D401

1987, 24. červen, Praha. – Dopis Charty 77 Federálnímu shromáždění, České národní radě a Obvodnímu národnímu výboru v Praze 6 se žádostí o vyšetření vraždy číšníka v pražské restauraci příslušníkem StB. (Dokument č. 42/87)

K závažné události v Dejvicích

Uplynul více než měsíc ode dne, kdy ČTK a od ní některé čs. deníky přinesly zprávu o násilném usmrcení číšníka v Praze 6 střelnou zbraní.^{E1Zpráva o incidentu a o zadržení dvou pachatelů vyšla v Rudém právu v rubrice Z černé kroniky dne 20. května 1987.} Praha nezůstává ušetřena rostoucí kriminality, kterou pociťují velkoměsta téměř na celém světě. V čs. sdělovacích prostředcích je ovšem nechvalným zvykem odbývat i závažné trestné činy stručnými zmínkami. V případě zavraždění číšníka z dejvické restaurace je však úspornost novinové zprávy v příkrém rozporu s povahou případu a s tím, jaký neklid tato událost vyvolala.

Už dopoledne následujícího dne kolovaly po Praze alarmující zvěsti o podrobnostech, které nemohly zůstat novinářům ani úřadům neznámy. Přesto však sdělovací prostředky žádná další fakta o případu nepřinesly a úřední místa na zvěsti a neklid nereagovala.^{E2Další informace vyšla až 7. července 1987 v Rudém právu: „Ve věci probíhá intenzivní vyšetřování za aktivní pomoci veřejnosti a v nejbližších dnech bude věc předložena vojenské prokuratuře s návrhem na podání žaloby proti oběma stíhaným pachatelům.“ (Srv. sdělení ministerstva vnitra, Rudé právo, 7. 7. 1987, s. 2. Viz též D412 (15. 9. 1987).}

Zmíněná událost se odehrála přibližně takto:

Dne 18. května těsně před večerní uzavírací hodinou vstoupili do restaurace Na Studentské na rohu Leninovy a Studentské ulice dva muži a požádali o alkoholické nápoje. Obsluhující číšník jim je odmítl nalít, snad s odůvodněním, že restauraci zavírá. Došlo k ostrému sporu, načež jeden z těch mužů odešel. Vrátil se po chvíli se střelnou zbraní, z níž pak jeden z těch mužů na číšníka vypálil a smrtelně ho zranil. Podle očitých svědků mělo jít o kapitána a majora Státní bezpečnosti, zaměstnané v nedaleké Sadové ulici. Nastala vřava, pachatelé chtěli uprchnout. Byli však zadrženi některými občany a posléze příslušníky VB. Číšníkovi byla poskytnuta lékařská pomoc, ale po převozu do nemocnice zemřel.

K této události bychom se nevyjadřovali, kdyby k nám nedocházely zprávy očitých svědků, že pachateli tohoto závažného trestného činu měli být příslušníci Státní bezpečnosti, tedy veřejní činitelé. Jsme toho názoru, že tím spíše by měli být občané o celé události, o průběhu vyšetřování a posléze o soudním projednávání zevrubně informováni.

Nedostatečná informovanost občanů o závažných případech trestné činnosti posiluje pocit právní nejistoty a nedůvěru k právnímu řádu. Vyvolává pochybnosti o rovnosti občanů před zákonem, protože průběh vyšetřování je vždy tajný a dokonce i veřejné procesy ve skutečnosti obvykle probíhají, jako by to byly procesy s vyloučením veřejnosti. O tom, jak jsou vyšetřovány případy trestné činnosti u politicky a veřejně činných osob, se toho veřejnost dovídá málo nebo vůbec nic. Je to mj. proto, že nejběžnější formy a způsoby společenské kontroly jsou u nás ochromeny.

Náhradním zdrojem informací o alarmujících případech trestné činnosti a výkonu práva se proto – kromě tendenčně upravovaných zpráv a pořadů ve sdělovacích prostředcích – stávají neověřitelné fámy. Státní moc, která tuto nedůstojnou situaci vytvořila, brání sdělovacím prostředkům, aby jí čelily. Její představitelé jsou nad neinformované občany příliš povzneseni, než aby věcnými dementi uváděli zvěsti na správnou míru.

