D417

1987, 10. říjen, Praha. – Blahopřání Zdeňku Urbánkovi k 70. narozeninám. (Dokument č. 58/87)

Dne 12. října oslaví své sedmdesáté narozeniny spisovatel Zdeněk Urbánek. Jeho činnost, spojená v posledních letech s Chartou 77, kterou podepsal jako jeden z prvních, je jen přirozeným a logickým pokračováním jeho celoživotního postoje nezávislého intelektuála.

Svou tvůrčí dráhu začínal těsně před druhou světovou válkou v okruhu mladých literátů kolem básníka Jiřího Ortena. Když Jiří Orten za nacistické okupace nemohl publikovat pod vlastním jménem, Zdeněk Urbánek mu vydal básnickou sbírku pod pseudonymem. Tato praxe, charakteristická v podmínkách tvorby pod totalitním dozorem, tehdy v Čechách nová a nebezpečná, provázela vlastní literární produkci Zdeňka Urbánka od jejího počátku. Už ve své studii Člověk v mladé poezii z roku 1940 zjistil Zdeněk Urbánek svou příslušnost k těm, kteří nikam nepřísluší a pro něž ideologie neplatí. Když se jako romanopisec, kritik a redaktor novin Národní osvobození po roce 1948 dočkal obnovení totalitního dozoru nad kulturou, vyřešil situaci nepoddajného spisovatele tím, že se věnoval literárnímu překladu. Jeho překlady Williama Shakespeara patří do řady, která začíná u J. V. Sládka a tvoří souvislou tradici českého shakespearovského překladu, jenž je integrální součástí literární a divadelní kultury. V době obecného úpadku jazyka v padesátých letech vynikly Urbánkovy překlady Joyceových Dubliňanů a dalších děl anglické a americké literatury pružností výrazu a mnohostranností stylových prostředků.

Když byla v sedmdesátých letech Zdeňkovi Urbánkovi znemožněna i překladatelská činnost, vrátil se k prozaické tvorbě a v samizdatové edici Expedice vydal dva svazky próz, Popaměti a Ztracená země. V roce 1985 dostal cenu Toma Stopparda, udělovanou pravidelně za tvůrčí podíl v českém samizdatu.

Dnes je Zdeněk Urbánek generačně nezařaditelný. Díky vzácnému rozhledu a stálé otevřenosti pro dialog přitahuje mladé i nejmladší literáty i přátele s nejrozličnějšími zájmy. Jeho postoj vnitřně svobodného spisovatele a občana, který mu je a vždy byl vlastní, přetrval hodně evropských diktátorů.

Přejeme Z. Urbánkovi mnoho dalších let tvůrčí práce a zdraví.^{E1Po listopadu 1989 rektor Akademie múzických umění (1991–1992), od roku 1990 předseda Společnosti F. Kafky, člen výboru PEN-klubu. Autor memoárů Stvořitelé světa, 1.–3. díl. Toronto 1989 (Brno 1995, 1996, 1997) a literárních úvah Zvláštní případy (1993).}

Jan Litomiský, Libuše Šilhánová, Josef Vohryzek
mluvčí Charty 77

Zdroj

• ČSDS, sb. Charta 77. – Strojopis, průpis.

Plné znění

• In: Informace o Chartě 77, roč. 10 (1987). č. 14, s. 2.

Literatura

• Karfík, V.: Návraty Z. Urbánka (studie o celoživotním díle). Kritický sborník, roč. 7 (1987), sv. 3, s. 1–36.

Pole