D566
1989, 3. červenec, Praha. – Společný dopis představitelů nezávislých iniciativ předsedům vlád a poslaneckým sněmovnám Bulharské lidové republiky, Maďarské lidové republiky, Německé demokratické republiky, Polské lidové republiky a SSSR s žádostí, aby se oficiálně distancovaly od vojenské intervence do Československa v srpnu 1968. (Nečíslovaný dokument)
Vážený pane předsedo rady ministrů,
vážení poslanci,
obracíme se Vaším prostřednictvím k vládě Vaší země i k jejímu nejvyššímu zastupitelskému sboru. Před téměř 21 lety, v noci z 20. na 21. srpna 1968, překročila vojska Vašeho státu hranice Československé socialistické republiky. Učinila tak v rozporu s vůlí obyvatelstva naší země i jeho tehdejších ústavních orgánů a v příkrém rozporu s platným mezinárodním právem.
Vojenským zásahem a následným vměšováním bylo hrubě porušeno ustanovení článku 1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, v němž se praví:
„Všechny národy mají právo na sebeurčení. Na základě tohoto práva určují svůj politický statut a svobodně uskutečňují svůj hospodářský, sociální a kulturní rozvoj.“
Váš stát se zavázal toto ustanovení respektovat. Dalo se očekávat, že po podepsání Závěrečného aktu v Helsinkách a po přijetí citovaného mezinárodního paktu Vaše vláda a Váš zastupitelský sbor zreviduje svůj postoj k srpnové invazi a veřejně se od tohoto činu distancuje.
Od helsinské konference uplyne 14 let a Vy jste dosud nic takového neučinili. Slova o společném evropském domě mají tak trhlinu v samých základech.
Žádáme Vás proto:
- Abyste uznali intervenci z roku 1968 za čin hrubě porušující mezinárodní právo a odporující liteře i duchu helsinského procesu.
- Abyste se veřejně zřekli Brežněvovy doktríny, kterou se intervence ospravedlňovala.
- Má-li být porušení mezinárodního práva odčiněno, musí i vojska, jež k nám před 21 lety nezákonně vstoupila, z Československa odejít.
Nejde nám o historické reminiscence. Rána zasazená v roce 1968 nejen Československu, ale i mezinárodnímu právu, je dosud živá.E1Srv. D567 (4. 7. 1989).
Věříme, že i občané Vaší země naše legitimní stanovisko pochopí a podpoří.E2Jako první z účastníků vojenské intervence 21. srpna odsoudily události roku 1968 Maďarská socialistická dělnická strana (16. 8. 1989) a polský Sejm (17. 8. 1989). Předsednictvo ÚV KSČ reagovalo ostrou odpovědí, v níž obvinilo maďarské komunisty z vměšování se do vnitřních věcí Československa, a zaslalo protest polskému Sejmu. 1. prosince schválil omluvné usnesení parlament NDR. Nejvyšší sovět SSSR přijal rezoluci odsuzující srpnovou intervenci na prosincovém zasedání; jako poslední se omluvilo Bulharsko.
Charta 77 – Tomáš Hradílek, Dana
Němcová, Saša Vondra
Československý helsinský výbor (ČSHV) – prof. Jiří Hájek, Ladislav
Lis, Václav Malý
Demokratická
iniciativa – Emanuel Mandler,
Bohumil Doležal,
Martin Litomiský
Hnutí za
občanskou svobodu – Rudolf Battěk,
Jan Štern,
Martin Dohnal,
Pavel Bratinka,
Ján Čarnogurský
Nezávislé
mírové sdružení – Jan
Chudomel,
Jan
Svoboda,
Ruth
Šormová
Společenství přátel USA – Pavel Jungmann,
Bedřich
Koutný,
Petr
Bartoš,
Stanislav
Devátý
Klub právní podpory –
Lubor
Kohout,
Roman
Rákosník, Alois
Nedvěd
České děti –
Petr Placák
Mírový klub Johna
Lennona – Stanislav Penc,
Heřman
Chromý,
Tomáš
Kopřiva
Křesťanská unie lidských práv – Radomír
Malý,
Karel
Coural
Za správnost:
Rudolf
Battěk, Křižíkova 78, Praha 8, 180
00
Ladislav
Lis, Šiškova 1228, Praha 8, 182 00
Emanuel Mandler, Nad lesním
divadlem 1213, Praha 4, 140 00
Zdroj
- Zpravodaj Hnutí za občanskou svobodu, č. 5, červenec 1989, s. 1–2.
Plné znění
- In: Zpravodaj HOS, č. 5, srpen 1989, s. 1–2
- též ve Zpravodaji Čs. helsinského výboru, roč. 1989, č. 4, září 1989, s. 30–31
- též in: Čas demokratické iniciativy 1987–1990. Sborník dokumentů. Praha 1993, dokument č. 87, s. 151–152.
E1. | Srv. D567 (4. 7. 1989). |
E2. | Jako první z účastníků vojenské intervence 21. srpna odsoudily události roku 1968 Maďarská socialistická dělnická strana (16. 8. 1989) a polský Sejm (17. 8. 1989). Předsednictvo ÚV KSČ reagovalo ostrou odpovědí, v níž obvinilo maďarské komunisty z vměšování se do vnitřních věcí Československa, a zaslalo protest polskému Sejmu. 1. prosince schválil omluvné usnesení parlament NDR. Nejvyšší sovět SSSR přijal rezoluci odsuzující srpnovou intervenci na prosincovém zasedání; jako poslední se omluvilo Bulharsko. |
Pole
Název | Hodnota |
---|---|
Řada | Dokumenty Charty 77 |
Den | 3 |
Měsíc | 7 |
Rok | 1989 |
Zpracovaný | true |
OCR | false |