D145

1980, 26. květen, Praha. – Dopis Charty 77 a VONS Mezinárodní federaci pro lidská práva v Paříži o případu vězněného Petra Cibulky.

Vážení přátelé,

obracíme se na Vás s prosbou o pomoc pro Petra Cibulku, nezákonně vězněného mladého dělníka z Brna.

Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných sleduje případ Petra Cibulky od samého začátku – od dubna 1978, kdy byl Petr Cibulka společně se svými dvěma přáteli zatčen. Po velmi dlouhé vazbě byl později odsouzen ve zřejmém rozporu s československým zákonem k dvěma rokům odnětí svobody.E1Petr Cibulka, Libor Chloupek a Petr Pospíchal byli zatčeni 17. 4. 1978 a 14. 11. 1978 za trestný čin pobuřování podle § 100 trestního zákona odsouzeni: P. Cibulka na 24 měsíců, L. Chloupek na 20 měsíců a Petr Pospíchal na 11 měsíců. Odsouzen byl za to, že pomocí magnetofonových nahrávek šířil mezi svými přáteli nekonformní moderní hudbu a že ve svém bytě umožnil vystoupit na dvou koncertech třem zpěvákům s jejich písněmi při kytaře před nepočetným publikem. Toto jeho jednání bylo kvalifikováno podle § 100 trestního zákona jako pobuřování. V rozsudku stojí, že Petr Cibulka jednal z nepřátelství k socialistickému společenskému zřízení republiky.

V průběhu výkonu trestu Petr Cibulka zahájil hladovku, kterou přerušil až po 32 dnech, aby dosáhl přeřazení na jiný vězeňský úsek. Po třítýdenním přerušení v hladovce znovu pokračoval. Hladověl dalších 14 dnů. Touto hladovkou, kterou se bránil proti inzultacím ze strany spoluvězňů a proti tomu, že vězeňský dozor tyto inzultace umožňoval, velice utrpěl jeho zdravotní stav. Jeho tělesná váha se snížila ze 75 na 47 kg. Během hladovky i po ní odmítl nastoupit do práce, neboť stále trval na svém požadavku přeřazení a zdravotní stav mu pracovat ani neumožňoval. Když později poznal, že jeho úsilí je zcela marné, spokojil se přemístěním na jinou chodbu téhož pracovního úseku a do práce opět nastoupil.

Za hladovku a za nenastoupení do práce byl nejprve velmi často a velice tvrdě trestán pobytem v celodenním uzavřeném oddělení. Později proti němu bylo dokonce zahájeno trestní stíhání pro údajné maření výkonu úředního rozhodnutí (§ 171 trestního zákona).E2Při soudním líčení 30. 1. 1980 byl vězněný P. Cibulka dále odsouzen na 6 měsíců podle § 7 zákona č. 150/1969 Sb. o přečinech. Odvolací řízení se konalo 12. 3. 1980 v Plzni u krajského soudu. Soud vyhověl návrhu prokurátora a překvalifikoval rozsudek podle § 171/1 trestního zákona (maření výkonu úředního rozhodnutí) a Cibulku odsoudil k trestu 1 roku. Překvalifikaci soud odůvodnil „vysokým stupněm společenské nebezpečnosti“. V lednu letošního roku byl odsouzen k 6 měsícům vězení, když soud jeho hladovku a nenastoupení do práce posoudil jako přečin. Po odvolání prokurátora odvolací soud posoudil jeho jednání jako trestný čin a trest zvýšil na jeden rok vězení. Odsouzení bylo opět v rozporu se zákonem. Petr Cibulka začal nový trest odpykávat v polovině letošního dubna v návaznosti na předchozí trest dvou let vězení.

