Chronologický přehled života a díla H. Gordona Skillinga

H. GORDON SKILLING

(28. 2. 1912 – 2. 3. 2001)

28. února 1912 – narodil se v kanadském Torontu jako čtvrtý syn rodičů Williama Watta Skillinga (pracovitého ševce a majitele obuvnické dílny) a Alice, roz. Stevensonové, kteří oba pocházeli z Velké Británie a v r. 1907 emigrovali do Kanady

květen 1917 – na evropském bojišti zahynul jeho starší bratr Don

1923 – začal se učit hrát na klavír, výuku absolvoval na hudební konzervatoři v Torontu v roce 1933

září 1925 – nastoupil do střední školy (Harbord Collegiate Institute v Torontu), většina spolužáků byla z židovských rodin a děti italských přistěhovalců, což byla v tehdejším anglosaském Torontu zvláštnost

září 1926 – poprvé nastoupil do zaměstnání (poslíčkem v novinách Star Weekly apod.)

1929 – o prázdninách pracoval jako poslíček v luxusním hotelu Royal Muskoka, Ontario, čímž si vydělával na výdaje za poslední rok ve střední škole

1930 – s výborným prospěchem ukončil střední školu a získal univerzitní stipendium pro všeobecné vzdělání, dějepis, latinu a řečtinu; uměl čtyři cizí jazyky – latinsky, starořecky, francouzsky a německy; v posledním ročníku střední školy byl zvolen předsedou literární společnosti a pracoval jako redaktor školního časopisu Harbord Review

září 1930 – zahájil studium na Torontské univerzitě (University of Toronto) a překvapivě se rozhodl pro politologii a ekonomii, přestože většina jeho stipendií byla na klasické obory; účastnil se bohatého a rozmanitého studentského života, mj.

1933 – přispěl k založení klubu socialistické strany CCF (Co-operative Commonwealth Federation) na univerzitě; člen a v posledním ročníku předseda výkonného výboru literární a sportovní společnosti

1934 – získal prestižní Rhodesovo stipendium a pokračoval v studiu v Oxfordu  na Christ Church College; v tehdejším radikálním politickém prostředí oxfordské univerzity začal sympatizovat s komunismem

2. listopadu 1935 – v Oxfordu se seznámil s pozdější snoubenkou a manželkou americkou studentkou sociologie Sally Brightovou

léto 1936 – část prázdnin strávil v Německu, aby se zdokonalil v němčině a poznával německou kulturu; byl tu také konfrontován s každodenními projevy nacistického režimu

1936 – zahájil doktorské studium v Londýně (Rhodesova nadace mu prodloužila stipendium) a začal se zajímat o Československo; konzultantem jeho disertační práce byl R. W. Seton-Watson, specialista na střední a východní Evropu z Ústavu slovanských a východoevropských studií a přítel T. G. Masaryka za první světové války. Skillingovým učitelem češtiny se stal René Wellek

květen–říjen 1937 – první studijní pobyt v Československu, během něhož se v Praze oženil se snoubenkou Sally; seznámil se mj. s prof. Otakarem Odložilíkem

listopad 1937–duben 1938 – byl členem Komunistické strany Velké Británii: v kontextu mezinárodních konfliktů třicátých let a v hodnocení sociální situace na Západě stál na straně těch, kdo věřili, že Sovětský svaz „vyřešil některé nejzávažnější problémy, u nichž kapitalistické vlády přiznaly, že je vyřešit nedokážou“, a podporoval Sověty hlásanou politiku kolektivní bezpečnosti

květen 1938 – opětovný příjezd do Prahy společně s manželkou Sally: kromě badatelské činnosti a práce na své disertaci pracoval HGS pro Radiožurnál, kde překládal do angličtiny souhrnné zpravodajství pro vysílání do Anglie a Severní Ameriky, připravoval také každodenní (od října 1938 jednou za týden) komentáře pro americkou rozhlasovou stanici NBC

