Annual Report of Activities 1989. International Helsinki Federation for Human Rights, Vienna, 1990 - Vybrané části v českém jazyce

Text přeložila z angličtiny Tereza Novická.

Obsah

• Evropská cena za lidská práva
• Výroční zasedání a valné shromáždění
• Činnost KBSE
• Národní helsinské výbory a IHF
• Československo
• HF, nevládní organizace a mezinárodní organizace
• Závěry: pohled do budoucnosti

Z výročí zprávy o činnosti IHF 1989

Rok 1989 byl pro Mezinárodní helsinskou federaci pro lidská práva (IHF) velmi neobvyklý: začal přínosným závěrem následné schůzky KBSE ve Vídni a skončil zhroucením komunistických režimů ve východní a střední Evropě, jehož symbolem se stal pád Berlínské zdi.

Pozitivní změny a zlepšování vztahů mezi Východem a Západem započaly ovšem již v předchozím roce. V roce 1989 tyto změny zesílily vítězstvím Solidarity a spřízněných demokratických sil v polských volbách. V zemích, jako je Polsko či Maďarsko, naše úsilí se z konfrontace s vládami změnilo v dialog s nimi. Neznamená to však, že se tyto země staly rájem pro lidskoprávní aktivisty a reformátory. K porušování lidských práv dochází doposud, avšak s menší mírou zastrašování. Ve všech zemích kromě Rumunska a Turecka vykonávali lidskoprávní aktivisté svou činnost veřejně a poskytovali nám větší množství údajů lidských práv ve regionech než kdykoli předtím.

Během většiny roku 1989 však charakter činnosti IHF zůstal zachován vzhledem k tomu, že v zemích jako Československo nebo Rumunsko byly represe dokonce ještě silnější.

IHF bedlivě sledovala porušování lidských práv v zemích KBSE a reagovala vydáváním zpráv, účastí pozorovatelů u procesů, průzkumnými misemi, organizováním seminářů a spoluprací s tiskem, lidskoprávními organizacemi a veřejností při kritice porušování lidských práv a chvále pozitivního vývoje na tomto poli. Úzce jsme spolupracovali s přidruženými národními helsinskými výbory 17 zemí při prosazování našeho programu.

Evropská cena za lidská práva

Dne 10. května obdržela IHF spolu s Lechem Wałęsou Evropskou Cenu za lidská práva udělenou Radou Evropy za rok 1989. Při předání ceny bylo Výborem při Radě Evropy řečeno, že „se mezinárodní helsinská federace pro lidská práva významně zasloužila o věc lidských práv v souladu se zásadami osobní a politické svobody a právního řádu, které tvoří základ jakékoli skutečně demokratické společnosti a které jsou zakotveny v evropské úmluvě o lidských právech“.

Při převzetí ceny využil předseda IHF Karel Schwarzenberg příležitosti, aby připomněl západním zemím jejich povinnost a odpovědnost „pomáhat (východoevropským) zemím, aby své svobody využily k dosažení skutečné samostatnosti“.

Výroční zasedání a valné shromáždění

Poprvé v dějinách IHF se výroční zasedání konalo v zemi Varšavské smlouvy. Uskutečnilo se ve Varšavě od 21. do 25. dubna, tj. po jednáních u kulatého stolu, avšak ještě před volbami, za účasti členů čtrnácti výborů i hostů ze tří dalších zemí. Bylo to právě na této schůzi, kdy se k IHF přičlenily dva další helsinské výbory, a to z Francie a Maďarska.

Jednání probíhalo v otevřené a podnětné atmosféře. Členské výbory předložily své zprávy a diskutovalo se o budoucích plánech. Seminář na téma Nezávislost soudnictví pořádaný na Varšavské univerzitě se těšil hojné účasti.

IHF měla také příležitost setkat se a projednat případy porušování lidských práv v Polsku s ministrem spravedlnosti, náměstky ministrů vnitra a zahraničních věcí a s ombudsmanskou dr. Ewou Łętowskou.

Jednání, která byla pečlivě naplánována a připravena s pomocí Polského helsinského výboru, by byla měla absolutní úspěch, kdyby nebylo absence delegace z Československa. Čtyřčlennou delegaci v čele s Dr. Jiřím Hájkem zadržela na hranicích v nočním vlaku československá pohraniční policie, která delegáty prohledala, zabavila jim dokumenty a poslala je zpět do Prahy.

