D450

1988, 11. březen, Praha. – Dopis Federálnímu shromáždění a vládě ČSSR, Generální prokuratuře ČSSR, Sekretariátu pro věci církevní a kardinálu Tomáškovi protestující proti porušování náboženské svobody a útokům proti Chartě 77 při celonárodní katolické pouti. (Dokument č. 10/88)

O hrubém porušování náboženských svobod a útocích proti Chartě 77

V době celonárodní katolické pouti do katedrály sv. Víta v Praze, konané 6. března t. r. na počest významné postavy českých národních dějin, blahoslavené Anežky, provedly čs. orgány celou řadu represivních opatření, jimiž vážně porušily právo na náboženskou svobodu mnoha našich spoluobčanů. V jejich rámci pak provedly také razantní útok proti Chartě 77.^{E1O řadě nezákonných opatření proti nedělní
svatovítské mši a proti účasti chartistů na setkání s britským diplomatem
D. Ratfordem viz Sdělení VONS č. 728 a 731: Rozsáhlé politické akce.
Informace o Chartě 77, roč. 11 (1988), č. 5, s. 5–6, č. 6,
s. 10.}

Je na místě připomenout, že Charta 77 je společenstvím sdružujícím čs. občany bez ohledu na to, jakou mají náboženskou víru či zda jsou bez vyznání. Vycházejíc z nedělitelnosti demokratických svobod a občanských práv, vyjádřila Charta 77 svým dokumentem č. 9 z roku 1988^{E2Viz D449
(29. 2. 1988).} svou podporu katolické petici o 31 bodech, jíž se věřící dožadují náboženské svobody a odluky církve od státu. Tento dokument předali mluvčí Charty 77 dne 3. března kardinálu Tomáškovi a ujistili ho jménem Charty 77, že neustanou v úsilí o dodržování lidských práv včetně svobod v oblasti víry, náboženství a postavení církví.

Podle hodnověrných zpráv není pravda, že by kardinál Tomášek požádal o ochranu pouti náčelníka pražské správy SNB gen. Cardu. Takto totiž zdůvodňovala Státní bezpečnost svá opatření četným signatářům Charty 77, které vystavila nezákonným omezením. Sedmnáct signatářů Charty 77 včetně tří jejích mluvčích a členů VONS bylo na 48 hodin (někteří ještě déle) zajištěno, další byli střeženi ve svých bytech, varováni, aby nejezdili do Prahy, povoláváni na výslechy apod. Mezi postiženými bylo i mnoho nekatolíků a občanů bez vyznání. Celkový podtext těchto razantních opatření je ten, že podle Státní bezpečnosti je Charta 77 eo ipso společenstvím, které je trvalým zdrojem narušování veřejného pořádku. Tuto optiku musíme co nejrozhodněji odmítnout. Současně důrazně protestujeme proti tomu, že asi deseti signatářům Charty 77 a dalším občanům bylo zabráněno či bráněno – a to za použití fyzické síly – v účasti na večeři s náměstkem politického ředitele britského Ministerstva zahraničních věcí Davidem Ratfordem, na níž byli pozváni do rezidence britského velvyslanectví. Zásahy tohoto typu, k nimž se Státní bezpečnost už více než rok neuchylovala, jsou, řečeno slovy diplomatické nóty britského ministerstva zahraničí, „metodami patřícími do dávno minulých dob“.

I když byli všichni zadržení nakonec propuštěni, znepokojuje nás zahájení trestního stíhání proti mluvčímu Charty 77 Stanislavu Devátému a proti signatáři Charty 77 Augustinu Navrátilovi, jímž chce StB opět kriminalizovat Chartu 77 a v případě A. Navrátila též sílící hnutí čs. katolíků.^{E3S. Devátý byl
po schůzce s britským diplomatem odveden příslušníkem StB a eskortován do
Gottwaldova, obviněn z výtržnictví (Sdělení VONS č. 734, Informace
o Chartě 77, roč. 11 (1988), č. 6, s. 12) a A. Navrátil znovu trestně
stíhán pro údajný trestný čin útoku na státní orgán (Sdělení VONS č. 732,
tamtéž, s. 10–11).}

Útoky proti Chartě a nezávislým občanským aktivitám nejsou v naší zemi ničím novým. Politování vzbuzuje jen okolnost, že v posledních letech a zvláště měsících se orgány státní moci k takovým zákrokům uchylovaly stále méně a že rozsah současných akcí svědčí o návratu k policejnímu zastrašování, šikanám a represáliím.

Za mnohem závažnější považujeme však změnu státních a stranických orgánů v jiné oblasti. Máme na mysli náboženské svobody.