Ještě citelnější je nadřazenost, se kterou se občané mnohdy setkávají ve styku s uniformovanými a neuniformovanými pracovníky Sboru národní bezpečnosti (SNB). Někteří jeho příslušníci dávají často svým chováním i výroky najevo vědomí a pocit všemocnosti, což u mnoha občanů jen zvyšuje všeobecnou právní nejistotu. Případ zavražděného číšníka střelnou zbraní tuto nenormální situaci jen aktualizuje.

Pocity i vědomí všemocnosti u některých veřejných činitelů, jakož i jejich faktická nedotknutelnost může vytvářet psychickou atmosféru beztrestnosti a může vést i k jejich zkratovému jednání. Je v tom nebezpečí, jež by se mohlo neblaze projevit v možných dílčích a zejména širších sociálních konfliktech.

Navrhujeme, aby poslanci za Prahu 6 přednesli své interpelace na příslušných shromážděních. Dále navrhujeme, aby Federální shromáždění ustavilo parlamentní vyšetřovací skupinu, která zjistí, jak proběhlo a jak probíhá vyšetřování zmíněného případu z Prahy 6 a jaké jsou důvody jeho utajování. Výsledky práce vyšetřovací skupiny a následné rozpravy poslanců by měly být oficiálně publikovány. Soudní proces s pachateli uvedeného trestného činu by měl být bezpodmínečně veřejný a i o něm by měli být občané podrobně informováni.^{E3Poprvé Chartě 77 písemně odpověděl čs. státní orgán – Kancelář České národní rady – dopisem z 5. srpna 1987 (čj. 1980/87) na domácí adresu mluvčího J. Vohryzka: „K Vašemu podání z 24. června 1987 sdělujeme, že ústavněprávní výbor České národní rady je podrobně informován o skutečnostech, ke kterým došlo 18. května 1987 v restauraci ‚Studentská‘ v Praze 6–Dejvicích i o postupu příslušných státních orgánů v této věci. Provedená opatření pokládáme za zcela dostatečná. Důvody k dalším opatřením jsme neshledali. Za Kancelář České národní rady JUDr. František Fremund“.}

Jan Litomiský, Libuše Šilhánová, Josef Vohryzek
mluvčí Charty 77

Zdroj

• ČSDS, sb. Charta 77. – Strojopis, průpis.

Plné znění

• In: Informace o Chartě 77, roč. 10 (1987), č. 4, s. 2–3
• Americké listy, 17. července 1987.

E1.	Zpráva o incidentu a o zadržení dvou pachatelů vyšla v Rudém právu v rubrice Z černé kroniky dne 20. května 1987.
E2.	Další informace vyšla až 7. července 1987 v Rudém právu: „Ve věci probíhá intenzivní vyšetřování za aktivní pomoci veřejnosti a v nejbližších dnech bude věc předložena vojenské prokuratuře s návrhem na podání žaloby proti oběma stíhaným pachatelům.“ (Srv. sdělení ministerstva vnitra, Rudé právo, 7. 7. 1987, s. 2. Viz též D412 (15. 9. 1987).
E3.	Poprvé Chartě 77 písemně odpověděl čs. státní orgán – Kancelář České národní rady – dopisem z 5. srpna 1987 (čj. 1980/87) na domácí adresu mluvčího J. Vohryzka: „K Vašemu podání z 24. června 1987 sdělujeme, že ústavněprávní výbor České národní rady je podrobně informován o skutečnostech, ke kterým došlo 18. května 1987 v restauraci ‚Studentská‘ v Praze 6–Dejvicích i o postupu příslušných státních orgánů v této věci. Provedená opatření pokládáme za zcela dostatečná. Důvody k dalším opatřením jsme neshledali. Za Kancelář České národní rady JUDr. František Fremund“.

Pole

Název	Hodnota
Řada	Dokumenty Charty 77
Den	24
Měsíc	6
Rok	1987
Zpracovaný	true
OCR	false