D388

1987, 12. duben, Praha. – Dementi zprávy stanice Rádia Svobodná Evropa, že Charta 77 poslala další dopis M. Gorbačovovi. (Dokument č. 29/87)

Dne 11. 4. 1987 mezi 18. a 19. hodinou ohlásila stanice Svobodné Evropy v pořadu Události a názory zprávu, že Charta 77 poslala ještě jiný dopis Michailu Gorbačovovi, než byl dopis z 23. března. Prohlašujeme, že se jednalo o zcela nesprávnou informaci. Dopis, který byl čten, podepsala a odeslala jiná skupina osob, z nichž někteří jsou signatáři Charty 77.E1V dopisu z 5. 4. 1987 osmnáct občanů (Ludmila Jankovcová, Bedřich Placák, Josefa Slánská, Luboš Kohout, Jiří Valach, Jaroslav Šabata, Stanislav Pošusta, Jaroslav Helbrant, Jiří Hájek, Vladimír Kadlec, Jiří Černý, Jiří Lom, Rudolf Zukal, Květa Valachová, Jaroslav Opat, Pavel Winkler, Vojtěch Kumpera, Marie Valachová ) přivítalo M. Gorbačova v Praze a vyjádřilo naději, že sovětská přestavba otevře cestu socialistické demokracii v Československu. V dopise se mj. říkalo: „… považujeme za nutné učinit vše pro to, aby všichni naši lidé se mohli zapojit do přestavby. A velice si přejeme spolupůsobit na obnovení tradičního přátelství mezi našimi národy, které utrpělo způsobem, jímž tehdejší vedení sovětské reagovalo na náš obrodný proces 1968. Jsme připraveni aktivně pomáhat podle svých možností při přestavbě naší společnosti. Pevně doufáme, že se tak stane brzy a že to bude opravdová přestavba. Byli bychom šťastni, kdyby právě Vaše návštěva pomohla otevřít cestu této společenské aktivitě, a jsme přesvědčeni, že by to znamenalo posílení důvěry ve společnou věc. Lidé v Československu chtějí překonat všechny překážky, které svazují tvůrčí síly země, statisíců dosud z aktivity vyloučených.“ Informace o Chartě 77, roč. 10 (1987), č. 6, s. 13–14. V tomtéž čísle (s. 26) vyšel o iluzích vyjádřených v dopisu 18 občanů kritický komentář Václava Vrabce Čekání na zázrak. O názorech z prostředí Charty hovořil 16. 4. 1987 komentář Rádia Svobodná Evropa: „Podle agenturních zpráv vyslovil Ladislav Lis, viceprezident Mezinárodního sdružení pro lidská práva, politování nad tím, že Gorbačov nevzal na vědomí nic z toho, o čem byla řeč ostatně i v námi citovaném dopisu Charty 77. Mluvčí katolické občanské opozice Václav Benda míní, že Gorbačov měl přece jen uznat, že okupace Československa v roce 1968 byl omyl, a nehovořit pouze, jak to udělal při neoficiální příležitosti v Bratislavě, o společných těžkých časech. Realisticky věc pojmenoval Petr Uhl, mluvčí VONS, který konstatoval, že Gorbačov podpořil československé stranické vedení, ačkoli ho za to osobně tak docela neviní, protože se stále ještě domnívá, že musel ustoupit konzervativnímu křídlu v sovětském stranickém vedení. Jistou míru optimismu si nedal vzít ani Václav Havel, který v tom, že se Gorbačov výslovně nezmínil o reformách a Pražském jaru, vidí spíše pozitivní znamení. Bývalý ministr zahraničí Jiří Hájek už pak zbytek svého neotřesitelného optimismu opírá o to, že se o sovětské intervenci nehovořilo nadšenými slovy. A pozitivně vykládá i to, že se v projevech při Gorbačovově návštěvě častěji mluvilo o demokratizaci, tedy o pojmu, který býval v posledních letech zřídkakdy používán.“ ÚSD, sb. FMV-Ch, RO 50/87-9. Ani dopis paní Anny Kohoutové neodeslala Charta 77.E2Anna Kohoutová, druhá manželka spisovatele Pavla Kohouta, zaslala 3. 4. 1987 Raise Gorbačovové dopis s prosbou o pomoc k získání povolení cesty do zahraničí za svými dětmi. V obou případech tedy jde o dopisy, s nimiž Charta 77 jako nezávislá občanská iniciativa nemá nic společného. Považujeme za nutné zdůraznit, že jakékoliv stanovisko, které není podepsáno mluvčími Charty 77, nelze považovat za její dokument. Pokud by zásada podpisů mluvčích nebyla respektována, mohly by být některé texty Chartě podsouvány s postranními úmysly.

