu příbuzným do ciziny).} narozený v roce 1940, kteří mají strávit ve vězení čtyři, resp. dva a půl roku.

O většině z nich je nám známo, že svého času byli ochotni odejít do ciziny; předpokládáme, že by k tomu byli ochotni i nyní, zároveň s propuštěním z vězení. Podle čs. zákonů by ostatně tento souhlas museli ještě výslovně vyjádřit.

Martin Palouš, Anna Šabatová, Jan Štern
mluvčí Charty 77
Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných
Čs. liga pro lidská práva, člen Mezinárodní federace pro lidská práva
Ladislav Lis, místopředseda Mezinárodní federace pro lidská práva
Správnost textu (i za VONS): Anna Šabatová, Anglická 8, Praha 2

Poznámka: Jména a adresy členů VONS byla naposledy zveřejněna ve Sdělení VONS č. 492. Všechna Sdělení VONS jsou zasílána Federálnímu shromáždění ČSSR.

Zdroj

• ÚSD, sb. FMV-Ch. – strojopis, Fotokopie s vlastnoručním podpisem Anny Šabatové.

Plné znění

• In: Informace o Chartě 77, roč. 9 (1986), č. 3, s. 3–4
• Listy, roč. 16 (1986), č. 2, s. 31
• Nový domov, roč. 37 (1986), č. 5.

Komentář

• Vídeňské svobodné listy, roč. 41, 27. 2. 1986, s. 3
• Kyncl, K.: „Špion“ Jaroslav Javorský. Listy, roč. 16 (1986), č. 2, s. 30–31.

E1.	K výzvě se připojila Mezinárodní společnost pro lidská práva (Internationale Gesellschaft für Menschenrechte – IGFM) se sídlem ve Frankfurtu nad Mohanem.
E2.	Jaroslav Javorský, který žil v NSR, se v roce 1976 pokusil převést přes Bulharsko na Západ svou českou snoubenku. Plán ztroskotal, bulharskou policií byl zatčen, předán StB a čs. soudem odsouzen k 13 letům vězení. Po 9 letech valdického vězení byl 11. 2. 1986 spolu s A. Ščaranským ve skupině 4 vězňů vyměněn za 5 agentů východních špionážních služeb, usvědčených na Západě.
E3.	V době vydání tohoto dokumentu nebylo mluvčím známo, že Jiří Gans byl na podzim 1985 propuštěn z valdické věznice na základě článku amnestie prezidenta republiky z 8. 5. 1985, podle něhož mohli být propuštěni těžce nemocní vězni.
E4.	Petr Hauptmann v říjnu 1982 emigroval do SRN, v prosinci se vrátil do Československa z rodinných důvodů. Roku 1984 byl odsouzen za trestný čin opuštění republiky a za vyzvědačství, kterého se měl dopustit tím, že při výsleších podal informace o svém zaměstnání.
E5.	Josef Römer byl odsouzen v roce 1978 na 13 let a vězněn ve Valdicích. Propuštěn byl až na základě amnestie, kterou prezidentu republiky 4. 12. 1989 navrhly VONS a Koordinační centrum Občanského fóra.
E6.	Jiří Wolf byl v roce 1978 odsouzen podle § 98 trestního zákona za podvracení republiky na 3 1/2 roku, roku 1983 znovu odsouzen k 6 letům vězení a 3 letům ochranného dohledu za to, že poskytl rakouskému velvyslanectví zprávu o poměrech v NVÚ Minkovice.
E7.	Walter Kania byl v roce 1977 odsouzen na 7 let pro údajné rozkrádání socialistického majetku. Od prosince 1983 znovu vězněn za pokus o poškozování zájmů republiky v cizině (konkrétně za pokus o odeslání dopisu příbuzným do ciziny).

Pole

Název	Hodnota
Řada	Dokumenty Charty 77
Den	17
Měsíc	2
Rok	1986
Zpracovaný	true
OCR	false