říjen 1938 – společně se svou ženou Sally hluboce prožívali důsledky Mnichovské dohody i ústupky československé vlády, později Hitlerův vpád do okleštěného Československa; organizovali pomoc osobám ohroženým nacisty; zejména Sally se podílela na významné pomoci kvakerského Anglo-American Friends’ Committee při organizaci odchodu Židů, Čechů, Němců a Rakušanů do zahraničí (Kanada), v této práci pokračovali i po návratu do Kanady

léto 1939 – po odjezdu z Protektorátu Čechy a Morava (8.7.1939) šestitýdenní studijní pobyt ve Vídni; návrat do Anglie přes Francii (Paříž, Bretaň) těsně před vypuknutím války; na poslední civilní lodi přes Lamanšský průliv

září 1939-červen 1940 – práce na doktorské disertaci; současně pracoval pro rozhlasovou stanici BBC (denní výtahy z německého rozhlasového vysílání); na podzim se v Oxfordu setkal s velvyslancem Janem Masarykem na odpoledním čaji uspořádaném na Masarykovu počest

duben 1940 – v souvislosti s trojsměnnou prací v rešeršním oddělení BBC návrat do každodenními nálety postihovaného Londýna

červen 1940 – zkušební komise schválila Skillingovu disertační práci Německo-české národnostní konflikty v Čechách, 1879–1893 a doporučila ji k vydání; brzy nato se Skillingovi vydali na nebezpečnou plavbu přes Atlantik do kanadského Quebecu

1940–1941–asistent u profesorů dějin a ekonomie na United College ve Winnipegu v Kanadě

1941–1947 – odborný asistent Univerzity ve Wisconsinu

květen 1943 – načas uvolněn univerzitou, stal se ředitelem krátkovlnného vysílání do Evropy u kanadského rozhlasu CBC; na univerzitu se vrátil v polovině září 1945

1945 – vyšla první Skillingova kniha Canadian Representation Abroad: From Agency to Embassy (Kanadské zastupitelství v zahraničí. Od agentury k velvyslanectví)

3. dubna 1947 – Skillingovým se narodil první syn (David Bright Skilling)

září 1947 – zahájil dvanáctileté působení na Dartmouth College v Hanoveru v New Hampshire (USA) – práce v akademickém prostředí na katedrách státní správy, mezinárodní politiky a ruské civilizace; mohl se také vrátit k bádání o českých dějinách

4. července 1948 – Skillingovi přiletěli k první návštěvě Československa po devíti letech; tříměsíční studijní pobyt

8. srpna 1949 – Skillingovým se narodil druhý syn (Peter Conard Skilling)

1949–1950 – tři semestry studia na Ruském institutu Kolumbijské university (University of Columbia) v New Yorku; mj. výzkum na téma Československo pod komunistickou vládou,

léto 1950 – šestitýdenní pobyt v Československu v rámci studia na Kolumbii

duben 1951 – HGS jmenován řádným profesorem v Dartmouthu

přelom 1952–1953 – uvolněn na jeden semestr odborného studium na Kolumbijské univerzitě – specializace na problematiku politického systému v Sovětském svazu a východním bloku

1955 – vážná operace rakoviny

říjen 1955 – začátek tři roky trvajícího vyšetřování pro tzv. neamerickou činnost (někdejší členství v KS Velké Británie)

konec 1956 – Skillingovi bylo zrušeno pracovní povolení v USA; odvolací řízení skončilo úspěšně v červnu 1958

srpen–začátek října 1958 – studijní pobyt v SSSR (pět týdnů) a dvojí kratší pobyt v Československu, návštěva Varšavy a Bělehradu

1959 – HGS přijal nabídku řádné profesury Torontské univerzity na katedře politologie a ekonomických věd s úkolem přednášet sovětskou a východoevropskou problematiku a podílet se na rozvoji ruských studií na celé univerzitě

