D475

1988, 16. červen, Praha. – Prohlášení k petiční výzvě australských krajanů M. Gorbačovovi, požadující odchod sovětských vojsk z Československa. Příloha: Dopis krajanů M. Gorbačovovi. (Dokument č. 34/88)

Iniciativa australských krajanů

Počátkem června letošního roku obdržela Charta 77 dopis od zástupců Krajanského listu, měsíčníku Československého klubu v Queenslandu se sídlem v australském městě Brisbane. V tomto dopise krajané, kteří patří mezi geograficky nejvzdálenější, vyslovují myšlenku o prospěšnosti spojování exilové a domácí činnosti a přikládají text výzvy nazvané Dopis československého exilu Michailu Gorbačovovi, jejímž motivem je blížící se 20. výročí pro naše národy tragického dne 21. srpna 1968. Ačkoliv Charta 77 technicky i programově nedokáže vyjádřit své stanovisko ke všem domácím a exilovým iniciativám, které vznikají a budou vznikat, rozhodli jsme se počin australských krajanů přivítat a plné znění textu jejich výzvy uveřejnit jako přílohu tohoto dokumentu.

Jsme toho názoru, že opravdu nastává doba, kdy bude třeba odstraňovat všechny uměle vytvořené bariéry mezi domovem a exilem, překážky, jež jsou hluboce k neprospěchu jedné společné věci našich národů. Vztah mezi domovem a exilem je v zásadě dán duchem a literou jednoho ze základních lidských práv, že totiž každý má právo opustit svou zem a kdykoliv se do ní svobodně vrátit. Vždyť rozhodnutí zůstat či odejít by mělo být výlučně věcí individuálního rozumu a svědomí.

V našich dějinách byli několikrát nuceni opustit svou vlast mužové z nejlepších synů země, kteří mnohdy i v exilu vytrvale pracovali pro věc národní a všelidskou. Je proto velmi potěšitelné, že v tomto století, kdy naše zem byla oslabena třemi velkými vlnami útlakem motivované emigrace, mnoho Čechů a Slováků v zahraničí dosud cítí sounáležitost s údělem své původní vlasti a s osudem národní kultury, na půdě jejíž tradice si oni sami či jejich předkové osvojovali tak základní lidské dimenze, jakými jsou jazyk, citovost a myšlení.

Emigrace, která neztratila vztah ke svému původu, přirozeně a zákonitě dává věci národní rozměr světový a zůstává, jak praví v knize Národ v nás filozof Erazim Kohák, naším neobsaditelným zázemím. Je proto třeba systematicky odmítat pokusy rozdělit domov a exil a vytrvale hledat cesty spojení a dorozumění se všemi našimi krajany kdekoliv v zahraničí, kteří projevují zájem o osud Československa. Stejně tak je třeba nepřestat usilovat o nastolení takových poměrů v naší zemi, kdy státní hranice již nebudou linií diskriminace, strachu a nedůvěry, ale stanou se opravdu pásmem volného pohybu lidí, myšlenek a informací. Jako malý krok k tomuto velkému cíli chápeme i tento solidaritu domova a exilu zvýrazňující dokument.

Stanislav Devátý, Miloš Hájek, Bohumír Janát
mluvčí Charty 77

Příloha: Text dopisu československého exilu Michailu Gorbačovovi

Pane generální tajemníku,

dříve než Vám předneseme naši žádost, dovolte krátký citát z Vaší knihy Přestavba a nové myšlení pro naši zemi a pro celý svět: „Hlavní věcí je pravda. Více světla! Ať ví strana všechno! řekl Lenin. Jako nikdy předtím se potřebujeme zbavit temných koutů, v nichž se může začít znovu usazovat plíseň a hromadit všechno to, proti čemu jsme zahájili rezolutní boj.“

Nechceme pochybovat o upřímnosti těchto Vašich slov, proto se na Vás obracíme v předvečer dvacátého výročí srpnových událostí v naší československé vlasti, událostí, které mnohé z nás vyhnaly z vlastní země do ciziny a které jsme nejen my v exilu, ale rovněž drtivá většina obyvatel Československa nepřestali nikdy považovat za jedno z nejtemnějších a nejplesnivějších zákoutí sovětské historie. Jsme přesvědčeni, že osvětlení a vyčištění tohoto zákoutí je nejen ve Vaší moci, je také Vaší povinností, neboť je plně v intencích Vaší nové politiky a nového myšlení.

Pane generální tajemníku, nemáme v úmyslu zabývat se zde veškerými škodami, které srpen 1968 na našich národech napáchal, dovolte nám vyjádřit se k této problematice jen velice stručně slovy našeho největšího moderního myslitele Tomáše Garrigua Masaryka: „Politická samostatnost je pro uvědomělý a vzdělaný národ životní potřebou – národ politicky podrobený je i v nejkulturnějším státě potlačen a hospodářsky a sociálně vykořisťován. Násilné potlačování, odnárodňování a přenárodňování je ohromnou ztrátou sil a snižováním mravní úrovně; také panující, potlačující národ se poškozuje tím, že se dopouští násilí a že přijímá nikoli nejlepší charaktery potlačeného národa.“

Jistě se shodneme v tom, pane generální tajemníku, že svět, v němž žijeme, je plný paradoxů. I v tomto našem světě však stále existují situace paradoxní natolik, že přesahují veškerý myslitelný rámec a jsou trvale neudržitelné. Jednou z nich je nynější situace v Československu: zatímco současné události ve Vaší zemi začínají stále více připomínat československé hnutí roku 1968, jež bylo násilně potlačeno zásahem Sovětského svazu, naši domácí vládci, nelegitimně kdysi dosazení k moci právě tímto zásahem, jej nepřestávají ospravedlňovat. To je stav nejen neudržitelný, ale především vysoce nemorální, dotýkající se samé podstaty mravních základů lidství, na něž i Vy se zcela oprávněně a často odvoláváte.

„Bez všeobecného uznání mravních základů státu a politiky nelze spravovat žádný stát, žádnou společenskou organizaci,“ řekl T. G. Masaryk. „Neudrží se žádný stát, který porušuje všelidské základy mravnosti. Stát a zákon čerpají svou autoritu ze všeobecného uznání mravních zásad a ze všeobecného souhlasu občanů v hlavních názorech na život a svět.“

Věříme, že proti těmto Masarykovým slovům nemůže ani dnes žádný racionálně uvažující člověk nic namítat, proto Vás, pane generální tajemníku, žádáme, abyste zajistil co nejrychlejší stažení vojsk z československého území a tím i nezadatelné právo našich národů na vlastní názory a na způsob života, který jim odpovídá.

Text tohoto dopisu je veřejnosti (i československé) otevřen k podpisu na adrese: Krajanský list, P.O. Box 146, North Quay 4002, Brisbane, QLD, AustraliaE1Dopis podepsalo 1128 českých a slovenských krajanů z 18 zemí celého světa (Hlasy, roč. 9 (1988), č. 10.

Zdroj
  • ČSDS, sb. Charta 77. – Strojopis, průpis.
Plné znění
  • In: Informace o Chartě 77, roč. 11 (1988), č. 13, s. 6–7
  • Listy, roč. 18 (1988), č. 5, s. 71–72.
E1.Dopis podepsalo 1128 českých a slovenských krajanů z 18 zemí celého světa (Hlasy, roč. 9 (1988), č. 10.

Pole

NázevHodnota
ŘadaDokumenty Charty 77
Den16
Měsíc6
Rok1988
Zpracovanýtrue
OCRfalse