D378

1987, 23. březen, Praha. – Dopis Michailu Gorbačovovi před jeho dubnovou návštěvou v Praze, vyzývající nové sovětské vedení k přehodnocení vztahů k Československu, ke stažení sovětských vojsk a raket s jadernými hlavicemi z Československa, signovaný současnými i bývalými mluvčími Charty 77. (Dokument č. 20/87)

[…]^{E1Vpravo nahoře připsáno L. Šilhánovou: Originál byl zaslán sovětskému velvyslanectví v Praze.}

Pane generální tajemníku,

u příležitosti Vaší návštěvy v Československu^{E2Ve dnech 9.–11. 4. 1987 navštívil M. Gorbačov Prahu a Bratislavu. Poprvé byl v Praze na podzim roku 1985, když se vracel ze schůzky na nejvyšší úrovni v Ženevě.} se na Vás obracíme jménem československé nezávislé občanské iniciativy Charta 77, která už deset let usiluje o větší uplatnění lidských práv v naší zemi.

Československá veřejnost sleduje se zájmem současné dění v Sovětském svazu, Váš program otevřenosti, demokratizace a společenské přestavby. Tento zájem provází zcela pochopitelně otázka, zda nová sovětská politika nalezne odvahu i k tomu, aby pravdivě zhodnotila a střízlivě řešila vše, co zatěžuje vztahy mezi našimi zeměmi a národy.

Před devatenácti lety vstoupily armády SSSR a některých dalších členů Varšavské smlouvy bez vědomí a proti vůli obyvatelstva i všech ústavních orgánů a v rozporu s mezinárodním právem do naší země, aby potlačily její demokratizační vývoj. Českoslovenští představitelé byli donuceni podepsat v Moskvě protokoly dalekosáhlého významu. Mohutná vojenská síla Vaší země zmařila pokojné úsilí o obrodu naší společnosti a způsobila, že politická moc v Československu se postupně vzdala všech svých demokratizačních snah. Následky zásahu byly katastrofální: byl obnoven a nesmyslně rozvinut byrokratický systém centralistického řízení hospodářství a veškerého společenského života. Postoj k příchodu vojsk se stal jedním z hlavních kritérií v hodnocení občanů a jejich pracovního uplatnění. Desetitisíce tvořivých lidí byly vyloučeny z veřejného života, byly potlačeny elementární politické, občanské a kulturní svobody a radikálně omezena lidská práva. Ekonomika stagnuje, propast mezi životní úrovní u nás a v zemích podobně rozvinutých se trvale prohlubuje. Politický obrat, který byl cílem a důsledkem obsazení Československa, se stal počátkem duchovní, sociální a mravní devastace. Rozrostla se korupce, protekcionismus, bezpráví, prospěchářství a privilegia určitých vrstev. Intervence z roku 1968 měla i své neblahé mezinárodní důsledky: byla prohloubena nedůvěra mezi státy a zkomplikovaly se snahy o uvolnění, mírovou koexistenci a odzbrojení.

Neočekáváme od Vás, že budete řešit problémy, které může a musí řešit naše společnost. Domníváme se však, že by neměla být promarněna šance na obnovení skutečné normality ve vztazích národů našich zemí. Není tajemstvím, že v důsledku intervence vznikla u mnoha československých občanů hluboká averze vůči SSSR, jeho lidu a dokonce i vůči jeho kultuře. Tato situace se začala v poslední době poněkud měnit, ale je jistě naším společným zájmem, aby se vzájemné vztahy lidu obou zemí trvale zlepšovaly.

Myslíme si, že můžete příznivě ovlivnit československou a evropskou situaci krokem, který spadá bezprostředně do rámce Vaší odpovědnosti. Tímto krokem by bylo stažení sovětských vojsk jakož i raket s jadernými hlavicemi z Československa.

V jednom ze svých dokumentů k výročí 21. srpna jsme napsali, že odchod těchto vojsk chápeme i my v širším kontextu evropské bezpečnosti. Vaše snaha o stažení početné sovětské armády z Československa by byla významným příspěvkem k rozmanitým odzbrojovacím jednáním.

Jak už jsme zdůraznili, příchod vojsk byl příčinou tragického vývoje, v jehož důsledku má dnes Československo pověst jednoho z nejstrnulejších států v Evropě. Stažení vojsk by tedy demonstrovalo porozumění Vašeho vedení skutečné hloubce politických škod, které jejich vpád způsobil. Bylo by jedním z těch praktických činů, jež by mohly i Čechům a Slovákům přesvědčivě potvrdit, že otevřenost, demokracie, respekt k lidským právům a vůle k míru jsou u Vás více než hesly a že to, co nazýváte novým myšlením, není omezeno rámcem tabuizovaných témat, která navršilo dřívější vedení Vaší země.

Šli bychom ještě dál: odvažujeme se říct, že svoboda, demokracie a ty všelidské hodnoty, o nichž jste nedávno hovořil, jsou nedělitelné a že se z nich tudíž nemůže natrvalo a skutečně těšit ten, kdo je upírá jiným. Odstraní-li Sovětský svaz hlavní zátaras, který sám kdysi postavil do cesty demokratickému vývoji v Československu, přispěje i k urychlení vlastního demokratizačního procesu a zároveň posílí důvěru mezi národy a státy, bez níž i dobře míněné mírové iniciativy musí ztroskotat.

Pane generální tajemníku, přijměte tento dopis jako projev naší otevřenosti a upřímnosti.

Jan Litomiský, Libuše Šilhánová, Josef Vohryzek
mluvčí Charty 77

Dopis dále podepsali:

Rudolf Battěk, Václav Benda, Jiří Dienstbier, Jiří Hájek, Václav Havel, Ladislav Hejdánek, Marie Hromádková, Eva Kantůrková, Marie Rút Křížková, Ladislav Lis, Václav Malý, Anna Marvanová, Jiří Ruml, Martin Palouš, Radim Palouš, Jana Sternová, Jaroslav Šabata, Jan Štern

Zdroj

• ČSDS, sb. Charta 77. – Strojopis, průpis.

Plné znění

• In: Informace o Chartě 77, roč. 10 (1987), č. 5, s. 3–4.

Komentáře

• Očekávání od návštěvy M. Gorbačova v Praze. Rozhlas Rakousko 1, 9. 4. 1987. ÚSD, sb. FMV-Ch, RO 48/87. Aktuality J. Jedličky: Tamtéž, RO 50/87-9.

E1.	Vpravo nahoře připsáno L. Šilhánovou: Originál byl zaslán sovětskému velvyslanectví v Praze.
E2.	Ve dnech 9.–11. 4. 1987 navštívil M. Gorbačov Prahu a Bratislavu. Poprvé byl v Praze na podzim roku 1985, když se vracel ze schůzky na nejvyšší úrovni v Ženevě.

Pole

Název	Hodnota
Řada	Dokumenty Charty 77
Den	23
Měsíc	3
Rok	1987
Zpracovaný	true
OCR	false