1961–1962 – studijní pobyt ve Vídni, během něhož HGS podnikal kratší cesty do všech evropských komunistických států (s výjimkou Albánie), pět týdnů strávil v SSSR, dvakrát pobýval v Československu

1963 – stal se prvním ředitelem jím založeného Střediska pro ruská a východoevropská studia (Centre for Russian and East European Studies, University of Toronto); středisko vedl do roku 1974

1964 – vychází Skillingova kniha Communism National and International. Eastern Europe after Stalin (Komunismus národní a mezinárodní. Východní Evropa po Stalinovi), výsledek jeho dosavadního výzkumu a studijních pobytů ve východní Evropě

duben 1966 – v časopise World Politics vyšla první Skillingova studie o zájmových skupinách v sovětské politice (Interest Groups and Communist Politics), která představovala přelom v interpretaci komunistického systému sovětského typu

1966 – několikatýdenní pobyt v SSSR z příležitosti dojednávání akademické výměny mezi Kanadou a SSSR; HGS navštívil všechny evropské metropole SSSR

1966 – vyšla Skillingova kniha The Governments of Communist East Europe (Státní systém v komunistické východní Evropě)

1967 – za pětiměsíční evropské cesty strávili Skillingovi v létě 1967 šest týdnů v Československu; navštívili rovněž Polsko a NDR

květen–červen a podzim 1968 – dva pobyty v Československu naplněné setkáními, diskusemi, studiem; v říjnu se na obědě u amerického diplomata seznámil s Václavem Havlem; při zprávě o srpnové invazi, která ho zastihla na konferenci v Kalifornii, se rozhodl rozšířit dřívější projekt o skupinovém konfliktu v Československu na „empiricky koncipovanou studii o událostech roku 1968 v Československu“, na níž pracoval do roku 1975; výsledkem byla více než 900stránková monografie Czechoslovakia’s Interrupted Revolution (Československá přerušená revoluce) vydaná v r. 1976

jaro a podzim 1969 – další návraty do Československa (podzim – kolokvium pořádané Ústavem mezinárodní politiky a ekonomie v Praze)

podzim 1969 – v pražském časopise Dějiny a současnost vyšel poprvé česky Skillingův text, článek názvem Opozice východní Evropě (překlad studie Background to the Study of Opposition on Communist Eastern Europe, publikované v létě 1968)

1970 – spolu s Peterem Brockem vydal knihu The Czech Renascence of the Nineteenth Century (České národní obrození v 19. století), sborník k jubileu Otakara Odložilíka

1971 – spolu s torontským kolegou Franklynem Griffithsem vydal sborník Interest Groups in Soviet Politics (Zájmové skupiny v sovětském politickém systému)

červenec 1971 – zúčastnil se dvou konferencí o pražském jaru v anglickém Windsdoru a Readingu, jichž se zúčastnili také přímí svědkové z Československa (Ota Šik, Radoslav Selucký, Vladimír Kusín); v Readingu se setkal také s Pavlem Tigridem

1974 – srdeční infarkt a delší pobyt v nemocnici

červenec 1975 – strávil se manželkou Sally dva týdny v Praze a Bratislavě; intenzivně komunikoval s osobnostmi postiženými normalizačními čistkami

srpen 1975 – v souvislosti s dopisem Viléma Prečana mezinárodnímu kongresu historiků v San Francisku se poprvé zapojilo činnosti související s obranou lidských práv

od podzimu 1975 – intenzivně se věnoval problematice helsinského procesu a tématu lidských práv, o něž se začal zajímat už brzy po válce

září 1976 – v periodiku Canadian Slavonic Papers uveřejnil článek Czechoslovakia and Helsinki (Československo a Helsinky), v němž analyzoval situaci v zemi po sovětské okupaci

1976 – Czechoslovakia’s Interrupted Revolution vyšla tiskem

1977 – i po dosažení důchodového věku 65 let se nadále věnoval pedagogické činnosti, vedl odborné semináře pro studenty a přednášel na mnoha domácích a zahraničních univerzitách

