D412

1987, 15. září, Praha. – Odpověď České národní radě ve věci vyšetření vraždy v pražské restauraci. (Dokument č. 53/87)

Děkujeme za Vaši odpověď na dokument Charty 77 42/87 ze dne 24. června 1987 „K závažné události v Dejvicích“, ve kterém nám sdělujete, že ústavněprávní výbor České národní rady je o skutečnostech, ke kterým došlo 18. 5. 1987 v restauraci Studentská v Praze 6 – Dejvicích, i o postupu příslušných státních orgánů v této věci podrobně informován a že provedená opatření pokládáte za zcela dostatečná.^{E1Viz D401 (24. 6. 1987).}

Ve jmenovaném dokumentu Charty 77 jsme však Českou národní radu upozorňovali nejen na to, jak je nutné, aby o celé záležitosti, tj. o zavraždění číšníka příslušníky StB a o postupu příslušných státních orgánů, byli informováni poslanci, ale zdůrazňovali jsme, jak je důležitá včasná a všestranná informovanost veřejnosti. Neadresovali jsme přitom tento dokument sdělovacím prostředkům, neboť jsme nepředpokládali, že onen mimořádně závažný případ byl veřejnosti zamlčen jejich vinou. Poslali jsme zmíněný dokument poslancům ČNR, Federálního shromáždění ČSSR a ONV v Praze 6, protože jsme přesvědčeni, že potlačení informací o tomto případě, tak jako o případech podobných, je zaviněno nezákonnými praktikami státních orgánů. V dokumentu Charty 77 42/87 jsme na tyto souvislosti poukázali a zmínili jsme se také o tom, že velký počet veřejných procesů proběhl tak, jako by byly neveřejné.

Je politováníhodné, že ústavněprávní výbor České národní rady těmto i dalším námi uvedeným jevům nepřikládá váhu. I po Vašem sdělení, že jste neshledali důvody k dalším opatřením, trváme na svém přesvědčení, že jde o jevy společensky velmi závažné. Soudíme, že případ z 18. května 1987 v restauraci Studentská v Praze 6, jakkoli snad ojedinělý, měl by být podnětem hlubšího jednání o tom, co brání informovanosti občanů o takovýchto závažných událostech, a co brání tomu, aby včas informovaná veřejnost mohla sledovat a kontrolovat činnost státního ústrojí včetně justice, jak to moderní vyspělá společnost vyžaduje.^{E2Příslušníci SNB byli odsouzeni Vyšším vojenským soudem v Příbrami: R. Herzlík k 14 letům a J. Gráf k 5 letům odnětí svobody.}

V tomto přesvědčení nás utvrzuje událost ze dne 4. 9. 1987, taktéž v Praze 6 – Dejvicích, na kterou upozornil Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných. Toho dne skupina příslušníků Státní bezpečnosti vnikla do místnosti domu v Dejvické ulici č. 7, určeného k demolici, a zničila v něm malby dětí na stěnách a plakátech a poškodila elektrické zařízení. Tentokrát údajně nedošlo k žádnému útoku na osobu, došlo však k vandalství při ničení dětských malůvek, čehož se dopustily dospělé osoby s úřední pravomocí.

To je bezpochyby varovné znamení, že morální a psychický stav některých zaměstnanců Státní bezpečnosti, jak se projevil v posledních měsících v Praze 6 – Dejvicích, není takový, jaký by musel být, kdyby byl vystaven kontrole řádně informované veřejnosti a poslanců.

Jan Litomiský, Libuše Šilhánová, Josef Vohryzek
mluvčí Charty 77

Zdroj

• ČSDS, sb. Charta 77. – Strojopis, průpis.

Plné znění

• In: Informace o Chartě 77, roč. 10 (1987), č. 12, s. 5–6
• vysílán BBC 17. 9. 1987 a s komentářem v RFE 18. 9. 1987. AMV, RO 91, 92, 94/87-9.

Pole