Od okamžiku uvěznění a zejména od chvíle zahájení hladovky loni v květnu je osud Petra Cibulky středem pozornosti mnoha jeho přátel i těch, kteří ho osobně neznají. Jeho případ je rovněž v popředí zájmu Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných i mluvčích a signatářů Charty 77. Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných se tímto případem zabýval ve svých sděleních číslo 2, 40, 42, 55, 70, 157, 171.E3Sdělení VONS viz Informace o Chartě 77, roč. 1 (1978), č. 6, s. 13; č. 11, s. 17–18; č. 13, s. 8–9; roč. 2 (1979), č. 2, s. 7–9, č. 11, s. 7, č. 12, s. 8, č. 16, s. 16–17; roč. 3 (1980), č. 5, s. 10–11. Mluvčí Charty 77 se společně s Výborem na obranu nespravedlivě stíhaných obrátili na nejvyšší státní úřady v Československu se žádostí o nápravu. Marnost této žádosti vedla 228 občanů k tomu, že otevřeným dopisem žádali o pomoc Mezinárodní Červený kříž.

Dalším projevem solidarity byla žádost 176 občanů Národnímu výboru města Brna o povolení tiché manifestace vsedě na protest proti věznění Petra Cibulky. Jedinou odpovědí státní moci byla policejní akce nebývalého rozsahu, spojená s výhrůžkami, psychickým nátlakem a dokonce bitím.E4Dne 24. února 1980 požádalo 136 občanů o povolení manifestace za propuštění P. Cibulky. Měla se konat 15. března jako „manifestace vsedě“ na náměstí Svobody v Brně. Několik dní před oznámením manifestace byli signatáři žádosti o manifestaci podrobeni výslechům a policejním prohlídkám v Brně, Olomouci, Ústí nad Labem, Plzni aj. Zhruba od 12. 2. bylo náměstí Svobody v Brně policejně střeženo.

Podle posledních zpráv bylo proti Petru Cibulkovi zahájeno další trestní stíhání podle § 156 (urážka veřejného činitele) a hrozí mu tedy další trest až do výše jednoho roku k dosavadním třem letům vězení.

Žádáme Vás, abyste na tento naléhavý případ třicetiletého Petra Cibulky upozornili světovou veřejnost a informovali o něm skupiny a organizace zabývající se lidskými právy.

Petr Cibulka je signatářem Charty 77, adresa jeho matky je: Věra Cibulková, Mučednická 39, 616 00 Brno.

Mluvčí Charty 77
Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných

Zdroj
  • Informace o Chartě 77, roč. 3 (1980), č. 8, s. 1.
E1.Petr Cibulka, Libor Chloupek a Petr Pospíchal byli zatčeni 17. 4. 1978 a 14. 11. 1978 za trestný čin pobuřování podle § 100 trestního zákona odsouzeni: P. Cibulka na 24 měsíců, L. Chloupek na 20 měsíců a Petr Pospíchal na 11 měsíců.
E2.Při soudním líčení 30. 1. 1980 byl vězněný P. Cibulka dále odsouzen na 6 měsíců podle § 7 zákona č. 150/1969 Sb. o přečinech. Odvolací řízení se konalo 12. 3. 1980 v Plzni u krajského soudu. Soud vyhověl návrhu prokurátora a překvalifikoval rozsudek podle § 171/1 trestního zákona (maření výkonu úředního rozhodnutí) a Cibulku odsoudil k trestu 1 roku. Překvalifikaci soud odůvodnil „vysokým stupněm společenské nebezpečnosti“.
E3.Sdělení VONS viz Informace o Chartě 77, roč. 1 (1978), č. 6, s. 13; č. 11, s. 17–18; č. 13, s. 8–9; roč. 2 (1979), č. 2, s. 7–9, č. 11, s. 7, č. 12, s. 8, č. 16, s. 16–17; roč. 3 (1980), č. 5, s. 10–11.
E4.Dne 24. února 1980 požádalo 136 občanů o povolení manifestace za propuštění P. Cibulky. Měla se konat 15. března jako „manifestace vsedě“ na náměstí Svobody v Brně. Několik dní před oznámením manifestace byli signatáři žádosti o manifestaci podrobeni výslechům a policejním prohlídkám v Brně, Olomouci, Ústí nad Labem, Plzni aj. Zhruba od 12. 2. bylo náměstí Svobody v Brně policejně střeženo.

Pole

NázevHodnota
ŘadaDokumenty Charty 77
Den26
Měsíc5
Rok1980
Zpracovanýtrue
OCRfalse