červen 1977 – kanadský velvyslanec v Jugoslávii umožnil Skillingovi účastnit se několika zasedání schůzky KBSE v Bělehradě

červenec 1977 –Skilling navštívil Československo, během pobytu se seznámil s mnoha chartisty a samizdatovou produkcí, rozhodl se co nejrychleji napsat knihu o Chartě 77; dokončil ji v březnu 1981

17. –20. července 1977 – Skilling se zúčastnil v italském Il Ciocco vědecké konference Stabilita a změny ve východní Evropě; na konferenci se setkal se Zdeňkem Mlynářem, Jiřím Pelikánem, Vilémem Prečanem, Pavlem Tigridem

od května do října 1978 – cesta se Sally po Evropě; schůzka s Pavlem Tigridem v Paříži, dva týdny v Československu (setkání s disidenty v Čechách, na Moravě i na Slovensku) v Bratislavě se zúčastnil pohřbu vyloučeného reformního komunisty Edy Friše; cestou z Československa do Anglie několikadenní zastávka u Prečanových ve Spolkové republice

říjen 1978 – zúčastnil se konference k 60. výročí vzniku Československa v bavorském Kreuthu a znovu krátce navštívil Československo; během cesty autobusem z Bratislavy do Vídně (18.10.) byl na hranicích zadržen, podroben osobní prohlídce a pak výslechu v Bratislavě, kde byly mu zabaveny poznámky a další materiály

srpen 1979 – cesta do Moskvy na konferenci Mezinárodní politologické společnosti, kde díky pomoci moskevských přátel došlo k několika konspiračním schůzkám se sovětskými disidenty, mj. Andrejem Sacharovem a Jelenou Bonnerovou; cestou z Moskvy zastávka ve Varšavě, kde se Skilling seznámil s Adamem Michnikem a Jackem Kuroněm; od 27. srpna do 1. září Skillingovi pobývali u Prečanových ve Spolkové republice

podzim 1980 – opatřil si akreditaci jako novinář na pohelsinské konferenci KBSE v Madridu, aby získal maximum informací a intimní pohled do konferenčního zákulisí; psal o konferenci pravidelné novinové a rozhlasové a komentáře

léto 1981 – americký vědecký časopis Problems of Communism (Problémy komunismu) otiskl Skillingovu analýzu vycházející z madridské konference – CSCE in Madrid

1981 – vyšla Skillingova kniha Charter 77 and Human Rights in Czechoslovakia (Charta 77 a lidská práva v Československu), která detailně zachytila čtyři první roky činnosti Charty 77

květen 1981 – Royal Society of Canada (kanadská akademie věd) udělila Skillingovi Innisovu-Gérinovu medaili jako uznání „za jeho významný a trvalý přínos k rozvoji sociálních věd“ (for his eminent and enduring work in the advancement of the social science)

1981 – doživotní členství v československé exilové Společnosti pro vědy a umění a v Kanadském sdružení slavistů (Canadian Association of Slavists)

1981–1990 – předseda správní rady torontského exilového nakladatelství Sixty Eight Publishers Zdeny a Josefa Škvoreckých

1981 – při kanadské akademii věd vznikl Výbor pro svobodnou vědu a výzkum, který měl upozorňovat na porušování vědecké svobody ve světě, o jehož založení se velmi zasazoval; byl do 1987 jeho prvním předsedou

1982 – tříměsíční studijní pobyt v Japonsku, kde se rozhodli vydat překlad jeho knihy o zájmových skupinách v sovětském politickém systému; zde se mj. setkal se Zdeňkem Mlynářem

1982 – společně s Paulem Wilsonem a dalšími založil americkou Nadaci Jana Husa, která poskytovala finanční podporu československým vědcům doma i v cizině a jejíž britská obdoba již po několik let úspěšně fungovala