Činnost KBSE

Následná schůzka KBSE ve Vídni, která skončila 19. ledna v atmosféře naděje, vytvořila konstruktivnější způsob, jak projednávat porušování lidských práv na vládní úrovni. Schůze uvedla v život trvalejší mechanismy k dodržování dokumentů KBSE. Zejména šlo o stanovení postupu, jak země znepokojená porušováním lidských práv jiné zemi s ní může navázat bilaterální diskusi, a to včetně jednotlivých případů.

Od té doby byl tento mechanismus využit již v několika případech, například: proti ČSSR ohledně situace politických vězňů a výjezdních doložek pro některé občany; proti Rumunsku ohledně omezování náboženské svobody a svobody projevu, pohybu a slučování rodin.

IHF sehrála důležitou úlohu v poskytování informací o porušování lidských práv v jednotlivých zemích a často tyto bilaterální diskuse sama iniciovala.

Švýcarský helsinský výbor hostil veřejné fórum nedlouho po skončení vídeňského jednání.

Během dubnového informačního fóra KBSE v Londýně se Dánský helsinský výbor účastnil prostřednictvím satelitu diskuse s delegáty fóra o svobodě přístupu k informacím. Členové Dánského helsinského výboru a amerického uskupení Helsinki Watch byli veřejnými členy delegací ze svých zemí.

V červnu roku 1989 se IHF účastnila pařížských jednání KBSE zaměřených na tzv. lidskou dimenzi, kde informovala delegace KBSE o porušování lidských práv a uveřejnila zprávu Rumunsko. Nepřítel vlastního lidu. Spolu s Francouzským helsinským výborem sponzorovala seminář v pařížském  Národním shromáždění na téma Lidskoprávní situace ve vybraných zemích.

Národní výbory se také aktivně podílely na pařížském summitu. Členové helsinských výborů Nizozemska, Norska, Švýcarska a Spojených států vystupovali jako veřejní členové příslušných státních delegací.

Švýcarský helsinský výbor připravil zprávu s názvem Náboženská svoboda jako téma na KBSE a dva pracovní dokumenty Posílání dárků do východní Evropy (přehled celních předpisů) a Vízová politika ve Švýcarsku zejména vůči občanům východoevropských zemí.

Nizozemský helsinský výbor předložil delegacím návrh týkající se odmítání vojenské služby z důvodu svědomí.

Na říjnovém zasedání KBSE o ochraně životního prostředí v Sofii vystoupila nizozemská delegace na žádost Nizozemského helsinského výboru s naléhavou prosbou o projednání nejen technické problematiky životního prostředí, ale i práva nezávislých environmentálních skupin na existenci a svobodnou činnost.

Nizozemský helsinský výbor vydal ve svém bulletinu Helsinki Hedan monografii s názvem Dohled na lidskoprávní opatření vídeňského Závěrečného dokumentu (autoři F. Coomans ad.) a několik článků o procesu KBSE. Výbor spolupracoval s nizozemským ministerstvem zahraničních věcí na distribuci nizozemského překladu vídeňského Závěrečného dokumentu pro veřejnost.

Národní helsinské výbory a IHF

Jednou z nejdůležitějších úloh IHF je koordinace činnosti národních výborů a vytváření výborů nových.

IHF úzce spolupracovala se svými výbory při distribuci jejich publikací a tiskových zpráv, někdy tyto publikace i znovu vydávala pro mezinárodní potřebu. Pomáhala jim také s rešeršemi, misemi a navazováním kontaktů se zdroji ve sledovaných zemích.

Dva nové výbory, v Maďarsku a Francii, se přičlenily k IHF a zvedly tak celkový počet členských organizací na sedmnáct. Moskevská helsinská skupina, představující vůbec první helsinskou kontrolní skupinu, která byla vytvořena v roce 1976 a byla donucena ukončit svou činnost v roce 1982, se znovu ustavila, sloučila s Press-klubem Glasnost a opět zahájila činnost.

Stále je samozřejmě co zlepšovat. Je zapotřebí nových výborů, zejména v západních zemích, kde je třeba vyvinout větší tlak na vlády, aby uvolnily vízovou a azylovou politiku, přijaly opatření proti rasové diskriminaci a nacionálnímu šovinismu a garantovaly právo odmítnout vojenskou službu z důvodu svědomí.

