D593

1989, 16. listopad, Praha. – Společný dopis Charty 77, Hnutí za občanskou svobodu, Demokratické iniciativy, Obrody a Nezávislého mírového sdružení účastníkům zasedání Evropské rady v Paříži o neudržitelnosti oficiálního stanoviska SSSR k vojenské intervenci roku 1968. (Nečíslovaný dokument)

Dámy a pánové,

jako zástupci čs. nezávislých občanských iniciativ chceme pozdravit Vaše jednání, které vítáme jako výraz porozumění závažnosti změn, probíhajících v naší části Evropy.

Československo se podle našeho názoru dostává v posledních týdnech v protikladu s těmito změnami do postavení, které může mít, jak jsme přesvědčeni, vážné a dlouhodobé důsledky, a to nejen pro naši zemi.

Máme za to, že pro úspěch a nezvratnost hospodářských a politických změn v naší části kontinentu je nutno, aby probíhaly ve všech zemích. Dnešní vedení našeho státu, opírající legitimitu své moci o ideologii zrozenou z okupace Československa vojsky pěti států Varšavské smlouvy v roce 1968, se těmito změnami cítí ohroženo. Politika zrozená před více než dvaceti lety kolektivním porušením mezinárodního práva tak stojí dodnes v cestě novým nadějím této části Evropy.

Proto se otázka konečného přehodnocení přes dvacet let starých událostí v Československu stává mimořádně významnou pro nezvratnost reforem ve východní Evropě. Právě proto se k ní i po tak dlouhé době vyslovily parlamenty Polska a Maďarska.

V této situaci považujeme za neudržitelné, aby se Sovětský svaz v době vytváření historicky nových principů soužití v Evropě nadále distancoval od spoluodpovědnosti, kterou dodnes má za důsledky jím vedené vojenské intervence.

Chápeme složitost jeho vnitřních problémů, stejně jako velikost změn, které podstupuje. Nemůžeme však jako Evropané mlčet, jestliže sovětský ministr zahraničních věcí veřejně, jako se to stalo v jeho nedávném rozhovoru pro polský list Gazeta Wyborcza, de facto prohlašuje, že kolektivní porušení norem mezinárodního práva bylo v případě Československa přípustné. Zde jde o víc než jenom o pravdivé zobrazení čs. událostí.

Zvláště vzhledem k tomu, že Moskva má být už v roce 1991 místem jednání zástupců účastnických států Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě a humanitárních otázkách, považujeme za žádoucí, aby i sovětská vláda co nejdříve vyjádřila své oficiální stanovisko k intervenci do Československa v srpnu 1968.

Dámy a pánové, žádáme Vás, abyste při svém jednání přihlédli k našemu stanovisku. Přejeme Vašemu pařížskému setkání, aby se stalo mezníkem na cestě k překonání rozdělení Evropy.^{E1Na programu Evropské rady 18. listopadu v Paříži bylo jednání o vývoji v evropských socialistických zemích. ER zde schválila mj. vytvoření stabilizačního fondu pro Polsko v rámci Mezinárodního měnového fondu ve výši 1 miliardy dolarů a úvěr pro Maďarsko ve stejné výši.}

Za
Chartu 77 Dana Němcová, Tomáš Hradílek, Saša Vondra,
Hnutí za občanskou svobodu Ladislav Lis, Rudolf Battěk, Václav Benda,
Demokratickou iniciativu Emanuel Mandler, Bohumil Doležal, Karel Štindl,
Obrodu Miloš Hájek,
Nezávislé mírové sdružení Jana Petrová, Hana Holcnerová, Jan Chudomel, Ruth Šormová

Zdroj

• Informace o Chartě 77, roč. 12 (1989), č. 22, s. 2–3.

Komentáře

• Štěpánková, I.: Jaké bude dnes menu v Paříži? In: Mladá fronta, roč. 45, č. 273 (18. 11. 1989), s. 5
• Skončila mimořádná vrcholná schůzka EHS. Stanovisko k socialistickým zemím. In: Práce, 20. 11. 1989, s. 6.

Pole