1983 – kromě dlouhodobého zájmu o problematiku helsinského procesu a vývoje nezávislých opozičních struktur ve východní Evropě se v 80. letech vrátil k tématům, které zkoumal v začátcích své akademické dráhy; od roku 1983 do začátku 90. let uveřejnil několik studií a článků o Masarykovi, první z nich byl The Rediscovery of Masaryk (Znovuobjevení Masaryka) v periodiku Cross Currents (2/1983)

1983 – ve spolupráci se Zdenou a Josefem Škvoreckými a Glebem Žekulinem torontským kolegou, který se narodil v Praze jako potomek ruských emigrantů, založil Kanadskou nadaci Jana Husa

červen 1984 – v průběhu návštěvy Československa byli Skillingovi hosty v rezidenci kanadského velvyslance; schůzky s disidenty v Praze, Brně a Bratislavě; jeden den strávili s Václavem Havlem a jeho bratrem Ivanem na Hrádečku

3.–9. července 1984 – Skillingovi pobývali v Hannoveru u Prečanových

1984–1985 – významně se podílel na přípravách k založení exilového dokumentačního střediska nezávislé literatury (ČSDS)

1985 – obdržel Masarykovu cenu, kterou udílelo exilové Československé sdružení v Kanadě

2. března 1986 – na ustavujícím zasedání ČSDS byl zvolen předsedou jeho vědecké rady

duben 1987 – cesta se Sally do Československa, oslavili v Praze zlatou svatbu, setkali se s nezávislými autory a disidenty na banketu v pražském Obecním domě; pokračoval v studiu materiálů k masarykovské problematice; za pobytu v Praze o Skillingovy pečoval druhý tajemník kanadského velvyslanectví a kanadský vicekonzul Peter Bakewell

24. dubna – 5. května 1987 – pobyt v Scheinfeldu, kde se konala schůzka vědecké rady ČSDS (25.4.)

1988 – v nakladatelství Sixty Eight Publishers vyšly v českém překladu Skillingovy Listy z Prahy

říjen 1988 – konference v Torontu k 70. výročí vzniku Československé republiky Sedmdesát let od nezávislosti, na jejímž uspořádání měl lví podíl; sborník s příspěvky vyšel 991

16. listopadu 1988 – dopisem československému premiérovi Ladislavu Adamcovi protestoval proti zmaření nezávislého pražského sympozia k 70. výročí založení republiky

duben 1989 – protestní dopis prezidentu Gustávu Husákovi proti tvrdým zásahům vůči československým disidentům v čele s Václavem Havlem

1989 – vyšla Skillingova kniha Samizdat and an Independent Society in Central and Eastern Europe (Samizdat a nezávislá společnost ve střední a východní Evropě)

červen 1989 – čtvrtletník Cross Currents (8/89) publikoval další ze série Skillingových studií o „nonkonformistovi“ T. G. Masarykovi

listopad–prosinec 1989 – ze zdravotních důvodů nemohl přijmout nabídku americké televizní společnosti odjet do revoluční Prahy jako reportér; místo něho se této úlohy ujal jeho přítel hudebník a překladatel Paul Wilson

únor 1990 – za návštěvy prezidenta Václava Havla v Kanadě uvedl jeho přednášku na Torontské univerzitě jako jeden z hostitelů

březen 1990 – návštěva svobodného Československa, jako host se mj. zúčastnil shromáždění Charty 77 v pražském Obecním domě a v koncertním sále Lucerny (18.3.1990)

20. března 1990 – v rámci semináře na Karlově univerzitě pronesl česky přednášku o Masarykovi (jeho první přednáška na české univerzitě), o několik dní později obdržel pamětní medaile Karlovy univerzity v Praze a Univerzity J. A. Komenského v Bratislavě

květen 1990 – zemřela Skillingova manželka Sally

18. října 1990 – převzal čestný doktorát historických věd Karlovy univerzity za účasti synů Petera a Davida; během říjnové návštěvy v Československu byl pozván k prezidentovi Václavu Havlovi na Hrad, uskutečnil řadu schůzek s bývalými disidenty i dalšími přáteli