Zástupci IHF navštívili národní výbory při mnoha příležitostech, aby s nimi probrali budoucí plány a strategie a poradili jim, jak pokračovat v činnosti.

Jelikož IHF považuje svou práci za nedílnou součást činnosti národních výborů, naše zpráva přináší také výběr jimi nezávisle provedených akcí. (…)

Československo

Po většinu roku se režim v Československu pokoušel udržet u moci tím, že tvrdě pronásledoval lidskoprávní aktivisty. V Československu se politické změny odehrály až ke konci roku, když vedení Komunistické strany odstoupilo způsobem, později označeným jako „sametová revoluce“.

Po celý rok se IHF intenzivně zabývala problémy v Československu. Československý helsinský výbor připravil zprávu Lidská práva v Československu a vydal ji společně s IHF a americkým uskupením Helsinki Watch. Ovšem pokusy navázat konstruktivní dialog s vládou často selhaly. Setkání s vládními úředníky plánovaná na 6. března se nakonec nekonala, protože se funkcionáři odmítli setkat s dr. Jiřím Hájkem, důležitým členem delegace.

Právní memorandum o případu Václava Havla bylo předloženo 20. března Městskému soudu v Praze. Memorandum připravila IHF spolu s americkou Helsinki Watch, švédským PEN centrem a švédským Svazem spisovatelů včas pro odvolací řízení v Havlově případu. Memorandum ukazovalo, jak v tomto případě československé úřady porušily všechny mezinárodní dohody a zákony, které Československo podepsalo.

V červnu byla vyslána mise členů IHF a pracovníků americké Helsinki Watch do Prahy, Brna a Bratislavy za účelem setkat se s neoficiálními skupinami k prošetření lidskoprávní situace přímo na místě.

Zejména na podzim se v Praze, Brně, Gottwaldově a Bratislavě konaly politické procesy téměř každý týden, někdy i denně. Většiny procesů se účastnili členové IHF a národních výborů jako oficiální pozorovatelé či dohlížitelé.

V říjnu bylo zabráněno setkání Československého helsinského výboru, IHF a Helsinki Watch: takřka všichni českoslovenští členové československého výboru a jeden člen Helsinki Watch byli zatčeni a krátce zadržováni.

Národní helsinské výbory na tuto brutální akci československých policejních orgánů velmi energicky reagovaly. Nizozemský helsinský výbor, Norský helsinský výbor, Polský helsinský výbor, Švédský helsinský výbor a Jugoslávský helsinský výbor svolaly několik protestů a důrazně požadovaly po svých vládách, aby na toto porušování lidských práv reagovaly.

Švédský helsinský výbor protestoval proti lednovému zadržení Václava Havla u premiéra Ladislava Adamce. Norský helsinský výbor učinil mimořádné kroky na podporu Havla.

Nizozemský helsinský výbor vydal tiskové zprávy ohrazující se kromě jiných věcí proti zatčením a porušování lidských práv v Československu a proti odmítnutí české vlády vystavit víza členům Nizozemského výboru.

Norský helsinský výbor vydal několik tiskových zpráv o zneužívání psychiatrie v Československu.

US Helsinki Watch vydal následující zprávy: Vězeňské podmínky v Československu (v lednu), Na cestě k občanské společnosti: nezávislé iniciativy v Československu (v srpnu) a Zprávy z Československa (vyšly během roku 1989 třikrát).

Dne 17. listopadu se v Praze stali členové Polského helsinského výboru svědky násilného zákroku policie proti pokojně shromážděným studentům. Následně mohl celý svět 28. listopadu pozorovat pád vlády premiéra Ladislava Adamce a lidskoprávní aktivisté přivítali s ohromným nadšením, téměř nevěřícně, jak se Václava Havel, signatář Charty 77 a člen Československého helsinského výboru, stal novým prezidentem. (…)

HF, nevládní organizace a mezinárodní organizace

Když nevládní a mezinárodní organizace shledaly, že je potřeba většího pochopení a spolupráce mezi různými organizacemi, vyzvaly IHF a národní Helsinské výbory ke sdílení svých odborných znalostí v oblasti lidských práv.

IHF, kanadské uskupení Helsinki Watch a Jugoslávský helsinský výbor se zúčastnily mezinárodní konference Východ se setkává se Západem v otázce lidských práv v novém duchu mezinárodní spolupráce v portugalském městě Sintra.

