P5/7

[1977, 10. srpen, Praha.]

Situační zpráva o Chartě 77 od 10. července do 10. srpna 1977

V minulé situační zprávě jsme se dopustili několika chyb, z nichž některé byly opraveny ve druhé redakci situační zprávy 24. 7. 1977. Jednalo se zejména o výslech Pavla Ryby dne 30. 6. 1977, který trval 9 hodin a byl veden s mimořádnou hrubostí, která hraničila s fyzickým násilím. Pavel Ryba ve své zprávě pro Chartu 77 píše: „… bylo se mnou cloumáno, boucháno pěstmi do stolu a do papíru přede mnou s křikem ‚tak bude to, nebo se příště strefím líp‘, musel jsem odložit brýle na stůl a do obličeje mi byla vchrstnuta voda.“

Dále opravujeme mylnou informaci o zmírnění izolačního dozoru. Ten dosud trvá u Jiřího Hájka a Františka Kriegla v neztenčené míře. Policie pronásleduje hudebníky undergroundu, kteří jsou spjati s Chartou 77. Ve třech víkendech po sobě obtěžovala hrubým způsobem hudebníky Plastic People, DG 307 a další včetně jejich přátel.

Největší policejní zásah, jenž měl také největší důsledky, se udál 9. 7. 1977 v Rychnově, okres Děčín, v soukromém domě čp. 138 manželů Jana a Květy Princových. Několik desítek přátel zde trávilo víkend spolu s dětmi. Na rozloučenou s Paulem Wilsonem, bývalým hudebníkem Plastic People, jemuž byl náhle ukončen jeho desetiletý pobyt v Československu (je ženatý s čs. občankou), proběhl improvizovaný hudební recitál. Konal se v uzavřeném domě ve zvukově dobře izolovaném sále. Klidný večer (nad sálem spaly nerušeně děti) narušili příslušníci VB. Nejdříve v okolí domu svítili baterkami, po hluku jakoby od dělbuchu si vynutili vstup do domu. Zběžně jej prohlédli a za velice ponižujících okolností zjišťovali totožnost přítomných. Důvodem této policejní akce, který uvedli, bylo údajné rušení nočního klidu. Bylo zadrženo 10 osob (Milan Hlavsa, Svatopluk Karásek, Jiří Němec, Petr Prokeš, Jana Převratská, Miroslav Skalický, František Stárek, Miluše Števichová, Paul Wilson a Jan Princ), z nichž devět bylo propuštěno do 17. hodiny druhého dne. Jan Princ propuštěn nebyl, nyní je ve věznici v Litoměřicích obviněn z trestného činu výtržnictví. Policie by ovšem mohla nejlépe vědět, kdo způsobil ránu dělbuchem v okolí domu a kdo prořezal pneumatiky sedmi aut a jedné motorky stojících před domem. Víkendoví hosté totiž byli do jednoho uvnitř. Jedná se opět – pokolikáté už v případě undergroundu? – o záminku, o snahu zničit nezávislou kulturu.

O týden později, 16. 7., v rodinném domku manželů Sukových v Praze 10 na odpoledním čaji, kde měl údajně vystupovat Svatopluk Karásek, byli přicházející a odcházející hosté legitimováni. Policejní asistence přátelského posezení na otevřené zahradě trvala celé odpoledne a večer.

V pátek 22. 7. přišli dva příslušníci VB do chaty Dany Němcové ve Studeném, okres Jindřichův Hradec. Zkontrolovali občanské průkazy přítomných a jako vysvětlení uvedli, že přijdou zítra zase. V sobotu 23. 7. kolem 14 hod. přišli v doprovodu příslušníků VB předseda MNV a jeden civilista. Vyžádali si občanské průkazy nově příchozích. Své počínání zdůvodňovali stížností sousedů na noční hluk. Na otázku, kteří sousedé si stěžovali, odpověděli, že to bylo již loni. Hlavním důvodem jejich návštěvy však bylo tradiční fotbalové utkání hudebníků Plastic People s místní mládeží. Začátek fotbalového zápasu sledovali příslušníci VB, kteří po jeho ukončení vyhrožovali místním pokutou, že neměli k utkání povolení. (V místě není fotbalový oddíl, jedná se o rekreační vesnické hřiště.) Ve snaze zabránit setkání místní mládeže s návštěvníky chaty ve Studeném nařídila policie zkrácení otevírací doby v místním hostinci.

K celostátním, shora nařízeným diskriminačním opatřením proti signatářům Charty přibyl nový způsob postihu: odebírání a odpírání částečných a plných invalidních důchodů. Před časem jsme zaznamenali odebrání invalidního důchodu Karlu Kynclovi, Vladimíru Škutinovi a Josefu Hodicovi. Nyní Městský soud v Praze odmítl přiznání invalidního důchodu Františku Šamalíkovi, přičemž došlo k tragikomické situaci: městský soud „dospěl“ k rozhodnutí, že František Šamalík manuálně pracovat nemůže, může však být zaměstnán jako právník nebo vědecký pracovník (o což se celá léta marně snažil). Václav Vrabec trpící od dětství těžkou chorobou kyčelních kloubů, která značně omezuje jeho schopnost pohybu, byl náhle předvolán k lékaři mimo svůj zdravotnický obvod a byla mu dána lhůta, aby urychleně předložil nové lékařské nálezy o svém zdravotním stavu s tím, že dotyčný lékař je musí během 10 dnů předložit posudkové komisi sociálního zabezpečení.