Čs. orgány, které musejí čelit oprávněné kritice z domova i ze zahraničí, že potlačují náboženskou svobodu, se většinou brání poukazem na to, že svoboda kultu, tj. v případě katolické církve hlavně svobodné konání obřadů v církevních budovách, je v Československu zaručena. I tyto svobody byly ostatně vždy jen relativní, ať jde o právo kněží svobodně vykonávat obřady, nebo o účast věřících, která jim často způsobuje potíže v zaměstnání a jinde. Nicméně je pravda, že státní orgány dosud přímo nebránily věřícím v účasti na náboženských obřadech. Policejní a další opatření proti pouti k svátku blahoslavené Anežky znamenají zřejmý obrat k horšímu i v této oblasti. Stovky policejních kontrol na silnicích odnímajících technické průkazy, kde to bylo jen trochu možné; policejní kontroly v autobusech; zrušení nebo odklonění pravidelných autobusových i železničních spojů z různých měst do Prahy v den poutě; nápis na Hradě umístěný den před poutí, že v neděli je Hrad pro veřejnost uzavřen a posílání lidí (včetně babiček z Moravy) do kostela sv. Haštala, že prý pouť se koná tam; zátarasy z maringotek před sv. Haštalem, kde se konalo odpoledne oratorium; filmování vchodu do katedrály; přítomnost mnoha neuniformovaných policistů přímo v katedrále, kteří tam mj. ničili připravené texty mešní písně; filmování věřících, kteří se shromáždili před arcibiskupským palácem po mši; výluka v městské dopravě, postihující jak stanici metra Malostranská, tak i tramvaj č. 22; změny v televizních pořadech, které měly jednak odlákat od účasti na mši atraktivním filmem, jednak naladit obyvatelstvo protikatolicky – tyto a další skutečnosti prokazují zcela jasně, že státní orgány se rozhodly omezovat i svobodu kultu, a to ve značném rozsahu. Vyjadřujeme rozhořčení nad tímto postupem, který hrubě narušuje tak významný zájem celé čs. společnosti, jakým je úprava vztahů čs. státu a katolické církve a právní zajištění svobodného náboženského života.

Stanislav Devátý, Miloš Hájek, Bohumír Janát
mluvčí Charty 77
Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných (Československá liga pro lidská práva, člen Mezinárodní federace pro lidská práva)

Zasláno: Federálnímu shromáždění, vládě ČSSR, Generální prokuratuře ČSSR, Sekretariátu pro věci církevní při Ministerstvu kultury (MK) ČSR, kardinálu Tomáškovi

Zdroj

ČSDS, sb. Charta 77. – Strojopis, průpis.

Plné znění

In: Informace o Chartě 77, roč. 11 (1988), č. 6, s. 2–3
Informace o církvi, 1988, č. 4, s. 13.

Komentáře

Benda, V.: Církev bojující. In Lidové noviny, roč. 1 (1988), č. 4, s. 2
Společný pastýřský list k roku blahoslavené Anežky Přemyslovny. Informace o církvi, 1988, č. 1, s. 20–21
Rok Anežky České – rok služby životu. Tamtéž, č. 2, s. 11–12
Naše sestra Anežka. Tamtéž, č. 3, s. 2
Národní pouť k poctě blahoslavené Anežky České. Tamtéž, č. 4, s. 9
Holeček, M.: Črty z anežské pouti. Tamtéž, č. 9, s. 14
Zvěřina, J.: Těžký život poutníků. Tamtéž, s. 14
Kantůrková, E.: Komu jarní slunce svítí. Tamtéž, s. 15–16
Homilie Otce kardinála při národní pouti v katedrále sv. Víta v Praze 6. března 1988. Tamtéž, č. 4, s. 10–11
Z pouti k blahoslavené Anežce České v Praze dne 6. března 1987. In: Studie II–III, 1988, č. 116–117, s. 219–222.

E1.	O řadě nezákonných opatření proti nedělní svatovítské mši a proti účasti chartistů na setkání s britským diplomatem D. Ratfordem viz Sdělení VONS č. 728 a 731: Rozsáhlé politické akce. Informace o Chartě 77, roč. 11 (1988), č. 5, s. 5–6, č. 6, s. 10.
E2.	Viz D449 (29. 2. 1988).
E3.	S. Devátý byl po schůzce s britským diplomatem odveden příslušníkem StB a eskortován do Gottwaldova, obviněn z výtržnictví (Sdělení VONS č. 734, Informace o Chartě 77, roč. 11 (1988), č. 6, s. 12) a A. Navrátil znovu trestně stíhán pro údajný trestný čin útoku na státní orgán (Sdělení VONS č. 732, tamtéž, s. 10–11).

Pole

Název	Hodnota
Řada	Dokumenty Charty 77
Den	11
Měsíc	3
Rok	1988
Zpracovaný	true
OCR	false