Kanadská vláda se radila s kanadskou skupinou Helsinki Watch o otázce lidských práv v rámci přípravy na setkání s Komisí pro lidská práva Organizace spojených národů.

Norský helsinský výbor vypovídal před Radou Evropy o situaci lidských práv v zemích KBSE.

Evropská komise pro lidská práva se nejdřív radila s IHF, než její delegace odjela do Bulharska prošetřit tamější porušování lidských práv.

Dánský helsinský výbor byl pozván na konferenci v Moskvě o potřebě nezávislého soudnictví v SSSR a na konferenci v německých Brémách o kurdské otázce. Další konference o kurdské otázce se konala v Paříži a účastnilo se jí americké uskupení Helsinki Watch.

Závěry: pohled do budoucnosti

S ohledem na dramatické změny odehrávající se ve východní a střední Evropě přehodnocuje IHF s jejími národními Helsinskými výbory své úkoly a budoucí priority.

Jak naše zpráva ukazuje, IHF se bude dále zabývat stále probíhajícím zatýkáním jedinců z politických důvodů a trvajícím omezováním svobody pohybu, náboženství, sdružování, svobody tisku a informací. Organizace doufá, že časem, snad dříve než později, tyto obavy ze všech zemí KBSE zmizí. K dosažení tohoto cíle začíná IHF v těchto zemích podporovat přechod k demokracii.

IHF by tak mohla sehrát důležitou úlohu při vzniku nové legislativy a nových ústav, a to vytvořením skupin odborníků, kteří mohou pomoct s vypracováním návrhů zákonů v souladu s obecnými zásadami a normami, a při seznamování těchto zemí přecházejících k demokracii s možnými alternativami nové legislativy. U zrodu takových aktivit stojí mezinárodní lidskoprávní instituce Inter Amicus, vytvořená kanadskou skupinou Helsinki Watch, a právnická skupina vytvořená Švýcarským helsinským výborem. Obě uskupení jsou připravena pomoct kdekoli a kdykoli bude potřeba.

IHF a její členské výbory musí teď zaměřit pozornost na vzestup rasismu, populistického nacionalismu, šovinismu a antisemitismu ve všech zemích KBSE, jak na Východě, tak na Západě.

Bez dlouhodobých vzdělávacích programů však budou mít naše projekty a úsilí na poli lidských práv krátké trvání. Většina zemí východní a střední Evropy má jen malé nebo nemá žádné zkušenosti s demokracií. Západní země zřejmě trpí pravidelnými výpadky paměti, co se týče základních lidských

práv jednotlivců a zapomínají, že gastarbeitři potřebují lepší životní podmínky a že podmínky ve věznicích, zneužívání policejních pravomocí či trest smrti nejsou pouze problémem pro východoevropské země, ale také pro ně samotné.

Všechny země potřebují vzdělávací program o lidských právech a demokracii, který bude vhodný pro všechny části společnosti a všechny věkové kategorie. Uvedení takovýchto programů do škol je nanejvýš naléhavou otázkou. Modelem takové agendy by se měla stát Helsinská nadace pro lidská práva se svým dokumentačním střediskem a lidskoprávním vzdělávacím programem, kterou ustavil Polský helsinský výbor pod záštitou IHF. Navzdory některým obavám není důvod věřit tomu, že by IHF a Helsinské výbory ztratily smysl své existence. Naopak, je potřeba více výborů – a to co nejdříve. Můžeme citovat člena Polského helsinského výboru: „Všechny vlády na Východě i Západě musí být podrobeny kontrole lidskoprávními skupinami, protože snaha o překročení svých pravomocí je základ-ní vlastností vlád.“ Doufáme, že se touto výzvou budou řídit všichni – jednotlivci, organizace a vlády. Jednotlivci, nezávislí lidskoprávní aktivisté a organizace všech zemí KBSE mohou, a doufáme, že budou, s námi spolupracovat vzájemnou výměnou informací a poskytováním morální i finanční podpory, kdykoli to bude možné.

Pole

Název	Hodnota
Řada	Mezinárodní helsinská federace pro lidská práva
Rok	1989
Předmět	IHF
Jazyk	český
Zpracovaný	false
OCR	true
Zdroj	PREČAN, Vilém, ed. a SLAVÍČKOVÁ, Miloslava, ed. Karel Schwarzenberg: český vlastenec a Evropan: sborník k 80. narozeninám. Praha: Československé dokumentační středisko, o.p.s., 2017. s. 130-137.