Čtyři zastavení s H. Gordonem Skillingem

Josef Čermák 

Nepamatuji se, kdy jsem se s Gordonem setkal poprvé. Mám skoro pocit, že jsem ho znal vždycky.

68PUBLISHERS

Muselo to být někdy v době, kdy do Kanady přišli Zdena a Josef Škvorečtí, poněvadž si vzpomínám, že Gordon se aktivně zúčastnil jednání vedoucích k založení 68Publishers (Sixty-Eight Publishers), instituce, která začala s ničím, ale bylo jí určeno, aby hrála nejvýznamnější roli v přežití české literatury během 40 let komunistické vlády v Československu. Můj příspěvek byla právní práce spojená s inkorporováním nakladatelství jako charitativní organizace v roce 1972. 68Publishers vydala celkem 220 knih, často rukopisů, které byly do Kanady vpašovány z Československa. Jako první členové správní rady jsou v chartě uvedeni H. Gordon Skilling, Gleb Žekulin, Michael Schomberg (všichni tři byly profesory na Torontské univerzitě) a já. H. Gordon Skilling byl zvolen předsedou správní rady a zůstal jím až do roku 1995, kdy Zdena and Josef Škvorecký formálně ukončili činnost svého nakladatelství. Gordonova role při založení nakladatelství, zvlášť v týdnech před inkorporováním, byla životně důležitá.

OBĚD S PROFESORY KATHRYN FEUER AND GORDON SKILLING

Ani s přesným datem tohoto oběda si nejsem docela jist. Bylo to buď koncem roku 1966, nebo začátkem roku 1967. Zúčastnil jsem se oběda jako mluvčí Československého sdružení v Kanadě. Na obědě bylo dohodnuto uvést na Torontské univerzitě Program českého a slovenského jazyka a literatur, který by byl  sponzorovaný Československým sdružením v Kanadě. Torontská univerzita reagovala rychle: dopisem datovaným 21.března 1967 mi tehdejší prezident univerzity Claude Bissell oznámil, že Rada guvernérů přijala „s velkým potěšením naši nabídku daru, splatného v tříletém období, na částečnou úhradu platu  profesora na Katedře slovanských jazyků a literatur, který bude zodpovědný za kurs nebo kurzy české a slovenské literatury. Univerzita bude v programu pokračovat tři roky po roku 1970. Po roku 1973 je úmyslem Univerzity v programu pokračovat bez omezení, ledaže by nedostatek studentů nebo jiný nepředpověditelný  důvod pokračování znemožnil...” Pokud vím, program  nedostatkem studentů netrpí, a také se nevyskytl jiný nepředpověditelný důvod, který by pokračování programu znemožnil -  kurs (či spíš kursy) vedené profesorkou Veronikou Ambrožovou zdárně pokračují. I v  tomto případě Skillingova inspirace byla neopominutelnou přísadou pro úspěch této akce.

OSLAVA 70. VÝROČÍ ZALOŽENÍ ČESKOSLOVENSKA

Hlavní událostí této oslavy byl seminář na Torontské univerzitě, nazvaný Czechoslovakia – 1918 to 1988. Seven Decades from Independence” (Československo – 1918 do 1988. Sedm desetiletí od samostatnosti). Seminář byl organizován profesorem Skillingem a zúčastnilo se ho profesoři z téměř dvaceti univerzit: Stanley B. Winters z New Jersey Institute of Technology; Gregory F Campbell z Cartage College, Wisconsin; Andrew Rossos, Peter Brock, Paul R. Magosci, Richard Day, Dušan Pokorný, Scott Eddie, Gleb Žekulin a Josef Škvorecký z University of Toronto; Walter Ullman ze Syracuse University; Piotr S. Wandycz z Yale University; Edita Bosak z Memorial University, Newfoundland; Ronald M. Smelser z Univesity of Utah;  Gary Cohan z Oklahoma University; Radomír V. Luža z Tulane University; Yeshayahu A. Jelinek z Ben Gurion University of the Negev, Israel; Roman Szporluk z University of Michigan; Frederick Barnard z University of Western Ontario; Joseph Rothshild z Columbia University; Radovan Selucký z Carleton University; Ján Adam z University of Calgary; Igor Hájek z Glasgow University a Markéta Goetz-Stankiewicz z University of British Columbia. Semináře se rovněž zůčastnili George J. Kovtun , Library of Congress, Washington, D.C. a Vilém Prečan z Dokumentačního střediska nezávislé československé literatury, Německá Federální Republika. Recepce se konala v Thomas Fisher Rare Books Library, kde Luba Fraštacký aranžovala výstavu Petlice a jiné nezávislé literatury.