1991 – spolu s Paulem Wilsonem vydal knihu Civic Freedom in Central Europe: Voices from Czechoslovakia

únor 1992 – při příležitosti jeho 80. narozenin mu byl udělen Řád bílého lva, medaile Josefa Hlávky a medaile Františka Palackého (vyznamenání byla předána později)

duben–květen 1992 během této cesty do Československa navštívil Annu a Herbertu Masarykovy (prezidentovy vnučky), zúčastnil se prvního Schwarzenberského setkání v německém Scheinfeldu (23. –26.4.) a mítinku českých historiků v Praze na oslavu jeho 80. narozenin (28.4.), kde převzal cenu ČSAV; cestoval také na Moravu a na Slovensko

8. květen 1992 – přijetí u Václava Havla na Hradě spojené s předáním Řádu bílého lva

léto 1992 – další cesta do Prahy, za které se zúčastnil kongresu Společnosti pro vědy a umění, který se poprvé konal v Československu, a dvou zasedání věnovaných T. G. Masarykovi

11. –13. září 1993 – zúčastnil se mezinárodní konference Vnitřní faktory, které usnadnily sovětizaci států východní a střední Evropy v letech 1944–1948, uspořádané v Opočně Ústavem pro soudobé dějiny AV ČR a přednesl referát Ohlédnutí: 1945–1948, v němž podal kritickou retrospektivu sedmi svých článků z let 1949–1961 o Československu v letech 1945–1948

1994 – ucelené vydání výsledků masarykovských studií v knize T. G. Masaryk: Against the Current, 1882–1914

říjen 1995 – české vydání Skillingovy knihy T. G. Masaryk: proti proudu 1882–1914 (přeložil Vojtěch Svátek) spojené s autogramiádou v pražském knihkupectví Fišer;

1996–1999 – pracoval na svých memoárech a rozšířil zájem o masarykovskou tematiku na bádání o ostatních členech rodiny, zejména Charlottě a Alici Masarykových

červen 1998 – na konferenci v Paříži, věnované pražskému jaru 1968, se Skilling vrátil k tezi o „přerušené revoluci“ (jeho referát vyšel také česky)

 1999–2000 – kromě úmorné práce na korekturách anglického originálu pamětí a jejich českého překladu pracoval na obtížném a náročném projektu, který vycházel z korespondence Alice Masarykové s architektem Josipem Plečnikem

2000 – vyšly Skillingovy memoáry The Education of a Canadian: My Life as a Scholar and Activist (Proces výchovy jednoho Kanaďana. Můj život vědce a politického aktivisty)

2. prosince 2000 – poslední sezení „bytového semináře“ (Living Room Seminar), který po léta vedl ve svém torontském bytě se svými bývalými studenty; na tomto zasedání přednesl šéfredaktor bratislavského časopisu Kritika a Kontext Samuel Abrahám referát Vzestup a pád liberální demokracie na Slovensku (The Rise and Fall of Liberal Democracy in Slovakia)  

únor 2001 – vybral a odeslal do Prahy fotografie pro knihu Matka a dcera (Charlotta a Alice Masarykovy), která měla vyjít v březnu 2001, připravoval se na setkání setkat s Václavem Havlem v dubnu v Praze, věnoval se práci na korespondenci Masaryková – Plečnik

2. března 2001 – zemřel ve svém torontském bytě; krátce po jeho smrti vyšly v Praze česky další dvě jeho knihy: paměti Československo, můj druhý domov: paměti Kanaďana (rozsáhlejší než anglická verze z roku 2000) a Matka a dcera: Charlotta a Alice Masarykovy (vyšla rovněž v Praze i anglicky – Mother and Daughter: Charlotte and Alice Masaryk)

Sestavili Dorota Müllerová a Vilém Prečan ve spolupráci s Derkem Patonem a Milanem Drápalou