Exilová bibliografka Ludmila Šeflová-Hanušová (1928–2017)

13. května zemřela ve věku 88 let Ludmila Šeflová-Hanušová, knihovnice, pedagožka a neúnavná bibliografka, jež v nizozemském exilu po několik desetiletí soustavně mapovala a zaznamenávala literární díla českých a slovenských autorů vydaná na Západě po roce 1948. Jako první vznikla z její práce pomůcka Bibliografie literatury vydané českými a slovenskými autory, 1948–1972 (Köln: Index, 1978) s počtem 2600 záznamů, rozšířená verze do roku 1978 vydaná Ústavem pro soudobé dějiny v roce 1993 měla už dvojnásobný rozsah. Finální opus magnum České a slovenské knihy v exilu. Bibliografie 1948–1989 bylo vydáno Československým dokumentačním střediskem v roce 2008 a eviduje 9351 děl. K poctě autorky jsme tuto monumentální bibliografii zpřístupnili v elektronické podobě.

Ludmila Šeflová-Hanušová

Narodila se 18. 9. 1928 v Uherském Brodě, kde absolvovala místní reálné gymnázium. V letech 1947–1952 studovala na pražské filozofické fakultě, od roku 1950 pracovala jako pedagožka na základní škole ve Vejprtech, následně jako zástupkyně ředitele. V roce 1955 přestoupila na základní školu v Kyselce u Karlových Varů, kde byla do roku 1960 ředitelkou. Poté nastoupila do Ústavu pro další vzdělávání učitelů v Karlových Varech. V letech 1965–1970 zastávala funkci okresní školní inspektorky v Karlových Varech, v roce 1970 též funkci ředitelky základní školy v Karlových Varech. Během normalizace upadla v nemilost a v roce 1970 byla zbavena svých funkcí. Rozhodla se proto se svou rodinou emigrovat na Západ.

Ludmila Šeflová se se svou rodinou natrvalo usídlila v Groningen v Nizozemí a v roce 1971 nastoupila do tamní univerzitní knihovny, kde jako referentka pro slavistiku působila až do odchodu do penze v roce 1993. Zde započala její mnohaletá práce na bibliografiích české a slovenské exilové literatury. Část své práce publikovala v Tigridově Svědectví, kde od roku 1980 (č. 60) až do zániku časopisu v roce 1992 pravidelně přispívala s rubrikou "Nové knihy českých a slovenských autorů a o Československu". Byla členkou Společnosti pro vědy a umění v Americe a PEN klubu.

Ludmila Šeflová byla dvakrát vdaná – v letech 1950–1964 za M. Koláře (1928–1965), s nímž měla dvě dcery a syna, od roku 1970 za J. Šefla (1912–1997). 

Ludmila Šeflová s Pavlem Tigridem, © Národní muzeum

Výběr z děl:

• Dr. Edvard Beneš: een bibliografie, october 1938 – mei 1945. Groningen, 1976.
• Bibliografie literatury vydané českými a slovenskými autory v zahraničí, 1948–1972. Köln: Index, 1978.
• Knihy českých a slovenských autorů vydané v zahraničí v letech 1948–1978 (exil): bibliografie. Praha: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, Brno: Doplněk, 1993.
• České a slovenské knihy v exilu. Bibliografie 1948–1989. Praha: Československé dokumentační středisko, 2008.