Projev premiéra Bohuslava Sobotky při příležitosti udělení medaile Karla Kramáře prof. Miroslavu Kusému

Vážený pane profesore,
vážený pane velvyslanče,
vážené dámy,
vážení pánové,

je mi velkou ctí vás přivítat v Kramářově vile při této mimořádné a slavnostní příležitosti.

Náš vztah se Slovenskem jsem nikdy nechápal jen jako vztah dvou zemí, narodil jsem se v Československu a prožíval jsem jako student dramatické chvíle, když se naše země rozdělily. Vždy jsem náš vztah se Slovenskem chápal jako dialog občanů dvou zemí, které mají hodně společného. Čechy a Slováky spojuje historie, kultura, geografická poloha střední Evropy, ale také četné osobní a rodinné vazby nebo politické a filozofické směřování. Proto jsem opravdu hrdý, že tuto vzájemnou blízkost mohu dnes vyjádřit udělením medaile Karla Kramáře profesoru Miroslavovi Kusému.

Chtěl bych, aby toto ocenění bylo chápáno nejen jako výraz úcty k lidem, kteří od šedesátých let politicky prosazovali demokratizaci poměrů v našich zemích, ale také jako symbolické připomenutí, že tehdy byla demokratizace a boj za svobodu společným československým projektem. Prakticky už za rok si budeme připomínat významná výročí, která jsou v našich zemích společná, a já jsem přesvědčený, že mezi ně jednoznačně patří odkaz Charty 77, Pražského jara a celého demokratizačního procesu, který vyústil pádem komunistického režimu v Československu. Pan Miroslav Kusý je politickou osobností, která tuto etapu zcela nepochybně ztělesňuje.

Patřil v šedesátých letech k reformnímu proudu ve KSČ, což mu v době normalizace přineslo nemalé potíže a pronásledování státní mocí. Miloslav Kusý patřil k nemnohým slovenským signatářům Prohlášení Charty 77 a aktivně se zapojil do boje této nepočetné skupiny za svobodnější, spravedlivější a demokratičtější Československo. Po sametové revoluci se stal vrcholným představitelem Veřejnosti proti násilí, byl kooptován do Federálního shromáždění, později jmenován ředitelem kanceláře prezidenta Václava Havla na Slovensku. Miroslav Kusý pokračoval i po Listopadu v aktivitách v lidskoprávní oblasti, chtěl bych připomenout, že založil Slovenský helsinský výbor a předsedal komisi OSN pro lidská práva na Slovensku. A od roku 1990 se znovu věnoval pedagogické práci a výuce na Komenského univerzitě v Bratislavě. Přestože během svého dlouhého života zažil četné zvraty, nikdy nepřestal usilovat o vytváření důstojných podmínek pro člověka jakožto občana a otevřenou a spravedlivou společnost.

Pane profesore, přijměte prosím toto ocenění jako výraz úcty k Vaší celoživotní práci a k hlubokému demokratickému étosu, který reprezentuje.

8. prosince 2016