D379

1987, 23. březen, Praha. – Dopis prezidentovi, předsedům vlády a parlamentu, ministrům a poslancům s žádostí, aby při příležitosti návštěvy M. Gorbačova v Praze jednali o postupném stažení sovětských vojsk a jaderných raket a o přehodnocení smluv plynoucích z moskevského protokolu z roku 1968. (Dokument č. 21/87)

Pane prezidente,

pane předsedo federální vlády,

pane předsedo Federálního shromáždění ČSSR,

paní a páni ministři a poslanci,

obracíme se na Vás jménem nezávislé občanské iniciativy Charta 77 u příležitosti blížící se návštěvy generálního tajemníka ÚV KSSS Michaila Gorbačova v Československu.^{E1X. správa SNB FMV vydala 26. 3. 1987 informaci, v níž konstatuje „nárůst aktivity vnitřního protivníka“. Informace obsahuje přehled zveřejněných i připravovaných dokumentů Charty 77 v březnu 1987, zejména č. 20/87 a 21/87, a v závěru uvádí: „Dokumenty č. 20/87 a 21/87, které předal V. Havel dne 23. 3. 1987 Prečanovi do zahraničí včetně dokumentu č. 18/87, vyvolaly v nepřátelském prostředí značnou polemiku. Řada představitelů CH-77, např. Uhl, Hejdánek, s jejich zveřejněním nesouhlasila s odůvodněním, že dokumenty prohloubí rozpory uvnitř CH-77 a povedou CH-77 k izolaci „ze všech stran“. Uhl a Hejdánek nesouhlasili zejména s pasáží dokumentu týkající se stažení sovětských vojsk z našeho území. Příprava dokumentu č. 20/87 byla průběžně sledována a iniciována i pracovníky ZÚ KS [zastupitelských úřadů kapitalistických zemí] v Praze. Např. dne 18. 3. 1987 navštívil J. Dienstbiera pracovník ZÚ USA Bell v doprovodu zahraničního novináře. V průběhu rozhovoru chtěli vědět, kdy už bude dokument hotov ke zveřejnění v západních sdělovacích prostředcích. Z obsahu dokumentů č. 20/87 a 21/87 je zřejmé, že jde o časovanou akci, zaměřenou na diskreditaci mírové iniciativy Sovětského svazu s cílem zkomplikovat proces uvolnění v mezinárodních vztazích. K tomuto cíli je zneužito návštěvy s. Gorbačova v Praze, což vytváří možnost operativního ventilování celého problému na stránkách světového tisku. Tlaky ze strany ZÚ USA a předešlé poznatky o iniciativách Mlynáře a Pelikána potvrzují zahraniční impuls této iniciativy. Tím jsou vysvětleny i cíle sledované touto akcí.“ AMV, X. správa SNB FMV, i.j. 617.} Domníváme se, že tato návštěva poskytuje mimořádnou příležitost k tomu, začít důsledně překonávat už téměř dvě desetiletí trvající politickou, hospodářskou a morální krizi v naší zemi. Sovětský svaz v současné době přehodnocuje četné aspekty své vnitřní a mezinárodní politiky a z výroků některých sovětských činitelů lze usuzovat, že ani československá otázka nemusí být výjimkou. K tomu je podle našeho názoru potřebné, aby iniciativa vzešla z československé strany.

Současná krize naší společnosti byla bezpochyby vyvolána násilným přerušením demokratizačního vývoje v roce 1968 vojsky některých států Varšavské smlouvy, moskevským protokolem a následnou politikou, která rozrušila společenskou strukturu v Československu a znemožnila přirozený vývoj společnosti v souladu s jejími potřebami. Nedemokratická centralistická správa vedla k úpadku ekonomiky, politiky, kultury i morálky. Na kritiku stagnace, zaostávání a mnoha jiných negativních jevů reagovaly mocenské aparáty porušováním lidských práv, a to přesto, že se mezinárodní pakty o lidských právech staly součástí československého právního řádu.

V mezinárodních vztazích vedl vstup vojsk do Československa, jejich trvalý pobyt a později instalace raket s jadernými hlavicemi k oslabení důvěry potřebné k rozvíjení evropského mírového procesu.

Žádáme proto, abyste v jednáních se sovětskými činiteli navrhli postupné stažení vojsk a raket s jadernými hlavicemi z Československa a přehodnocení smluv plynoucích z moskevského protokolu ze srpna 1968. V jednom ze svých dokumentů k 21. srpnu jsme uvedli, že i my chápeme otázku pobytu sovětských vojsk v širším rámci odzbrojovacích jednání a mírové strategie. Avšak právě proto by stahování vojsk jako projev požadovaného myšlení přispělo nejen k obnovení národní a státní svébytnosti, ale také k mírovému vývoji evropského kontinentu, k nadějím na úspěch v odzbrojovacích jednáních a vůbec k vytváření předpokladů pro řešení všelidských úkolů, které nám dnes předkládají nové technologie, rozvoj vědy, napětí mezi postavením člověka a techniky v soudobém světě, nutnost ochránit životní prostředí zeměkoule a rostoucí rozdíly mezi bohatým a chudým světem.

Současně Vás žádáme, abyste z přehodnocení posrpnové politiky vyvodili potřebné důsledky pro vnitropolitický vývoj v Československu, pro obnovení respektu k právům všech občanů, pro rozvoj demokracie. Žádné deklarace o potřebě nové politiky, žádné dílčí personální přesuny nepřimějí občany, aby se veřejně a pracovně aktivizovali, budou-li dále ve vězeních lidé za nezávislé a kritické názory, nebude-li zrušena diskriminace vůči mnohým lidem a mnohým myšlenkám a nebude-li každému občanu bez výjimky, bez kádrových stropů a bez mocenské manipulace, poskytnuta stejná možnost rozvíjet své schopnosti ku prospěchu společnosti. Bez takové zásadní změny nelze překonat dvacetiletou stagnaci a obnovit dynamiku v žádné oblasti včetně ekonomiky. Je tedy nutné obnovit postavení Československa jako vyspělé civilizované země, jako státu, který přestane být „nemocným mužem Evropy“ a který se zařadí mezi nositele sociálních, kulturních a politických tužeb lidstva.

Kdo nechce využít dnes nabízených historických šancí, kdo chce jen udržovat své mocenské postavení a privilegia z něho plynoucí, měl by uvolnit místo jiným.

Jan Litomiský, Libuše Šilhánová, Josef Vohryzek
mluvčí Charty 77
Václav Havel, Jiří Hájek

Zdroj

• ÚSD, sb. FMV-Ch. – Strojopis, průpis s vlastnoručními podpisy.

Plné znění

• Informace o Chartě 77, roč. 10 (1987), č. 5, s. 4–5.

Pole