Dalšími akcemi, inspirovanými seminářem, byl koncert (který jsem měl čest organizovat já), CBC Radio program The Human Face (lidská tvář), jehož autorem byl John Reeves a inscenace (torontským Novým divadlem) Havlovy hry Pokoušení. Na koncertu vystoupili:  pianista Antonín Kubálek, hudební skladatel Oskar Morawetz, slovenské operní zpěvačky Maria Mattei a její dcera Nina Mattei, cellista Vít Fiala a Dagmar Rydlo. Krátké projevy pronesli Chaviva Hošek, ministryně ve vládě provincie Ontario, Věra Fraštacká a jeden z  posledních žijících ruských legionářů, major Rudolf Hásek. Autora programu The Human Face, Johna Reevese fascinovalo Pražské jaro. Napsal o tom: „Lidé se často ptají, proč já, rozený Kanaďan bez jakéhokoliv českého pozadí, se dlouhodobě zajímám o Československo. Po mém soudu (a mnozí soudí stejně) to, co se tam dělo, bylo stejně důležité jako reformační hnutí ve středověku.” Reevesův program byl kanadským radiem vysílán od 24. do 28. října 1988.  Havlovou hrou Pokoušení soubor Nového divadla ukončil svoji divadelní sezonu památného roku 1988.

Tato oslava čtyřiceti roků československé samostatnosti byla nejvýznamnější akcí o Československu, jíž jsem byl v Kanadě svědkem. Profesor Skilling v ní hrál hlavní roli. Rád si vzpomínám na malou příhodu během semináře. Při jednom zasedání jsem se nechal slyšet , že souhlasím s jedním z přítomným, i když jeho otec mne žaloval pro urážku na cti, jíž jsem se měl dopustit články o jeho činnosti během války. To se samozřejmě na akademických sešlostech nedělá a někteří z přítomných dali svůj nesouhlas najevo. Ne Gordon. Dosud vidím jeho pobavený,  skoro uličnický úsměv: nacisty a fašisty v lásce rozhodně neměl.

HAVLOVA TORONTSKÁ NÁVŠTĚVA – 19. února 1990

Torontská návštěva tehdy ještě prezidenta Československé republiky byla zachycena na videu počínaje jeho příchodem do Convocation Hall Torontské univerzity a formálním přivítáním jeho dobrým přítelem, profesorem Skillingem. Návštěvou se podrobně zabýval v serii článků v pražském Reflexu v červnu 1991 – a zvlášť v čísle datovaném 11. června, novinář Josef Klima. Vzpomínám si na řadu schůzek a telefonických hovorů s Gordonem, hlavně na schůzku v kanceláři  v budově ontarijské vlády nedlouho před Havlovým příjezdem, jejímž účelem bylo prohovořit organizaci návštěvy a bezpečnostní opatření.  Zúčastnil se jí slušný počet lidí, zástupci kanadské a ontarijské vlády, města Toronta, Královské kanadské jízdní policie (to jméno se mi hrozně líbí), torontské policie, Českého a Slovenského sdružení v Kanadě (reprezentovaného jejím předsedou Jiřím Cornem) a jiní. Z mého hlediska nejdůležitější byly dvě osobnosti: krásná a zřejmě vysoce kultivovaná žena, zastupující ontarijskou vládu (dozvěděl jsem se o několik dní později, že ona impresivní žena byla sestrou muže, který mne žaloval pro urážku na cti) a profesor H. Gordon Skilling, který reprezentoval University of Toronto. Gordon Skilling – prostě silou své osobnosti schůzku dominoval. Do té míry, že nikdo po té, co mne nominoval, abych setkání s Havlem v Convocation Hall moderoval, nepřišel s protinávrhem. Účelem setkání bylo jednak udělení prezidentu Československé republiky čestného doktorátu práv ne University of Toronto, ale druhou torontskou universitou, York University, jednak Havlův projev nejen k českým a slovenským uprchlíkům a imigrantům přítomným v Convocation Hall, ale všude ve světě. Takže musím Gordonovi poděkovat za příležitost (mimochodem nikdy se nezmínil, že mne bude nominovat) za příležitost být svědkem (jak já to vidím) jednoho velkého kroku na cestě k rozdělení Československa. Bez ohledu na výsledek Havlovy návštěvy v Convocation Hall, Gordon chtěl posílit reputaci dávného přítele, kterého se mu podařilo  na Hrádečku navštívit i během komunistického režimu.

Čtyři setkání – čtyři svědectví o věrnosti H. Gordona Skillinga věci československé.