D464

1988, 25. duben, Praha. – Prohlášení k mezinárodní řetězové hladovce za osvobození československých politických vězňů, organizované od 1. ledna Mezinárodní společností pro lidská práva. (Dokument č. 22/88)

K mezinárodní hladovce za osvobození československých vězňů přesvědčení

Hladovění se stalo již tradiční morální zbraní vězňů přesvědčení a svědomí. V posledních letech se ale stále častěji stává, že skupiny kriticky smýšlejících lidí protestují hladovkou proti nezákonnému a nespravedlivému věznění svých spoluobčanů. V minulém roce uspořádali takovou hladovku někteří občané na Moravě a v severních Čechách. K nim se pak připojili lidé z dalších míst, dokonce i někteří Češi žijící v zahraničí.

Na tuto obdivuhodnou akci navazuje počínaje 1. lednem 1988 morálně nesmírně cenná hladovka za osvobození československých politických vězňů, kterou organizuje Mezinárodní společnost pro lidská práva (IGFM).^{E1Mezinárodní společnost pro lidská práva IGFM (Internationale Gesellschaft für Menschenrechte), humanitární organizace založená v SRN roku 1972. Pracuje asi v 35 zemích celého světa, hlavní sídlo je ve Frankfurtu nad Mohanem, kde se každý rok schází mezinárodní konference za účasti zástupců jednotlivých národních sekcí. Hlavním smyslem IGFM je individuální pomoc všem, kteří trpí újmou ve svých lidských právech, ať už z politických, národnostních nebo náboženských důvodů. IGFM, zejména její rakouská a švýcarská sekce (kde pracovali čs. emigranti, zejména D. Vaněčková a D. Seidlová), vydatně podporovala politické vězně a jejich rodiny v Československu, ať finančně, nebo morálně – hladovkou či zasíláním písemných pozdravů z celého světa. Výzvu k podpoře politických vězňů symbolickou hladovkou po dobu 24 hodin organizovala IGFM pod heslem Výzva k jubilejnímu roku 1988. Podobnou pomoc politickým vězňům organizovala Polsko-československá solidarita, která publikovala ve svém časopisu Biułetyn informacyjny apel k založení iniciativy „Patronát“, která by spočívala v trvalé péči o individuální vězně ze sousední země. Akci „Patronát“ koordinovali R. Garolik, P. Niemczyk, P. Uhl a P. Pospíchal.} Švýcaři, Švédové, Němci, Rakušané a další Evropané i Američané seznámení se situací československých politických vězňů projevují jednodenní hladovkou svůj protest proti jejich nespravedlivému věznění a požadují jejich amnestii. Výzva IGFM vychází z připomínky jubilejního roku 1988, významných československých výročí: vzniku ČSR 1918, zániku demokracie roku 1948, politického jara 1968 a konstatuje: „Smutnou skutečností zůstává, že stále ještě jsou v Československu lidé pronásledováni a zavíráni do vězení pro své politické nebo náboženské přesvědčení, pro své nekonformní postoje, pro upozorňování na nedostatky v řízení státu. A to navzdory úmluvám, ke kterým se československý stát zavázal podepsáním mezinárodních paktů o občanských a lidských právech a podepsáním helsinských dohod.“ Dále se ve výzvě píše: „Přáli bychom Československé republice k sedmdesátým narozeninám, aby konečně procitla do svobody. Aby vyhlásila amnestii pro všechny politické vězně a aby přijala své syny a dcery bez rozdílu víry, přesvědčení, původu či způsobu života do svého středu jako rovnoprávné členy společnosti. Máme nejen právo, ale přímo povinnost vyjádřit solidaritu s utiskovanými… Chceme je podpořit řetězovou čtyřiadvacetihodinovou hladovkou či půstem.“ Závěrem výzva stanoví podmínky akce: o své účasti v hladovce zpraví každý jednotlivec úřad československé vlády a Kancelář prezidenta republiky, vyjádří v těchto dopisech požadavek amnestie vězňů svědomí a přesvědčení a pošle pozdrav se zmínkou jednomu z těchto vězňů. Jednodenní hladovka začíná v 18.30 večer. Pijeme jen neslazené nápoje.

Společenství Charty 77 oceňuje tuto morálně i politicky významnou akci, děkuje za ni jejím iniciátorům i účastníkům a oznamuje, že skupina signatářů Charty 77 a dalších občanů se připojuje k mezinárodní hladovce v měsíci květnu t. r.

Zároveň vyslovujeme vřelé díky i jiným organizacím na obranu lidských a občanských práv za všechny podobné akce na pomoc československým vězňům přesvědčení i jejich rodinám, ať už jde o akce dárkové, finanční podpory, děkujeme i za zájem a publicitu i za takové akce solidarity, jakou byla např. kampaň kalifornských školáků a studentů za osvobození Jiřího Wolfa pod záštitou Amnesty International. Svědčí o tom, že zájem o osudy nespravedlivě stíhaných a o dodržování lidských a občanských práv stále častěji překračuje hranice států a kontinentů.

Stanislav Devátý, Miloš Hájek, Bohumír Janát
mluvčí Charty 77

Zdroj

• ČSDS, sb. Charta 77. – Strojopis, průpis.

Plné znění

• In: Informace o Chartě 77, roč. 11 (1988), č. 9, s. 3–4.

Komentáře

• Vídeňské svobodné listy, roč. 43 (1988), č. 21–22
• Severské listy, roč. 1 (1988), č. 6
• Nový domov, roč. 39 (1988), č. 8
• Vaněčková, D.: Řetězová hladovka za politické vězně. In: Listy, roč. 18 (1988), č. 2, s. 51.

Pole