D222

1982, 22. prosinec, Praha. – Otevřený dopis americkému baptistickému kazateli Billu Grahamovi o zneužití jeho výroků čs. sdělovacími prostředky. (Dokument č. 36/82)

Vážený pane Grahame,

v nedávné době jste navštívil naši vlast a představil jste se svými kazatelskými vystoupeními části naší veřejnosti. Konferoval jste i s některými vládními představiteli. Československá televize Vám vložila do úst výroky, které hovořily o naprosté svobodě církví v ČSSR a jaké že to pěkné poselství můžete vzhledem k tomu přivézt domů do USA.E1Při své říjnové návštěvě Bill Graham vystoupil v Československé televizi, kde prohlásil, že „církve v Československu stejně jako věřící mají mnoho možností uplatnit své náboženské přesvědčení a sloužit přitom potřebám společnosti“. Před odjezdem se pak snažil omluvit svůj postoj tím, že jeho výroky byly zkresleny. Dopis americkému kazateli zaslali rovněž Miloš Rejchrt, signatář Charty 77, a věznění křesťané. Dozvěděli jsme se též, že jste takovéto jednoznačné (a nepravdivé) výroky označil zahraničnímu zpravodaji AF za „nesprávný překlad“ (!) a informoval jste ho, že jste s vládními činiteli diskutoval i o závadách, které československá realita přináší v oblasti dodržování lidských práv, zvláště pak v oblasti náboženského života – např. katolické církve.

Dne 14. 12. pak přinesl list Lidová demokracie zprávu o Vašem děkovném listu K. Hrůzovi, vedoucímu Sekretariátu pro věci církevní: výstřižek s touto zprávou přikládáme. Vyplývá z ní, že jde o výňatek. Československý čtenář se dovídá, že oceňujete věcnost a objektivnost, s jakou zdejší tisk informoval o Vaší návštěvě. Protože u nás neexistuje žádný oficiálně přístupný pramen informace, který by buď korigoval tendenční výběr z Vašeho dopisu, nebo oficiální fórum, na němž by bylo možno konfrontovat ty Vaše výroky, které tisk přinesl, se skutečností náboženské nesvobody a perzekuce, tak jak ji důvěrně znají zdejší občané a jak jsme o tom psali v několika letošních dokumentech Charty 77, rozhodli jsme se napsat Vám tento otevřený dopis.

Jsme přesvědčeni, že svou návštěvu v ČSSR jste podnikl „bona fide“, avšak v rámci důvěry ve Vaši otevřenost a křesťanskou zodpovědnost považujeme za důležité upozornit Vás na roli, kterou na sebe volky nevolky berete. Neboť Vaše návštěva se odbývala v rámci státně oficiálního aranžmá a před československou veřejností se vůbec neprojevilo, jaká je skutečnost v oblasti lidských práv v naší zemi, že jste si vědom, v jak tísnivé situaci se nekonformní občané, v daném případě věřící a jejich církevní představitelé, nalézají, jak církevní reprezentace je jednak manipulována, jednak její členové vybíráni za přísné asistence příslušných státních institucí! Miliony televizních diváků mohly Vás zahlédnout i slyšet ony dezinterpretované výroky, avšak Vaše dementi se do našich sdělovacích prostředků nedostalo. Mnozí si přečetli výňatky z Vašeho děkovného dopisu. Byl jste použit jako instrument pro ilustraci toho, že je vše u nás v nejlepším pořádku. Přitom mnozí věřící seděli ve chvílích Vaší návštěvy ve vězení pouze za to, že se chovali jako věřící či kněží, a mnoho dalších občanů za své neoportunní přesvědčení. Nemůže být pro Vás omluvou ono dávné a historicky často užívané „já nevěděl“. Domníváme se, že posláním a povinností občana a křesťana s Vaší autoritou by mělo být vyhledávání a ochraňování všech těch, kdo jsou ohroženi a perzekvováni za své přesvědčení. Je nám líto, že jsme nuceni Vás informovat, že naprosto převažujícím výsledkem Vaší návštěvy byla podpora vládní moci a zlehčení stížností na porušování lidských práv, tedy i stížností na náboženský útlak v naší zemi.

Jsme sice přesvědčeni, že toto nebylo Vaším úmyslem, avšak je to skutečností, kterou nemůže napravit Vaše dementi, o němž dnes u nás neví téměř nikdo. Odvažujeme se Vám tento neradostný výsledek Vaší návštěvy dát na vědomí, protože doufáme ve Vaši poctivost a dobrou vůli.

dr. Radim Palouš, Anna Marvanová, Ladislav Lis
mluvčí Charty 77

Zdroj
  • Informace o Chartě 77, roč. 5 (1982), Prosinec, s. 2–3.
E1.Při své říjnové návštěvě Bill Graham vystoupil v Československé televizi, kde prohlásil, že „církve v Československu stejně jako věřící mají mnoho možností uplatnit své náboženské přesvědčení a sloužit přitom potřebám společnosti“. Před odjezdem se pak snažil omluvit svůj postoj tím, že jeho výroky byly zkresleny. Dopis americkému kazateli zaslali rovněž Miloš Rejchrt, signatář Charty 77, a věznění křesťané.

Pole

NázevHodnota
ŘadaDokumenty Charty 77
Den22
Měsíc12
Rok1982
Zpracovanýtrue
OCRfalse