D591

1989, 8. listopad, Praha. – Dopis Federálnímu shromáždění ČSSR vyzývající poslance k odmítnutí návrhu zákona o tisku a hromadných sdělovacích prostředcích, protože odporuje Ústavě ČSSR a mezinárodním paktům o lidských právech. (Dokument č. 70/89)

Paní poslankyně, páni poslanci,

na společné schůzi obou sněmoven Federálního shromáždění v březnu letošního roku jste vyjádřili souhlas s postupem čs. delegace na vídeňské následné schůzce a přihlásili se k principům a dalším závazkům Závěrečného dokumentu. Podpisem tohoto významného mezinárodně právního dokumentu se čs. státní orgány zavázaly dále rozvíjet proces zahájený Konferencí o bezpečnosti a spolupráci v Evropě v roce 1975 a uvádět vnitrostátní zákonodárství do souladu s mezinárodními závazky.

Vláda ČSSR, vědoma si rozporů mezi čs. právním řádem, praxí státních orgánů a mezinárodními závazky, přijala v dubnu usnesení č. 123/1989, kterým rozpracovává závěry vídeňské následné schůzky. I když vláda, jak vyplývá z tohoto usnesení, přistupuje k Závěrečnému dokumentu vídeňské následné schůzky velice povrchně a rozpracování některých závazků zcela opomíjí, nelze přehlédnout, že některé jeho body představují určitý pokrok v nazírání na úroveň dodržování základních lidských práv a svobod v Československu a na potřebu změn v čs. právním řádu. Konkrétně v oblasti ústavně zaručené svobody projevu, slova a tisku přiznává nedostatky v dosavadní právní úpravě svobody tisku a ukládá nově řešit občanská práva na získávání, reprodukování a rozšiřování informačních materiálů.

Jedním z projevů tohoto „nového přístupu“ má být návrh změny zákona č. 81/1966 Sb. o periodickém tisku a ostatních hromadných informačních prostředcích, který je Vám předkládán ke schválení.^{E1Srv. D584 (5. 10. 1989). K návrhu tiskového zákona napsal své připomínky prof. dr. Jiří Hájek, předseda Čs. helsinského výboru, v dopisu předsedovi vlády ČSSR L. Adamcovi 17. 10. 1989. Podrobný rozbor novely tiskového zákona č. 81/1966 Sb. o periodickém tisku a ostatních hromadných informačních prostředcích provedla právní skupina Čs. helsinského výboru. Srv. Stanoviska a dokumenty  I. Praha, Čs. helsinský výbor 1992, s. 108–118.} Vláda v něm v rozporu s mezinárodními dokumenty, čs. Ústavou i praxí demokratických států stanoví, že občan nemůže být subjektem řízení o registraci tisku, a pokud vydává periodický tisk nebo takovou činnost umožňuje nebo takový tisk rozšiřuje, může mu být uložena pokuta až do výše 10 000 Kčs a vysloveno propadnutí nebo zabrání věcí. Návrh novely tak má dále prohloubit represivní úlohu státní moci, vyjádřenou již v zákonném opatření předsednictva FS ČSSR č. 10/1989 Sb. k ochraně veřejného pořádku, které postihuje vyhotovování nebo rozšiřování tiskovin narušujících podle chápání čs. stranických a státních orgánů tzv. zájem socialistického státu na zachování veřejného pořádku, a má postihovat samotný fakt vydávání periodického tisku bez ohledu na jeho obsah. Touto novelizací mají být postiženi nejen dosavadní vydavatelé nezávislých tiskovin a ten, kdo jinému umožní seznámení s jejich obsahem, ale i každý občan, popř. skupina občanů, kteří budou v budoucnu uplatňovat své právo na svobodu tisku danou Ústavou ČSSR a mezinárodními dokumenty.

Předložený návrh není jen bezdůvodným omezením svobody tisku, ale je jejím přímým popřením. Je v rozporu s článkem 28 Ústavy ČSSR č. 100/1960 Sb., podle něhož je v souladu se zájmy pracujícího lidu všem občanům zaručena svoboda slova a tisku. Je v rozporu s 34. článkem Spolupráce v humanitárních a dalších oblastech Závěrečného dokumentu vídeňské následné schůzky, jehož přijetím se vláda zavázala respektovat právo jednotlivce, instituce a organizace na získávání, vlastnění, reprodukování a rozšiřování jakýchkoli informačních materiálů, a je i v rozporu s proklamovanými záměry usnesení vlády ČSSR č. 123/1989.

Vláda a její legislativní rady musely projevit značnou dávku právního nihilismu, politické účelovosti a opovržení literou i duchem mezinárodních dokumentů k lidským právům, aby mohly opřít navrhovanou právní úpravu o absurdní argument, že Závěrečný dokument vídeňské následné schůzky sice požaduje respektovat právo na získávání, vlastnění, reprodukování a rozšiřování jakýchkoliv informačních materiálů, ale že se výslovně nezmiňuje o periodickém tisku, takže není nutné při novelizaci zákona o periodickém tisku respektovat závazky. Musely projevit značně přezíravý vztah k 3. principu Závěrečného dokumentu, když se odvolávají na právo každého účastnického státu svobodně si vybrat a rozvíjet své politické, sociální, hospodářské a kulturní systémy, stejně jako právo stanovit vlastní zákony, správní předpisy, praxi a určovat politiku, a přitom přehlížejí, že tento princip současně ukládá povinnost zajišťovat při uplatňování tohoto práva, aby zákony, správní předpisy, praxe a politika odpovídaly závazkům podle mezinárodního práva a byly uvedeny v soulad s ustanoveními Deklarace principů a dalšími závazky v rámci KBSE.

Vláda tak znovu potvrdila, jak málo si váží svého podpisu na Závěrečném dokumentu vídeňské následné schůzky a jak málo dbá o to, zda je na mezinárodním fóru důvěryhodným partnerem. Jestliže však dává přednost mezinárodní kritice Československa za porušování vídeňského dokumentu před jeho dodržováním, jenom tak potvrzuje slabost oficiálního informačního monopolu, vyjádřeného v milionech a stovkách vysílacích hodin denně, oproti nepočetnému, v amatérských podmínkách pracujícímu, ale o objektivní fakta se opírajícímu nezávislému tisku.

Paní poslankyně, páni poslanci, chtěli bychom vyjádřit přesvědčení, že projevíte dostatek úcty k Ústavě ČSSR, k mezinárodně právním závazkům a k jejich důslednému rozpracování na čs. podmínky a že odmítnete schválit předložený návrh zákona. Očekáváme od Vás, že se zasadíte o to, aby vláda v přepracovaném návrhu změny zákona č. 81/1966 Sb. o periodickém tisku a ostatních informačních prostředcích zakotvila právo každého občana získávat, vlastnit a rozšiřovat jakékoliv informační materiály a zpřesnila podmínky, za nichž lze odmítnout registraci.

Václav Havel, Tomáš Hradílek, Dana Němcová
mluvčí Charty 77
(Mluvčí Charty Saša Vondra je t. č. ve vězení.)

Na vědomí: Mezinárodní helsinská federace,

Výbor čs. veřejnosti pro lidská práva a humanitární spolupráci

Zdroj

• Informace o Chartě 77, roč. 12, č. 21 (1989), s. 3–4.

Pole