Jan Litomiský, Libuše Šilhánová, Josef Vohryzek
mluvčí Charty 77

Zdroj
  • ČSDS, sb. Charta 77. – Strojopis, průpis.
Plné znění
  • In: Informace o Chartě 77, roč. 10 (1987), č. 5, s. 3–4.
Komentáře k návštěvě M. Gorbačova v Československu
  • Mlynář, Z.: Gorbačov v Brežněvově objetí. Listy, roč. 17 (1987), č. 2, s. 1–4
  • S.K.: Zklamání. Prostor, roč. 3 (1987), č. 9, s. 3–4
  • Gorbačov – ano či ne. Redakční diskuse. Tamtéž, s. 5–14
  • Jičínský, Z.: Charta 77 a M. S. Gorbačov. Ze zásuvky i z bloku, č. 13 (září 1987), s. 45–54
  • Havel, V.: Setkání s Gorbačovem. Listy, roč. 17 (1987), č. 5, s. 47–48.
E1.V dopisu z 5. 4. 1987 osmnáct občanů (Ludmila Jankovcová, Bedřich Placák, Josefa Slánská, Luboš Kohout, Jiří Valach, Jaroslav Šabata, Stanislav Pošusta, Jaroslav Helbrant, Jiří Hájek, Vladimír Kadlec, Jiří Černý, Jiří Lom, Rudolf Zukal, Květa Valachová, Jaroslav Opat, Pavel Winkler, Vojtěch Kumpera, Marie Valachová ) přivítalo M. Gorbačova v Praze a vyjádřilo naději, že sovětská přestavba otevře cestu socialistické demokracii v Československu. V dopise se mj. říkalo: „… považujeme za nutné učinit vše pro to, aby všichni naši lidé se mohli zapojit do přestavby. A velice si přejeme spolupůsobit na obnovení tradičního přátelství mezi našimi národy, které utrpělo způsobem, jímž tehdejší vedení sovětské reagovalo na náš obrodný proces 1968. Jsme připraveni aktivně pomáhat podle svých možností při přestavbě naší společnosti. Pevně doufáme, že se tak stane brzy a že to bude opravdová přestavba. Byli bychom šťastni, kdyby právě Vaše návštěva pomohla otevřít cestu této společenské aktivitě, a jsme přesvědčeni, že by to znamenalo posílení důvěry ve společnou věc. Lidé v Československu chtějí překonat všechny překážky, které svazují tvůrčí síly země, statisíců dosud z aktivity vyloučených.“ Informace o Chartě 77, roč. 10 (1987), č. 6, s. 13–14. V tomtéž čísle (s. 26) vyšel o iluzích vyjádřených v dopisu 18 občanů kritický komentář Václava Vrabce Čekání na zázrak.
O názorech z prostředí Charty hovořil 16. 4. 1987 komentář Rádia Svobodná Evropa: „Podle agenturních zpráv vyslovil Ladislav Lis, viceprezident Mezinárodního sdružení pro lidská práva, politování nad tím, že Gorbačov nevzal na vědomí nic z toho, o čem byla řeč ostatně i v námi citovaném dopisu Charty 77. Mluvčí katolické občanské opozice Václav Benda míní, že Gorbačov měl přece jen uznat, že okupace Československa v roce 1968 byl omyl, a nehovořit pouze, jak to udělal při neoficiální příležitosti v Bratislavě, o společných těžkých časech. Realisticky věc pojmenoval Petr Uhl, mluvčí VONS, který konstatoval, že Gorbačov podpořil československé stranické vedení, ačkoli ho za to osobně tak docela neviní, protože se stále ještě domnívá, že musel ustoupit konzervativnímu křídlu v sovětském stranickém vedení. Jistou míru optimismu si nedal vzít ani Václav Havel, který v tom, že se Gorbačov výslovně nezmínil o reformách a Pražském jaru, vidí spíše pozitivní znamení. Bývalý ministr zahraničí Jiří Hájek už pak zbytek svého neotřesitelného optimismu opírá o to, že se o sovětské intervenci nehovořilo nadšenými slovy. A pozitivně vykládá i to, že se v projevech při Gorbačovově návštěvě častěji mluvilo o demokratizaci, tedy o pojmu, který býval v posledních letech zřídkakdy používán.“ ÚSD, sb. FMV-Ch, RO 50/87-9.
E2.Anna Kohoutová, druhá manželka spisovatele Pavla Kohouta, zaslala 3. 4. 1987 Raise Gorbačovové dopis s prosbou o pomoc k získání povolení cesty do zahraničí za svými dětmi.

Pole

NázevHodnota
ŘadaDokumenty Charty 77
Den12
Měsíc4
Rok1987
Zpracovanýtrue
OCRfalse