D341

1986, 6. červenec, Praha. – Sdělení o zásazích orgánů státní moci proti stykům signatářů Charty 77 s veřejnými činiteli USA. (Nečíslovaný dokument)

Ve dnech 30. 6. až 2. 7. 1986 pobýval na oficiální návštěvě v ČSSR předseda podvýboru pro evropské záležitosti zahraničního výboru Senátu USA senátor Larry Pressler (ze státu Jižní Dakota, za republikánskou stranu) s doprovodem. Z iniciativy americké strany došlo dne 1. 7. 1986 k rozhovorům s mluvčími a signatáři Charty 77,^{E1Setkání amerických představitelů s mluvčími a signatáři Charty 77 bylo podporováno novým americkým velvyslancem Julianem Niemczykem, který ve svém vystoupení v Senátu USA vyzval členy zahraničního výboru, aby se při návštěvách v Praze setkávali s představiteli československé opozice (srv. A. Kalinová o rozhovoru amerického velvyslance se členy zahraničního výboru USA in ÚSD, sb. FMV-Ch, RO 27/86-87). Tato velvyslancova iniciativa vzbudila v čs. oficiálním tisku silnou kritiku (srv. Tihlarčík, J.: Neobvyklé, neslýchané. Rudé právo, 2. 8. 1986, s. 27).} jichž se zúčastnila členka doprovodu senátora, pracovnice zahraničního výboru senátu dr. Carol Rea Hansenová, a za Chartu 77 její mluvčí Martin Palouš a Anna Šabatová a dále signatáři Charty 77 a členové VONS Václav Malý a Petr Uhl. Rozhovorům byli přítomni pracovníci velvyslanectví USA v Praze, rada pro politické otázky R. Bell a třetí tajemnice velvyslanectví J. Deanová. Při setkáních se hovořilo o problematice lidských práv a demokratických svobod v Československu, o politice státu vůči církvím a postavení věřících občanů ve společnosti, o postavení Charty 77 v čs. společnosti a o některých konkrétních případech nespravedlivě vězněných osob.

Senátorovi Larrymu Presslerovi, který chtěl navštívit byt, kde ho očekávali Václav Malý, Anna Šabatová a Petr Uhl, zabránila čs. Státní bezpečnost ve vstupu do domu a čs. občanům naopak zabránila vyjít z domu a se senátorem se setkat. Tento postup vůči významnému zahraničnímu politickému činiteli, který byl v Československu na oficiální návštěvě, je v hrubém rozporu jak s mezinárodními zvyklostmi, tak i se zásadami mnohokrát vyjádřenými dokumenty helsinského jednání a následných setkání KBSE, k nimž se hlásí i čs. státní moc.

K eskalaci nevlídných postojů čs. státu vůči USA a jejich ústavním a diplomatickým činitelům došlo dne 4. července 1986, kdy americký chargé d’affaires a.i. Carl W. Schmidt s chotí pořádali v rezidenci velvyslanectví USA v Praze recepci k 210. výročí nezávislosti Spojených států amerických. Kromě oficiálních osobností bylo na ni tradičně pozváno i mnoho dalších čs. občanů. Státní bezpečnost provedla onoho dne rozsáhlou akci, jíž se zúčastnilo několik desítek pracovníků StB, jejímž cílem bylo zabránit v účasti na recepci pozvaným chartistům. StB je předváděla k výslechům, které trvaly po dobu recepce; zadržovala je na ulici cestou na recepci nebo v jejich bytech; v některých případech vymáhala, opět pod pohrůžkou předvedení, slib, že postižený od účasti na oslavě upustí, jiné pozvané sledovala v úmyslu je od návštěvy rezidence odstrašit. Výslechy se týkaly nejen nedávných dokumentů Charty 77, ale i styků chartistů s pracovníky velvyslanectví USA. Různými formami nátlaku a nezákonného postupu StB byli toho dne postiženi Václav Benda, Ján Čarnogurský (který byl sledován při cestě z Bratislavy), Jiří Dienstbier, Jiří Hájek, Václav Havel (který byl střežen tzv. operativou v Hrádečku-Vlčicích), Eva Kantůrková, Marie Rút Křížková, František Lízna (jehož při cestě z Prahy sledovala malá kolona osobních automobilů a který byl poté ve Velkých Opatovicích, moravském městečku, kde žije, ostentativně „střežen“ operativou StB), Ladislav Lis, Václav Malý, Anna Marvanová, Martin Palouš, Josef Průša, Jiří Ruml, Anna Šabatová, Petruška Šustrová, Jan Štern a Petr Uhl. Je možné, že výčet osmnácti jmenovaných není úplný. Téhož dne byl krátce před 14. hodinou před domem, v němž žijí manželé Uhlovi, zadržen Zdeněk Ingr, signatář Charty 77 z Pardubic, který chtěl Uhlovy navštívit. Přímo před domem, na veřejném prostranství, byl pracovníky Státní bezpečnosti prohledán a poté odvezen; o jeho dalším osudu není nic známo.

Omezování osobní svobody a zásahy do soukromí jsou porušením čs. Ústavy a podle čs. trestního zákona jsou trestné. Rozsáhlá policejní akce byla navíc zaměřena proti přátelským stykům amerického a čs. lidu; byla demonstrací síly vůči těm americkým parlamentním a diplomatickým činitelům, kteří zcela v souladu s mezinárodními pakty o lidských právech projevují zájem o stav lidských práv v Československu. Pokud jde o Chartu 77, je podle svého základního prohlášení i celé své desetileté tradice připravena jednat o problematice lidských práv s kýmkoliv, komu jde o zlepšení v této oblasti. Vítá proto zájem zahraničních vládních i nevládních institucí, mezinárodní veřejnosti, světového tisku atd. o tyto otázky. Je jen vinou čs. státní moci samotné, která odmítá nabídku Charty 77 k dialogu o lidských právech, že se jednání o stavu lidských práv neúčastní. Nynější postup čs. orgánů – a akce StB tohoto rozsahu se musela konat se souhlasem politického vedení státu – je reakcí v posledních letech ojedinělou. Uvedené nevlídné akty čs. úřadů vůči veřejným činitelům USA jsou více než politováníhodné; jsou to kroky posilující atmosféru studené války, kroky, které jsou zaměřeny proti uvolňování mezinárodního napětí.

Anna Šabatová, Jan Štern
mluvčí Charty 77^{E2Sdělení podepsali pouze dva mluvčí, protože M. Palouš se v té době nenacházel v Praze.}

Zdroj

• Informace o Chartě 77, roč. 9 (1986), č. 9, s. 18–19.

Pole