Signatářce Věře Sukové byl posudkovou komisí odebrán částečný invalidní důchod a byla vyzvána, aby si opatřila zaměstnání na plný úvazek, chce-li v budoucnu pobírat invalidní důchod.

O případ dalšího signatáře Karla Jaroše, těžkého kardiaka (nemoc má starší datum než právě rok 1968), zainteresovalo ministerstvo národní obrany ministerstvo práce a sociálních věcí, aby nechalo přezkoumat jeho zdravotní stav. Janu Tesařovi, který je těžce nemocen (stav po operaci slinivky břišní), bylo odmítnuto přiznání invalidního důchodu. Jeho lékař mu odmítá i předepisovat léky, které mu byly ordinovány po operaci.

Dosud jsme zjistili konání čtyř odvolacích jednání o zrušení pracovního poměru, a to u Zdeňka Mlynáře, Jiřího Pallase, Zdeňka Jičínského a Jiřiny Zelenkové. V atmosféře zvůle a bezpráví byla odvolání signatářů zamítnuta.

Proces proti Jiřímu Ledererovi, Otovi Ornestovi, Václavu Havlovi a Františku Pavlíčkovi (z nichž první dva jsou stále vězněni) byl odložen, patrně až do října. Přátelé vězněných (domácí i zahraniční) se snaží dosáhnout propuštění J. Lederera a O. Ornesta. Tato iniciativa (domácí i zahraniční) by měla vést až k odvrácení procesu.

Stejně tak bychom se měli zasadit o propuštění dalších politických vězňů, mezi nimiž jsou i další signatáři Charty 77. Jedná se o Aleše Březinu, Jana Prince, Vladimíra Laštůvku, Aleše Macháčka, Františka Matulu, Huberta Steina a Jaroslava Vožniaka.

Situace v Chartě 77 nyní krystalizuje, připravují se nové významné aktivity; zájem o práci a úkoly Charty 77 neustává.

Z dalších událostí v tomto období zaznamenáváme:

Dne 15. 7. 1977 na Václavském náměstí před pomníkem sv. Václava se upálil neznámý mladý muž. Po třech dnech zemřel ve vojenské nemocnici ve Střešovicích, kam jej policie dopravila jako občana „nezjištěné totožnosti“. Policie se snažila o naprosté utajení této události a snad i o dezinformaci (ve vysvětlení pro ČTK uvedla, že se jedná o občana cikánského původu). V nemocnici byl jeho původ označen s největší pravděpodobností jako rumunský. Motivy jeho činu zůstaly až dosud pro veřejnost neznámy.

Zpěvák Jaroslav Hutka je vyšetřován na svobodě pro údajně neoprávněné podnikání. Je obviněn ze spáchání trestného činu podle § 118 trestního zákona s trestní odpovědností od 6 měsíců do pěti let. Podobné obvinění bylo kdysi vzneseno proti skupině Plastic People of the Universe, pak ovšem – pod nátlakem veřejnosti – bylo staženo.

Podle zahraničních informací byli signatáři Zdeněk Mlynář, Jaroslav Krejčí (z Ostravy), žijící nyní v Rakousku, zbaveni čs. občanství.

Proslýchá se, že ministři federální vlády Zdeněk Půček a Pavol Bahyl vydali pokyn, aby v ministerstvu všeobecného strojírenství a hutnictví a těžkého strojírenství nebyli signatáři Charty 77 propouštěni ze zaměstnání, ale přeřazováni na méně odpovědná, méně kvalifikovaná a samozřejmě také méně placená pracovní místa.

V pátek 29. července 1977 oznámily sdělovací prostředky zdražení velkého množství spotřebního zboží. Vyhlášení předcházela policejní pohotovost, která dosud trvá a podle dobře informovaných kruhů má skončit v polovině září. V této souvislosti se nabízí domněnka, že vláda postupně zdraží i další druhy spotřebního zboží (hovoří se o benzinu, některých druzích masa, o cigaretách, alkoholu apod.). Od postupného zdražování formou „inovace“ nebo zdražení v Praze vůbec neohlášeného přistoupila nyní státní moc k radikálnějším zásahům. Hospodářská situace je tedy vážná. Vláda v očekávání nespokojenosti nad zhoršením životní úrovně vedle policejní pohotovosti posunula původně v Úředním listě ohlášený termín zdražení o tři dny tak, aby pracující nebyli na závodech, ale na víkendu. Projevů nespokojenosti – zdá se – se zatím obává zbytečně. Teprve čas prověří platnost pouček, jež se tu mimoděk nabízejí.

Pole

NázevHodnota
ŘadaDokumenty Charty 77
Den10
Měsíc8
Rok1977
Zpracovanýtrue
OCRfalse